Ford má údajně v plánu Mondeo zaříznout a spolu s ním i odvozená MPV S-Max a Galaxy, přičemž celou trojici má nahradit globální crossover. Aby těch loučení nebylo málo, diesely mají také pomalu na kahánku. Ty mají do věčných lovišť pro změnu odeslat hybridy a elektromobily. Mondeo Hybrid tak vlastně představuje mezistupeň mezi starými pořádky a novým věkem.
Za všech okolností jistý, přitom komfortní a tichý podvozek
Hlasové ovládání SYNC 3 výborně funguje i v češtině
Rrelativně jednoduchá mechanika hybridního pohonu
Ve většině jízdních situací tichý chod
Použitelnost i na dálnici a mimo město
Spotřeba na úrovni dieselu
Menší kufr a nádrž hybridu
Mezigeneračně horší prostornost, masivní sloupky stěžují výhled i nastupování
Interiér je celkově příjemný, ale zpracováním a materiály nenadchne
Potkávací LED světla s krátkým dosvitem a ostrou hranou
Umělý odpor řízení
8 /10
Vidíte z toho rudě? Pokud jde o strategii globálních modelů a omezení komplexity, nezbude než se smířit s tím, že na to mají ve Fordu patrně poněkud sofistikovanější metodiku, než je populární „restaurační pravda“. Nicméně že bude Mondea, rozhodně jednoho z nejlépe jezdících zástupců střední třídy, škoda, to si asi úplně vymluvit nenechám. A když už tedy má zmizet jeden z etalonů třídy, že by měl navíc vzít s sebou do historie i typický pohon dálničních letců, opěvovaný i nenáviděný turbodiesel?
Pokud se vám vkrádá na mysl podezření, že „to nepojede“, kvůli CVT bude „řvát jak zběsilý vysavač“, sotva opustíte město, bude to „žrát jak ruský tank“, zato se to bude… ehm… „defekovat“, tak se pletete. Ano, existují hybridy, které nemalé procento řidičů právě z těchto důvodů nikdy nezkousne. Ale Mondeo dokazuje, že to jde i jinak. Předsudky stranou, Mondeo Hybrid je dobré „eko-auto“ a dokonce i velmi fajn „prostě auto“. Tedy ne, že by tu cestu k lepším zítřkům úplně lemovaly výhradně rozkvetlé louky, zavládl světový mír i všeobecná láska a vůkol se proháněli jednorožci spásající duhu. Svoje mušky má, je jich ale nečekaně málo.
Chtěl jsem ho nenávidět…
… ale nemohu. Vážně chtěl, Mondea všech generací jsme totiž postupně měli v rodině a když jsem před lety poprvé usedl při jízdách Auta roku do aktuální generace, poprvé v historii se mi Mondeo už na „první dobrou“ docela dost nelíbilo. Trochu nedotažený interiér vem čert, to ostatně platilo vždycky. Ale fakt, že autu zůstaly vnější rozměry předchozí generace, zato vevnitř se citelně zmenšilo, jsem tehdy prvním pohledem přičítal tomu, že Ford si platformu připravil „na baterky“, které je třeba někam dát. A když počátkem letošního roku dorazil hybridní kombík, jemuž „navraždili“ akumulátory do kufru, měl jsem jasno. Hybridní Mondeo je zlo! A vida, po týdnu zkušeností mohu říct, že není.
Mondeo na globální platformě CD4/CD391 už na trhu nějaký ten rok je (konkrétně kroutí pátý jár a americká verze s názvem Fusion slouží ještě o rok déle) a jeho hybridní klon přišel také již v roce 2015. Ale zatímco dříve existoval hybrid jen ve verzi sedan, od letoška pro změnu platí, že buď kombi, nebo nic. Jedna ze stálic střední třídy je tak i prakticky na sklonku svého života novinkou a díky relativně vstřícné cenové politice tuzemského zastoupení si dělá naděje, že by mohla nabourat ustálenou představu o dieselovém kombi coby typickém povozu managementu.
