Nová generace Hondy Civic se představila světu už v září minulého roku na autosalonu ve Frankfurtu. Přibližně po půl roce dorazila konečně také na český trh. Čeho se má zavedená konkurence bát?
Kapitoly článku:
Honda Civic je v motoristickém světě bez přehánění pojem, nová generace už nese pořadové číslo devět. Osmička přišla s poměrně svérázným designem a novinka na něj samozřejmě navazuje. Osobně jsem velmi zvědav na to, jaké budou reakce, protože podle mého názoru byla předchozí generace hezčí a díky svým moderním tvarům vůbec nezestárla.
Generační obměna s sebou přinesla nové rozměry. Civic narostl do délky o 55 milimetrů (celkem měří 4300 mm) a trochu překvapivě dostal kratší rozvor. Ten původní měl hodnotu 2620 mm, novinka je kratší o 25 mm. Pro českého zákazníka je už odjakživa veledůležitým údajem objem zavazadelníku. V tomto ohledu mám dobré zprávy. Objem narostl na 477 litrů. Civic má nádrž umístěnou pod předními sedačkami, což umožnilo mimo jiné vytvořit na místo zavazadelníku pořádně hlubokou „díru“. Vstup samozřejmě není nejpraktičtější, ale to se dá už podle tvarů karoserie očekávat.
Jak se vám líbí? Nový Civic navazuje na osmou generaci a některých ohledech jde po stránce designu ještě dále.
Stále futuristický
Interiéru jednoznačně dominuje palubní deska. Cílem pro devátou generaci bylo zachovat futuristický design, ale celek zjednodušit. Možná se to zčásti povedlo, ale pořád toto řešení vyžaduje zvyk. Přístrojový štít sice dostal klasické tubusy, rychloměr se ale odstěhoval do displeje umístěného nad přístrojovým štítem. Aby byl řidič nabádán k ekologické jízdě, mění ukazatel rychlosti barvu podle toho, jak moc „na to šlapete“.
Přední sedačky jsou příjemné, mají takřka ideálně tuhé výplně. Dozadu se vejdou celkem bez problémů i vyšší cestující, a to navzdory zkrácenému rozvoru náprav. Pro daný segment je velmi netradiční možnost vyklopit sedáky ve druhé řadě nahoru a získat tak prostor pro převoz vyšších předmětů. Také tohle je důsledkem nádrže umístěné pod předními sedačkami. O zavazadelníku už řeč byla. Nákladová hrana je vysoko, ale nejde přece o vůz primárně určený na stěhování těžkých břemen.
Zavazadelník je hodně hluboký, ale už do pohledu je jasné, že to se vstupním otvorem nebude úplně ideální.
Diesel z Accordu
Honda připravila na úvod trojici motorizací. Základem je benzinová jedna-čtyřka i-VTEC s výkonem naladěným na 100 koní. Silnější možností je benzinová jedna-osmička a vrcholem má být naftový čtyřválec 2.2 i-DTEC, který se do Civicu přestěhoval z většího Accordu. Právě tento motor jsem si vybral k prvním testovacím kilometrům.
Parametry dieselové jednotky jsou 150 k a 350 Nm. Sprint z nuly na stovku zvládne naftový Civic za velmi slušných 8,3 s, tedy pokud tabulkové údaje nelžou. Pravdou ale je, že se s příchodem nové generace zapracovalo také na nižší hmotnosti. Koho by to zajímalo, tak torzní tuhost je navzdory zmíněnému faktu lepší o 24%. Nejlehčí Civic váží 1280 kg (1.4 i-VTEC), naftová verze začíná na 1438 kg, což také není špatné.
Interiéru dominuje palubní deska. Její tvary vyžadují zvyk.
První dojem z naftového motoru je dost pozitivní. Nakonec dieselové motory značky Honda považuji za minimálně nadprůměrné a tento to pouze potvrdil. Má klidný chod a je příjemně tichý. Sympaticky zatahuje už od nějakých 1600 ot./min, nicméně kolem obligátní hranice dvou tisíc zabere pořádně. Kombinovaná spotřeba by se měla pohybovat pod hranicí pěti litrů, kolik ukazoval počítač po naší testovací jízdě, to se raději neptejte.
K dieselu se vztahuje ještě jedna zajímavost. Honda kvůli emisím, spotřebě a podobným záležitostem bude dodávat aktivní masku chladiče s automatickým zavíráním. Mřížka tak bude uzavřena do 40 km/h, od 40 km/h do 170 km/h se otevře a při rychlostech vyšších než 170 km/h se opět uzavře.
Ve spojení s naftovým motorem bude Honda dodávat k novému Civicu aktivní masku chladiče. Zadní okno zůstalo tradičně rozdělené, výhled není zrovna nejlepší.