Rychlý test Mini Clubman Cooper S: Lepší, než si myslíte

Kapitoly článku:

• Úvod; interiér a prostornost
• Jízdní dojmy a dynamika; verdikt
• Technické údaje; kompletní fotogalerie

Generační obměna u značky Mini zasáhla i model Clubman. Ten však změnil nejen techniku, ale i pojetí. Zatímco v předchozí generaci R55 šlo o jakýsi prodloužený hatchback nebo shooting brake s nepraktickými „jedenapůldveřmi“ na pravé straně, nová generace F54 se změnila v téměř normální malé kombi. S důrazem na slovo téměř.

Technika BMW, velikost Fabie

Velikostí se nové Mini Clubman blíží Škodě Fabia Combi, potud ho tedy můžeme považovat za běžný kombík segmentu B. Až na to, že běžné malé kombíky segmentu B zpravidla nemají motor jako ostrý hatchback, nestojí jako auto střední třídy a nemají interiér, který se co do výstřednosti detailů blíží kreacím Horacia Paganiho. A ano, běžné malé kombíky se také obvykle hodí pro převážení nákladu, což není úplně silná parketa Clubmanu. Leč popořádku.

Test Mini Cooper (F56): Znovu o kousek méně „mini“

Lukáš Dittrich

Testy

Na platformě sdílené s BMW řady 2 (příležitostným čtenářům připomeneme, že Mini je součástí skupiny BMW) vytvořili designéři britské značky auto, které kombinuje designový sloh nejnovějšího Mini s prodlouženou karoserií na způsob předchozího Clubmanu. Osobně se domnívám, že každá další intepretace původního tvarosloví, jež pro znovuzrozené Mini vytvořil Frank Stephenson, je esteticky méně úspěšná než ta předchozí, ale pokud se vám Clubman líbí, rozmlouvat vám to nebudu.

Boční dveře má nový Clubman už normální, ale vzadu si neodpustil výstřelek v podobě nepraktických dvoukřídlých dveří

Boční dveře jsou u nové generace konvenční, tedy zavěšené vpředu, plnohodnotně velké a umístěné na obou stranách. Návrháři si ale neodpustili manýru v podobě dvojkřídlých zadních dveří, které jsou mimořádně nepraktické. Levou polovinu totiž nelze otevřít, pokud předtím neotevřete i pravou – a ta se navíc logicky otvírá směrem k chodníku. Když k tomu připočtete nevelký zavazadelník s vysokým prahem, není sporu o tom, že pro výlety do obchodního řetězce s naplocho baleným nábytkem nabízí trh vhodnější auta. 

V zavazadlovém prostoru testovaného auta chyběla podlaha, pod kterou je ještě docela velká odkládací „vana“

Do tabulky naměřených rozměrů jsme přidali i Fabii kombi – ne proto, že by snad mělo jít o přímé konkurenty, ale abyste si mohli udělat představu, co od Clubmanu v tomto směru očekávat.

Nabídka prostoru pro cestující ovšem není zdaleka tak beznadějná, jak by člověk instinktivně čekal od auta s „mini“ názvem. 

Interiér odpovídá novodobé tradici značky a pro mnohé zákazníky bude patrně nejsilnějším důvodem, proč po tomto svérázném kombíku toužit – nebo se mu naopak vyhnout širokým obloukem. Všudypřítomné téma oblouků a kružnic dává kabině přátelské vyznění, podtržené zdobnými detaily typu pochromovaných tlačítek ovládání oken nebo rozkošných páčkových spínačů na středové konzole.

Celkový design i detaily typu páčkových spínačů dávají Clubmanu atmosféru jedinečnosti

Samotné plasty nepůsobí nijak hodnotným dojmem, ale kombinace dekoračních lišt, čalounění a zmíněných detailů přesto v součtu navozuje docela luxusní atmosféru. Příslušnost k prémiovému BMW pak dává Clubman na odiv nastavitelnými předními sedáky nebo palubním systémem iDrive, jehož vícesměrový ovladač s dotykovou ploškou je mezi malými a vlastně i kompaktními auty nevídaným luxusem. Abyste se ale necítili jako ve služební trojce, je grafické rozhraní iDrive vyvedené v divočejších barvách a proložené rádoby vtipnými texty jako „maximální motokárový pocit“.

Mini nemívala skvělá sedadla, ale tahle jsou komfortní a dobře vedou tělo; vzadu mají cestující ve všech směrech víc místa než ve Fabii, dva dospělí se tam usadí v pohodlí