Jaguar chtěl s X-Typem dobýt prémiový segment, konkurenci ale příliš nezatopil. Jaký je po letech výroby s dieselem pod kapotou?
Kapitoly článku:
X-Type se představil veřejnosti v roce 2001 jako první Jaguar v historii s pohonem předních kol a naftovým motorem pod kapotou. Jaguar si od něj hodně sliboval, chystal se s ním vypudit prémiové konkurenty BMW řady 3 a Mercedes-Benz třídy C. Zůstalo jen u zbožného přání. Přesto si připsal X-Type jedno prvenství a to premiéru naftového motoru pod kapotou britského aristokrata. Jaký je po letech výroby tento „low-end” v nabídce britské automobilky? Zastře rok od roku lákavější cenová nabídka některé jeho neduhy?
Příliš konzervativní design
Britská kočička to měla s vlastní image docela těžké. Musela čelit snahám o úspory a přitom být přitažlivou dámou. Zkuste make-up s prošlou zárukou, když potřebujete oslnit společenskou smetánku. Základem X-Type se stala předchozí generace Fordu Mondeo. To samo o sobě nebyla špatná volba, Mondeo předchozí generace představovalo podvozkový etalon ve střední třídě a doladění prémiovosti britského aristokrata neměl být zase takový oříšek.
Příď vozu tvoří typická jaguárovská maska, jakou nalezneme u nejlasičtějšího modelu XJ. Rovněž čtveřice předních světlometů s projektorovou optikou se inspirovala u klasického sedanu Jaguar. Modelu tak hned od počátku chyběly dravé emoce a moderna.
Klasický profil při pohledu zboku dokresluje absolutní odevzdanost nejmenšího Jaguaru klasickým tvarům. Také záď vozu má až ikonickou podobu klasického britského sedanu. Co na tom, že klasika je nádherná, většinu zájemců o malý Jaguar tvořili plebejci bez vztahu k britským tradicím. To nakonec rozhodlo o jejich opuštění show-roomu Jaguaru a návratu do show-roomů německých značek.
Jaguar X-Type i po letech vypadá vyrovnaně, silně, šlachovitě, vzdorovitě, ba aristokraticky. Vyrované tvary přídi a zádi spolu korespondují a malý sedan jakoby z oka vypadl velkému vzoru XJ.
Elegantní interiér
Obestavění interiéru bylo předem dáno prostorností Mondea a klasickou stavbou sedanu. Nastupování dopředu je pohodlné a pasažéry uvítá nerezová lišta s nápisem Jaguar v prazích předních dveří. Sezení v Jaguaru je kompromisem mezi nízko položenými sedačkami v BMW řady 3 a vysokými křesly v Mercedesu třídy C.
Palubní deska je nejkonzervativnější částí vozu a podobnou architekturu používal na začátku století jen Rover u svého modelu 75. Horní kryt palubní desky z měkčeného tmavého plastu dobře ladí s navazujícím panelem z imitace kořenového dřeva. Pod tímto panelem se nachází spodní část ze světlého plastu, který s ním kontrastuje. Středový panel má místo obšití kůží lem z měkčeného plastu a jeho samotné provedení z koncernového šedivého plastu patří k nejslabším místům jinak bravurně vyvedené palubní desky. Řadicí páka pětistupňové manuální převodovky je stejně jako klasický čtyřramenný volant ozdobena znakem Jaguaru. Volant je navíc vybaven ovládáním audiosoustavy.
Následuje středový tunel s krátkou hlavicí ruční brzdy a kontroverzním prvkem - dvěma držáky nápojů, které jsou naprosto shodné s luxusnějšími verzemi Fordu Mondeo. Tunel je zakončen středovou loketní opěrkou s čalouněním z pravé kůže. V ní jsou schovány dva oddělené úložné prostory.
Architektura výplní dveří má anglický původ a dlužno pochválit inženýry Jaguaru, že nesáhli po koncernových prvcích od Fordu tak, jako to učinili v Saabu pod taktovkou General Motors. Odkládacích prostorů je tak akorát - jedna přihrádka v palubní desce, další dvě ve dveřích a poslední dvě v loketní opěrce.
Přední sedadla jsou napohled esteticky dokonalá, ale jejich ergonomie nepatří k etalonu. Snesou srovnání se sedadly v BMW nebo Mercedes-Benz, ale pohodlnosti sedadel Volva S40 nebo Saabu 9-3 skutečně nedosahují.
Dozadu se nastupuje trochu krkolomně díky menším zadním dveřím, uvnitř je místa tak akorát a vyšší pasažéři mohou mít problémy se zkosenou střechou, které se dotýkají hlavou. Také tvarování zadních sedadel je výsostně klasické a nenašli byste rozdíl mezi sedadly X-Type a například modelu XJ ze sedmdesátých let. Výklopná středová loketní opěrka je opatřena dvojicí držáků na nápoje.
Zavazadlový prostor je dobře přístupný díky rozměrnému víku, které se otevírá buď po odjištění ovladačem na klíčku nebo po stisknutí tlačítka na spodní hraně chromované lišty na víku zavazadelníku. Základní objem činí dostatečných 452 litrů, přičemž zadní sedadla lze sice sklopit, ale chybí středový tunel pro lyže.