Mírný pokrok v mezích zákona
O Mondeu bylo již popsáno mnoho a mnoho řádků, netřeba tak rozebírat základy. Detailní test si můžete přečíst například zde. Ani úpravy a různá vylepšení v průběhu času nezměnily základní vlastnosti. Ve zkratce: prostor na zadních sedačkách je oproti největšímu rivalovi Passatu poněkud stísněnější, řidiči a spolujezdci si ale vesměs nemají na co stěžovat. Snad s výjimkou zhoršeného výhledu přes masivní sloupky a ti vyšších postav při nastupování dvakrát neocení ani masivní výztuhy střechy, které spolu s nižší linií střechy dělají z nastupování ne zcela ideální zážitek. V interiéru si Mondeo na nic nehraje, ergonomie ovládání je výborná, ale celkově je kabina spíš strohá bez větších znaků snahy o hru na prémiovou třídu. Neurazí, nenadchne.
Co naopak nadchne, je podvozek. Zcela v souladu s tradicí je jedním slovem vynikající. Utažený, ale nikoli přehnaně tuhý. Naprosto sebejistý a komunikativní i v zatáčkovitých partiích s notně rozmláceným asfaltem, a to i v případě, že jsou projížděny značně „nehybridními“ rychlostmi. A k tomu všemu je i na příplatkových osmnáctkách pohodlný, jakkoli o dění pod koly se dozvíte, nebudou vás šlendriány silničářů nijak obtěžovat. Stejné zůstalo u hybridu také řízení. Přesné, s dobře do ruky padnoucím volantem. Ani po letech na trhu a neoddiskutovatelném pokroku v ladění elektrických posilovačů se nezbavilo otravného umělého odporu a tendence vystřeďovat volant děj se co děj. Takže pokud má silnice trochu větší příčný sklon, budete se s řízením prát víc, než je zvykem.
Pochvalu naopak zaslouží systém SYNC 3, který doplňuje dostatečné množství hardwarových ovladačů. Jeho rozhraní sice není ve světě zdejším úplně tím nejkrásnější, zato jej lze upravit dle osobních preferencí, umí multi-touch, kvalita obrazu kamery je plně dostačující, reakce na dotyky rychlá, navigace intuitivní a chytrá v tom nejlepším smyslu slova, a především celý systém bez zaváhání zvládá hlasové ovládání v češtině. A přeci jen má jeden úsměvný „nedostatek“ – zobrazení toků energie je animováno do obrázku Mondea sedan, přičemž jak řečeno, existuje aktuálně výhradně kombi.
Pokud by to někomu snad vadilo, může jej uspokojit, že ve dvou v displejích vedle tachometru (otáčkoměr chybí) si může z volantu nalistovat hned několik zobrazení činnosti hybridního systému, rekuperace a aktuálních spotřeb, takže pro jízdu s lehkou nohou a maximálním využitím potenciálu baterií si lze vybrat dle vkusu to nejpřehlednější. Po každém zastavení vyskočí okénko, informující o efektivitě brzdění s ohledem na rekuperaci, čímž se lze snadno naučit, jak intenzivní zpomalení je při předvídavé jízdě ideální s ohledem na spotřebu.
Pokračování 2 / 3
Dieselový apetit
Spotřebu paliva se dozvíte po ukončení každé jízdy opět z vyskakovacího okna, včetně počtu rekuperovaných kilometrů a vzdálenosti ujeté na elektřinu v módu EV. Když přeje morfologie terénu, provoz a padne ta správná hybridní nálada, dá se ujet i několik desítek městských kilometrů se spotřebou dost pod tři litry a více než třetinovým podílem elektrického provozu. Elektromotor lze v mezních situacích pobídnout k aktivování stejně jako měničový automat k zařazení – chvilkovým ubráním plynu.
