Diesel v malém autě nedával smysl nikdy a při dnešních cenách nafty jej nedává obzvlášť. Co takhle malý benzin?
Kapitoly článku:
Fiat 500 již není žhavou novinkou, ale pod jeho kapotou se kromě poněkud letargického šestnáctiventilu 1,4 a úsporného turbodieselu 1,3 Multijet dostala i nejsvětější italská klasika, totiž deset let starý osmiventil 1,2. Důkladně jsme ho proto prověřili a přinášíme vám reportáž z dosud nejodvážnější českého testu italské krásky nejen pro metrosexuály.
Kráska v bílém
Při našem druhém redakčním setkání s italským klenotem nelze než znovu konstatovat „povedlo se“. Fiat 500 jako správné retro nepřináší žádné převratné designérské cvičení, ale úzkostlivě zachovává původní linie pětistovky z dvacátého století.
Při srovnání s Mini Cooperem od BMW vyznívá Fiat autentičtěji, protože BMW se vzdálilo od původního pojetí Mini coby lidového vozítka. Tím dnes Mini absolutně není a zřejmě již nikdy nebude.
Fiat 500 sice také není skutečným lidovým vozem, ale cenou se mu alespoň blíží. Kdo o tom pochybuje, může se podívat do ceníku pro letošní rok. Námi testovaná nejlevnější verze 1,2 v základní výbavě Pop startuje na 283 900,- Kč. Kdyby mi někdo za tuto cenu nabízel jakýkoliv standardní model, pochyboval bych při současné automobilové krizi o jeho zdravém rozumu. V případě Fiatu 500 se ale nabízí osvědčená technika Fiatu Panda a natolik stylový kabátek, že dámy omdlévají vzrušením a pánové jsou ochotni akceptovat miniaturní rozměry italského díla.
Ale zpět k designu. Příď se nese zcela v duchu původní pětistovky a nabízí vajíčkovitý tvar s ozdobnými lištami podél čelního znaku. Trochu překvapivá je dvojice předních světlometů, z nichž jeden slouží potkávacím a dálkovým světlům a druhý parkovacím světlům. To se nám zpočátku nezdálo jako úplně čisté řešení, ale Italové jistě měli důvod, proč osvětlení v přídi zdvojili. Každopádně čistotě retra tento prvek nepřidá. Naopak čirá optika celek vkusně modernizuje a je zřejmě tím hlavním důvodem, proč se parkovací světla nevešla pod společný kryt.
Přední nárazník je plně integrovaný do karosérie a retro opět upomíná velká chromovaná lišta. Sání vzduchu, které u původní pětistovky s motorem vzadu na přídi chybělo, se tak muselo spokojit s méně čestným místem v předním nárazníku. V plastové nelakované mřížce se nacházejí i miniaturní mlhové světlomety, nejmenší, jaké jsme kdy na moderních vozech viděli.
Krásným retro prvkem jsou vnější zpětná zrcátka v chromu, která dodávají další glanc a krásu. Pohled zboku prozrazuje úzkostlivé dodržení tvarů původní pětistovky. Ta nová je sice mnohem větší, ale nepůsobí jako cosi nepatřičného, nepůsobí jako přerostlý VW New Beetle.
Příslušnost k novým vozům prozrazují o rozměrné boční dveře. Půdorys nové pětistovky má na starost podvozková plošina převzatá s Fiatu Panda. Ten patří obecně k nejspolehlivějším Fiatům v moderních dějinách automobilky už vzhledem k jednoduché a nezničitelné technice a tak lze jen uvítat takovou konstrukční jednoduchost a bytelnost. Ostatně s Mini si nekupujete high-tech, ale spíše haute couture v italském pojetí.
Pohled na záď prozrazuje, že krása byla přednější než praktičnost. Zkosení zádi u původní pětistovky bylo dodrženo na úkor zavazadlového prostoru. Ostatně představit si Fiat 500 coby variaci na Mini Clubman, vytratila by se jeho historizující lehkost.
Výklopná záď tentokrát nenabízí ventilační otvory a po jejím otevření nenajdeme motor, ale spíše symbolický zavazadlový prostor. Na jeho velikost by si nejlépe zvykli majitelé vozů Porsche nebo Ferrari, jejich zavazadlový prostor v případě vypadá podobně.
Dominantou zádi je kromě pátých dveří taky zadní nárazník s retro chromovanou lištou a chromovanou koncovkou výfuku. Sdružené koncové svítily si ovšem Fiat nepokrytě vypůjčil z dalšího retra Mini. To zde s podobně pojatými svítilnami přišlo o pár let dříve, ale je třeba říct, že Fiatu skutečně sluší.
Fiat 500 podle prodejů oslovuje evropské zákazníky a na rozdíl od jiných Mini jeho linky ani ve finanční krizi nestojí, i když k určitému snížení produkce podle našich informací došlo i v tomto případě. Sluší se připomenout, že produkce probíhá ve fiatovské fabrice v polských Tychách na společné lince s pseudoamerickým dvojčetem Ford Ka.
Stylová skromnost
Po otevření bočních dveří nás uvítá překvapivě velký prostor vcházející z půdorysu Fiatu Panda. Dopředu se bez problému vejdou dva dvoumetroví basketbalisté. Sedadla jsou pohodlná, měkká, bez bočního vedení. Výška sedáku připomíná kozlíky ve Wartburgu nebo žiguli a plastová opěrka hlavy také příliš nenadchne, i když ji nelze upřít tvarovou originalitu.
Plasty použité v interiéru jsou tvrdší a vycházejí z materiálů použitých u Fiatu Panda. Pohled na palubní desku zahřeje u srdce fandu historických vozidel. Základní plastová deska je obohacena imitací původní plechové palubní desky. Trochu zamrzí, že i tato imitace je z plastu, ale je alespoň v barvě karosérie a příjemně ladí s designem vozu.
Dominantním prvkem palubní desky je přístrojový štít a přehledným uspořádáním. Ciferník kombinuje klasické analogové ručičky tachometru a otáčkoměru s digitálním displejem palubního počítače. Volant je rovněž retro a příjemně se během řízení drží.
Středový panel se dělí na výdechy ventilace s audiosoustavou v jednom bloku a ovládání manuální klimatizace v druhém bloku. Na ten navazuje umístění řadicí páky shodné s řešením u Fiatu Panda. Řadicí páka se dobře drží a její přístupnost je excelentní.
Na zadních sedadlech je vskutku skromně místa. Osoby s výškou do 170 cm se dozadu ještě vejdou, ale vyšší již musejí sklápět hlavu. Ostatně naši dvoumetroví figuranti si vyzkoušeli jízdu na zadních sedadlech a upřímně ji pak nikou nepřáli. I to je daň za krásu v 21. století. Pětistovka se tak hodí pro rodinu s dvěma malými dětmi.
Zajímavé také je, že zatímco zkosená záď dost omezuje prostor pro hlavu, prostor pro kolena a nárty cestujících vzadu je dostatečný při skromnosti těch vpředu. Dalším praktickým prvkem je kapsička v loketní opěradle v boku karosérie.
Zavazadlový prostor má základní objem pouhých 185 litrů a dle našich praktických zkušeností se do něho skutečně nic nevejde. Při naší zatěžkávací zkoušce se hodil na skromný nákup, při rodinném nákupu už je třeba sklopit zadní sedadla, pak lze dosáhnout na 610 litrů. Pod dnem zavazadlového prostoru se nachází rezervní kolo a nejnutnější nářadí.
