Kapitoly článku:
Auta koncernu Volkswagen v současnosti štědře využívají shodných platforem i dílů. Kritici jim tento „kanibalismus“ neodpouštějí, ač se konkurence chová úplně stejně a všichni výrobci šetří náklady. Jenže v nedávné minulosti měly k sobě značky VW a Audi ještě mnohem blíže než dnes. Nejednalo e o nic jiného než o tzv. badge-engineering.
Audi 50 (nahoře) a Volkswagen Polo – už z těchto záběrů je vidět, že se jednalo o prakticky identická auta
Jedním z takových příkladů je první generace malého Pola, která letos slaví čtyřicáté narozeniny. I mezi malé vozy přinesla koncepci s napříč před přední nápravou umístěnými kapalinou chlazenými motory a pohonem předních kol. Tradičním bublajícím plochým agregátům v zádi a vzduchovému chlazení zvonila hrana.
S logy Audi i VW
Zatímco třeba první Golf vznikal u Giugiarova Italdesignu, o menší Audi 50 i Polo se postaral vlastní stylistický tým Audi. Někdy bývá coby tvůrce vnějších tvarů uváděno konkurenční studio Bertone, ale to se podepsalo pouze na detailech zadního sloupku. Oba modely dostaly interní značení Typ 86.
Audi 50 mělo dokonce stejné typové označení jako VW Polo – Typ 86; za čtyři roky výroby se jch prodalo téměř 181 tisíc
Luxusnější Audi se čtyřválci 1,1 l/37 kW a 1,27 l/44 kW se vyrábělo pouze čtyři roky od srpna 1974 do července 1978. Produkce nebyla ukončena kvůli komerčnímu neúspěchu, prodalo se takřka 181 tisíc vozů. Marketingoví experti však ingolstadtským čtyřem kruhům nalinkovali luxusnější budoucnost, do které se třídveřový prcek jaksi nehodil.
Polo bylo k dostání se čtyřválci 0,9 l 29 kW nebo 1,1 l 37 kW
3,51 m dlouhé, 1,56 m široké a 1,34 m vysoké Polo debutovalo o rok později než jeho prestižnější a dražší, ale jinak až na logo a lištu na masce prakticky shodný sourozenec. Vlastně o necelý, představilo se poprvé veřejnosti v 13. března 1975 v Ženevě. Stejně jako v případě Golfu, i jeho jméno bylo odvozeno od sportovní disciplíny. Koňského póla, nikoli toho vodního. Mrňous vznikal v hlavní továrně ve Wolfsburgu, první vozy si zákazníci postavili do svých garáží v květnu téhož roku.
Modelová paleta VW z r. 1975; Polo ve společnosti následujících generací
I když se jednalo o skromněji vybavený vůz, zprvu do výroby naběhla verze LS s motorem 1093 cm3 o výkonu 37 kW/5800 min-1 a točivém momentu 76 N.m v 3500 otáčkách. Nepostrádala parkovací světla, stěrač zadního okna, sluneční clony, chromované nárazníky a třináctipalcová kola.
Základ s označením N nic z těchto prvků neměl. Poháněl jej navíc čtyřválec 895 cm3 s 29 kW/5900 min-1, decentních 61 N.m bylo dostupných ve stejné výši jako u 1,1 l. Tato pohonná jednotka zůstala vyhrazena jen hatchbacku. Oba motory měly rozvod OHC s vačkou v hlavě poháněnou ozubeným řemenem, litinový blok a hliníkovou hlavu, pětkrát uložený klikový hřídel a spádový karburátor Solex. Přímo řazené převodovky byly výhradně čtyřstupňové.
Lehký praktik
Podvozek platformy A01 s rozvorem 2,33 mm vyznával vpředu vzpěry McPherson a spodní příčná kyvná ramena, vzadu byla kliková náprava, tedy vlečená ramena s torzní příčkou. O komfort se staraly vinuté pružiny a teleskopické tlumiče spolu s příčným zkrutným stabilizátorem na přední nápravě. Ta mohla mít i kotoučové brzdy, u devitistovky však pouze na přání. Zde dokonce chyběl i jejich posilovač!