V kombinaci dálnice a mimoměstského provozu, což není pro hybrid obecně ta nejpříznivější situace, ukázal palubní počítač 5,3litrový průměr s více než třetinovým podílem EV provozu. To však předpokládá trochu snahy a dálniční jízdu spíše bližší 110 než 130 km/h, předvídavé brzdění a využití tlačítka silnější rekuperace z boku voliče převodovky. Samotné dálniční trasy odjeté „služebním“ stylem, avšak v podstatě s ohledem na platné limity generují spotřebu kolem 6,5 l/100 km, tedy cca korespondující s výkonově odpovídajícím dieselem. Ve městě se dá s trochou ohleduplnosti, ale bez zdržování provozu a očí upřených na displej toků energií jezdit lehce nad 5 l/100 km.
Celotýdenní průměr se ustálil na 5,7 l/100 km, přičemž zhruba dvě třetiny najetých kilometrů byl brán ohled na blaho planety a ve zbylé třetině nebyl čas ztrácet čas. Na druhém tripmetru svítila dlouhodobá spotřeba 6,3 l/100 km, zajetá kolegy v rámci českokrumlovské rallye New Energies. Zajímavostí je, že auto umí jet čistě na elektřinu i v rychlostech do 125 km/h.
Silnější = lepší
Víc je vždycky tak nějak víc. Hybridní ústrojí fungují zkrátka lépe, když mají více výkonu. Ať už jde V6, osmiválce či dokonce někdejší V12 BMW, nebo i „malorážky“ jako je například dvoulitrové Mondeo Hybrid. V principu je velmi podobný systému Toyoty, využívá atmosférický motor (silnější a o dvě deci objemnější), planetovou převodovku (s projevem CVT) a elektromotor, ale zkrátka o kousek výkonnější.
A je to znát, v Mondeu to celé funguje o poznání příjemněji. Benzinový dvoulitr s nepřímým vstřikováním pracuje v upraveném Atkinsonově cyklu (s nižším specifickým i špičkovým výkonem, ale lepší účinností) dává 106 kW (145 koní) při 6000 otáčkách za minutu a spolupracuje s elektromotorem o výkonu 88 kW (120 k) a 64kilowattovým generátorem/startérem přes převodovku HF35, která zároveň funguje jako dělič výkonu. Celkový výkon činí 187 koní v 6000 otáčkách a celkový točivý moment dosahuje 300 N.m. V kufru pak zabírají (objem se zmenšil z 525 l konvenčního pohonu na 403 l hybridu) místo akumulátory s kapacitou 1,4 kWh.
Výsledkem je, že hybridní Mondeo velmi obstojně jede. A ve valné většině případů ani nekvílí, což jinak u menších hybridů není nijak neobvyklé. Systém nejen že přepíná režimy takřka nepostřehnutelně, ale celkově je velmi tichý. Ve městě a z valné většiny i mimo něj. Spalovací motor je velmi solidně utlumený zvukově i od drobných vibrací, další body jdou na konto nízkého aerodynamického hluku i minima ruchů od podvozku.
Mondeo se díky relativně silnému elektromotoru i poctivě dimenzovanému zážehovému čtyřválci umí slušně odpíchnout i v rámci otáček, když převodovka ještě nežene motor k výšinám. A pokud už opravdu chcete zásadnější akceleraci a seznámíte plynový pedál s koberečkem, sice se dočkáte typického variátorového ryku (byť tlumenějšího), ale za odměnu Mondeo jede. A to docela solidně. Konkrétně se hodnotami akcelerace dostává mezi silnější a slabší vznětovou verzi a ani subjektivně nemáte pocit, že by „se nic nedělo“.
Děje a díky slušné dynamice stačí i při razantnější akceleraci v náročnějších provozních situacích většinou stát na plném plynu jen chvíli. Jakmile trochu povolíte stisk, pohonný řetězec se rázem uklidní, avšak stále nezanedbatelně zrychluje. Pro většinu řidičů to stále bude trochu nezvyk, jakkoli více než akceptovatelný i díky celkové příkladné tichosti. A přiznejme si, on zvuk typického vytočeného dieselového čtyřválce také není žádná lahoda.
