Model 131 Mirafiori před 40 lety nahradil v střední třídě Fiatu řadu 124. Zachoval si klasické uspořádání pohonného ústrojí, jeho nástupcem se však již stala Regata s předním pohonem.
Kapitoly článku:
Mezi typy 124 a Regata
Modelová řada sedanů a kombi Fiat 124, vyráběná v domovské Itálii v letech 1966 až 1974, se v našich končinách zapsala hlavně jako předloha pro sovětské vozy VAZ/Lada. Na turínském autosalonu v roce 1974 byl představen následnický Fiat 131 s označením Mirafiori připomínajícím továrnu na turínském předměstí, v níž se tyto vozy vyráběly. To mělo poněkud ozvláštnit praxi nudně působících trojmístných číselných kódů, jež Fiat pro své produkty zavedl v průběhu šedesátých let.
Fiat 131 ve svém původním provedení z roku 1974
V tomto ohledu šlo o jakýsi předobraz dalšího vývoje, takže když na místo řady 131 Mirafiori v roce 1983 nastupovala Regata, měly už vlastně všechny Fiaty jména. Model Fiat 131 Mirafiori zároveň patřil k posledním fiatům s motorem vpředu a pohonem zadních kol, přičemž jedním z vůbec posledních vozů této značky s danou koncepcí byl velký sedan Fiat Argenta. Ten vznikl modernizací řady Fiat 132 z roku 1972 a vyráběl se v letech 1981 až 1986.
V Itálii vzniklo během deseti let více než 1,5 mil. automobilů této řady, ovšem výroba vozů Fiat 131 a jejich adaptací probíhala také v Maroku, Kolumbii, Indonésii, Turecku (Tofas), Španělsku (Seat) nebo Polsku (FSO), přičemž v USA se prodávaly od roku 1978 pod jménem Fiat Brava.
Srovnání průhledových kreseb silniční verze 131 Racing a soutěžního provedení 131 Abarth ukazuje kromně zástavby bezpečnostního rámu a dalších výztuží hlavně přepracovanou zadní nápravu. Kola tam byla u Abarthu zavěšena nezávisle a doplněna nezbytnými kotoučovými brzdami.
Fiat 131 Mirafiori v Československu
Nabídka karosérií byla v řadě 131 Mirafiori poměrně široká, převládaly ale čtyřdveřové sedany a pětidveřová kombi zprvu nazývaná Familiare, od druhé série z roku 1978 pak Panorama. Karoserie dvoudveřových sedanů posloužily jako základ sportovním verzím i závodním speciálům Abarth. Vozy Fiat 131 Mirafiori se ve své době objevovaly také v Československu, například v roce 1978 prodávala Mototechna Fiat 131 Mirafiori za cenu 118 800 Kčs, takže to bylo jedno z vůbec nejdražších aut na trhu.
Průměrná mzda v tomto roce u nás přitom činila 2 517 Kč. Jen pro srovnání: Trabant podle tehdejšího ceníku Mototechny na začátku roku 1978 stál 36 500 Kčs, Škoda 105 L vyšla zájemce na 57 000 Kčs, na Ladu 1500 jste si museli připravit 72 100 Kčs a Volha 24 přišla na 105 000 Kčs.
Dražšími než Fiat 131 Mirafiori, jinak zcela běžný vůz západoevropské střední třídy, tedy v Československu byly na počátku roku 1978 jen britský Austin Allegro za 122 200 Kčs a francouzský Renault 20 prodávaný za 182 200 Kčs.
Ortodoxní, přesto vyladěná koncepce
Vozy Fiat 131 měly v dané době obvyklou konstrukci s celokovovou, samonosnou karoserií a motorem uloženým podélně vpředu, navazující převodovkou a pohonem zadních kol. Přední kola byla nezávisle zavěšena na kombinaci vzpěr McPherson a příčných ramen a byla spojena zkrutným stabilizátorem. Zadní náprava byla sice tuhá, ovšem její doplnění páry podélných ramen nestejné délky a příčným ustavením Panhardskou tyčí těmto vozům zvláště na dobrých silnicích zajišťovalo velmi dobré jízdní vlastnosti.
Kombi v první sérii řady Fiat 131 neslo ještě označení Familiare odkazující k podobně koncipovaným fiatům předcházejících dekád; dražší verze Special na první pohled poznáte (jako u sedanů) především podle jiné masky chladiče s dvěma páry kulatých svítilen namísto obdélníkových
Všechna kola měla vinuté pružiny a kapalinové dvouokruhové posilové brzdy působící na kotouče vpředu a bubny vzadu, přičemž na zadních kolech byl běžný omezovač brzdného účinku. Upravoval dělení účinku mezi nápravy v závislosti na aktuálním zatížení a provozních podmínkách tak, aby při prudkém brzdění nechodila zadní kola do smyku.
Fiat 131 Mirafiori byl k mání v řadě verzí karoserie, motorů a výbav
První generace modelu Fiat 131 Mirafiori v roce 1974 převzala řadové čtyřválce 1 297 s výkonem 65 koní (48 kW) a 1 585 ccm o výkonu 75 koní (55 kW) s litinovými bloky a rozvody OHV z předchozí řady Fiat 124. Vyráběly se dvou a čtyřdveřové sedany a pětidveřová kombi, v USA byly k mání verze s motory 1,8 l OHC a samočinnými třístupňovými převodovkami GM.
V USA se vozy Fiat 131 prodávaly pod původním jménem, až později byly přeznačeny na Fiat Brava; zcela vpravo evropský Fiat 131 Abarth
Roku 1976 byla vyrobena 500 kusů čítající homologační série dvoudveřových vozů Fiat 131 Abarth s nezávisle zavěšenými zadními koly a dvouvačkovým dvoulitrem DOHC s nepřímým vstřikováním Kugelfischer a výkonem 140 koní (103 kW).