Ovladatelnost lehounkého Pola s hmotností 685 kg zaručovalo hřebenové řízení. Palivová nádrž pojala 36 l benzinu, nejslabší motor spotřeboval 7,3 l na 100 km, ale to už jste se přibližovali maximální stotřicítce, v osmdesáti žádal o dva litry méně.
První Polo vážilo jen 685 kg; dražší verze L měla mimo jiné sklopná zadní sedadla
Spodní hrana víka zavazadelníku se základním objemem 280 l nesahala až k nárazníku, tehdy to ještě nebylo obvyklé. Po sklopení zadních sedadel se dovnitř vešlo 640 l bagáže, ovšem pozor, nejlevnější model N za 7555 marek měl lavici jen pevnou... Lepší variabilitu zákazník získal u o 500 DM dražšího L.
Základní provedení zpočátku výbavou vůbec nehýřilo, třeba výplně dveří byly z lepenky a kartonu (!), na straně spolujezdce chyběl zámek, madlo a auta neměla ani samočinné rozsvěcování čtecích lampiček při otevření dveří.
Derby, facelift a GT
Novinkou února 1977 byl tříprostorový sedan Derby. Původně rovněž projekt vyhrazený pro Audi nakonec dostal lidovější logo. Až po C-sloupek se nelišil, ale měřil takřka 3,84 m. Do kufru se vešlo 515 l zbytečností, pochopitelně však s omezeným přístupem. Přibral na váze na rovných 700 kg a dostal kromě jednotek 0,9 a 1,1 l i nejsilnější 1272 cm3 se 44 kW/5600 min-1 a 93 N.m/3400 min-1.
Sedan Derby byl až po C-sloupek shodný s Polem, zákazníci si ho ale mohli objednat i s motorem 1,3 l o výkonu 44 kW
Přesně o dva roky později, v únoru 1979 přišla na řadu modernizace vnějšího vzhledu i palubní desky, před spolujezdcem se konečně objevila uzavřená odkládací schránka. Polo dostalo výhradně plastové nárazníky protažené na bocích až k blatníkům, změnila se i mřížka chladiče.
Novinkou byla sportovní verze GT, do které se konečně dostala šedesátikoňová (skoro)třináctistovka známá dosud jen ze sedanů a tehdy už nevyráběného Audi 50. Ta měla stabilizátor i na zadní nápravě. Benzin však při průměrné spotřebě 8,3 l/100 km ubýval z nádrže rychleji, i když ručička tachometru na německých dálnicích překročila dokonce stopadesátku. Kromě patřičných označení na přídi i bocích se lišila specifickým předním spoilerem a jezdila na kolech částečně lakovaných v barvě karoserie.
Nové výbavy
Přibyl další výbavový stupeň S, na některých trzích se prodávaly i CLS a LX. Luxusní GLS se coby náhrada předchozího LS už od srpna 1978 pyšnil chromovanými rámečky hlavních světel a maskou chladiče, také kola se blyštila, v základu byla už i sedadla s lůžkovou úpravou, vyhřívané zadní sklo, posuvná střecha a dokonce zapalovač cigaret. Za otáčkoměr, rádio, tónovaná skla či halogenové žárovky H4 se však nadále připlácelo.
Polo GT (vlevo a uprostřed) lze od ostatních verzí rozeznat podle předního spoileru a kol lakovaných v barvě karoserie
Derby dostal místo kulatých hlavních světel hranatá, aby se více odlišil. Podobně postupoval Volkswagen také u větší Jetty, sedanu na základě jedničkového Golfu.
Důležitou novinkou ledna 1981 byl ekologický model Formel E s posílenou aerodynamikou a prodlouženými převody, jeho úkolem bylo snížit normovanou spotřebu paliva. Ne, to opravdu není žádná novinka. i když doba start-stopů a indikátorů vhodného přeřazení měla teprve přijít...
Přes půl milionu
Produkce první generace skončila v červnu 1981, prodalo se přes půl milionu aut. Nahradila je druhá coby třídveřový hatchback se zkosenou zádí (oficiálně Coupé) a originální kombi s prakticky kolmou stěnou. V nové podobě pokračoval i tudor Derby, který si zachoval svoje jméno až do poloviny 80. let, poté byl zařazen do palety výchozího Pola.