Fasovanému koni na zuby nehleď
Otřepaná moudrost praví, že Mondeo (Passat, Octavia – nehodící se škrtněte) se nekupuje, ale fasuje. Upřímně, pokud je váš korporát osvícený ekomentalismem, není důvod k pláči. Tedy pokud vyfasujete místo dieselového Mondea hybrid, ale nedojde to tak daleko, abyste obdrželi lítačku a brožurku o výhodách skupinového dojíždění do práce na kole. A to dokonce ani tehdy, pokud máte v oblibě si auta „po sobě“ odkupovat a následně je provozovat soukromě či v rámci rodiny.
Atmosférický nepřímovstřikový dvoulitr je v principu celkem prostý a nemá mnoho důvodů trpět třeba na zakarbonování. Hybridní systém také nemá důvod se nějak opotřebovávat, je totiž navržen tak chytře, že neobsahuje jedinou třecí spojku. Servisní interval výměny oleje je 20 000/rok a jinak vás čeká naprosto běžná údržba jako u jakéhokoli jiného auta. Snad s výjimkou náplně chladícího okruhu hybridního systému a náplně převodovky. Chladící medium se mění po 80.000 km a/nebo třech letech a náplň převodovky doporučuje servisní plán Fordu také časem vyměnit. Konkrétně tedy po 12 letech nebo 240.000 km.
Nezruinují vás ani li-ion akumulátory s vysokou cyklickou odolností. Technologie lithiových polymerů sice věkem postupně ztrácí kapacitu (přirozeně, s minimálním vlivem provozu), před případnými většími ztrátami ji však chrání algoritmus dobíjení, který nedovolí plné vybití a jen výjimečně dosáhne plné hodnoty nabití. Po deseti letech by tak baterie měla udržet zhruba ¾ původní kapacity, takže by s největší pravděpodobností měla v relativně použitelném stavu přežít celé auto – ubývající kapacita ovlivňuje elektrický dojezd, nikoli výkon. Případná výměna by i s prací neměla cenově překročit náklady na tradiční „dieselový trojboj“ – dvouhmota, turbo, vstřiky. Už vůbec nemluvě o případných přidaných položkách jako EGR a DPF, proti nimž se pár desítek tisíc za akumulátory jeví jako docela výhodný obchod.
Pokračování 3 / 3
Závěr
I v hybridní verzi si Mondeo zachovalo svoji tradiční devizu – výborně odladěný podvozek. Což o to víc vynikne v porovnání s konkurencí, která u ekologických modelů poměrně ráda rezignuje alespoň na některé z komplexu aspektů špičkového podvozku (komfort, stabilita, agilita, odhlučnění, komunikativnost). Přijdete ale o ne zcela nepodstatnou část zavazadlového prostoru a kvůli menší nádrži i dojezdu. Jakkoli obligátních a zcela dostatečných 800 km na nádrž Mondeo Hybrid zvládne s rezervou také – nádrž se zmenšila z celkem generózních 60 na 49 litrů.
Pokud si Hybrid koupíte jako soukromý zákazník z vlastní vůle a chcete si hrát s monitory toků energií a modulováním jízdního stylu, můžete jezdit bez problému docela hluboko pod pět litrů. A docela dost toho ujet na elektřinu v naprostém tichu a s dostatečným zátahem. Pokud budete Mondeo používat v módu „služební dieselový kombík“, dočkáte se i danému způsobu jízdy odpovídající spotřeby kolem šesti či lehce nad… což je venkoncem dobrá zpráva.
Mondeo Hybrid, speciálně s akční cenou (-161.000 Kč) platnou do konce září, zkrátka dává jako alternativa k dieselu docela solidní smysl. Lhostejno, zda alternativa dobrovolná, či „povinně dobrovolná“. Moudří pražští konšelé v rámci boje za budoucí uhlíkovou neutralitu a proti aktuální klimatické nouzi zrušili od letošního května parkovací výjimku pro hybridy, ale i tak se může stát, že hybrid dostanete befelem.
Pokud vám šéf oznámí, že firma půjde vzorem, bude nově cool, trendy, eko atd. atp. a v rámci car-policy vám za daný budget naordinuje hybrid, nemusíte se kroutit v křečích a v kuchyňce u kafe polohlasem sdělovat kolegům, jakou torturu si na vás shora zase vymysleli. Budete v pohodě. Pakliže se budete chtít alespoň maličko přizpůsobit, budete úplně v pohodě. Pokud máte na výběr a hybrid se vám z nějakého objektivního či subjektivního důvodu nelíbí či nechce líbit, berte diesel. Ten je taky fajn.
| Ford Mondeo kombi - souhrn cen |
| Základní cena vozu |
769.900 Kč (1.5 EcoBoost Business/121 kW) |
| Cena s testovaným motorem a výbavou |
785.900 Kč* (2.0 Hybrid iVCT/137 kW) |
| Cena testovaného vozu |
994.600 Kč* (2.0 Hybrid iVCT/137 kW) |
| *Akční cena po slevě 161.000 Kč. Platí do konce září 2019. |
Technické údaje: Ford Mondeo 2.0 Hybrid iVCT kombi
Rok • stupeň výbavy
2019 • Titanium
Počet válců/ventilů na válec • rozvod
4/4 • DOHC
Typ motoru • zdvihový objem
zážehový • 1 999 cm3
Nejvyšší výkon
106 kW (145 koní)
Nejvyšší výkon při otáčkách
6 000 ot/min
Nejvyšší krouticí moment
173 Nm při 4 000 ot/min
Zrychlení z 0 na 100 km/h
9,4 s
Nejvyšší rychlost
187 km/h
Převodovka: způsob řazení
automatická
Zákl./max. objem zavazadlového prostoru
403 l • 1 508 l
Objem palivové nádrže
49 l
Hmotnost: provozní • celková
1 716 kg • 2 260 kg
Prům. spotřeba: město • mimo • komb.
4,8 • 4,5 • 4,4 l/100 km
Rozchod kol: vpředu • vzadu
1 600 mm • 1 600 mm
Rozměr pneumatik
255/45 R18
Rozměry: délka × šířka × výška
4 867 × 1 852 × 1 501 mm
Základní výbava: 7 airbagů včetně kolenního pro řidiče, litá 16palcová kola, automatická dvouzónová klimatizace, SYNC 3 s 8palcovým dotykovým displejem a navigací, palubní počítač s 10,1palcovým displejem, bezklíčové odemykání a startování, vyhřívaná přední sedadla a trysky ostřikovačů, automatické stěrače a světlomety, asistent pro jízdu v pruzích, rozpoznávání dopravních značek, elektricky sklopná vnější zpětná zrcátka, spodní nárazníky a boční nástavce prahů v barvě karoserie a další.
Volitelná výbava: Sada Winter + kůže: vyhřívaná zadní sedadla, čalounění kůže (černá nebo béžová), elektricky nastavitelné sedadlo řidiče v 10 směrech s pamětí polohy (kromě bederní opěrky, elektricky nastavitelné sedadlo spolujezdce v 10 směrech, vnější zpětná zrcátka s pamětí polohy, vnější zpětné zrcátko řidiče s automatickým zatmíváním (74.900 Kč), Sada LED Plus: adaptivní LED světlomety, elektricky ovládané zadní výklopné dveře (30.000 Kč), hlídání slepého úhlu, sledování provozu za vozidlem, (36.000 Kč), metalíza (25.900 Kč), litá 18palcová kola 10x2 paprsky typu V (36.000 Kč), Zadní tmavě tónovaná skla Privacy (5900 Kč).