Kde jsou ty doby, kdy před půl stoletím vládl americký automobilový průmysl světu. Pojďme se proto nyní v čase vrátit o 57 let zpět a podívat se, jak se v roce 1955 vedlo americkému koncernu General Motors.
Kapitoly článku:
V jedné z ročenek se psalo: toho roku „automobilový průmysl explodoval“. Americké továrny vyprodukovaly přesně 9 188 574 automobilů, z čehož bylo téměř devět milionů osobních aut. Již prvních osm týdnů zlámalo rekordy, jen dealeři GM dodali přes 450 000 vozů. Hrubý roční zisk amerického průmyslu činil fantastických 16 bilionů dolarů, čistý zisk vzrostl ve srovnání s předchozím rokem o 33 procent a zaměstnanost v tomto oboru byla okolo 900 000 lidí.
Koncepční studie GM vystavené na lednové Motoramě: Chevrolet Biscayne / Pontiac Strato Star / Buick Wild Cat III
V historii bylo později více let, které byly ještě bohatší, ale právě rok 1955 se do dějin zapsal jako přelomový, zvláště ve srovnání s chudým rokem 1954. Rok 1955 byl úspěšný nejen díky ekonomickému rozmachu. Naprostá většina amerických automobilek dokončila výstavbu svých nových velkokapacitních závodů a představila zcela nové modelové řady.
Pro tento rok se staly typické motory V8 (představen byl i legendární Small Block, jehož se do dnešních dnů vyrobilo již přes 100 mil. kusů!), automatické převodovky s ovládáním na palubní desce, čtyřdveřové hardtopy, pérování zkrutnými tyčemi a trojtónové lakování.
General Motors investoval celý bilion dolarů do modernizace modelových řad Pontiac, Oldsmobile, Buick a Cadillac a dalších 300 000 dolarů jen do vozů Chevrolet. Lednová výstava Motorama 1955 šokovala návštěvníky mimořádně odvážnými studiemi, u GM to byly například LaSalle II, Biscayne, Pontiac Strato Star, Buick Wildcat III, Cadillac Eldorado Brougham nebo GMC L´Universalle. Pro sériovou výrobu napřímo byly určeny extravagantní kombíky Chevrolet Nomad a Pontiac Safari.
Buick na výsluní zájmu
Buick, konzervativnější než Oldsmobile, nabídl pouze jeden čtyřdveřový hardtop Riviera pro řadu Special a Century, kdežto větší řada Super a Roadmaster s podvozkem o rozvoru 330 cm si musela vystačit se sedany s běžným středovým sloupkem. Elegantní karosérie zabraly zejména u výše situovaných zákazníků, ale ani Special si nevedl špatně, což nastartovalo rozmach všech řad Buicku v následujícím roce.
Nabídka značky Buick pro rok 1955
Nejprodávanějším Buickem se roku 1955 stal dvoudveřový hardtop Riviera, jehož samotného se prodalo přes 350 000. Vozy Buick byly rychlejší než kdy před tím, a to díky motoru Special V8 s objemem 4,3 litru a výkonem 188 koní (138 kW), což bylo více než u levnějšího Chevroletu s motorem podobného objemu. Na přáni se montovala větší jednotka s objemem 5,3 litru a výkonem 236 koní (174 kW).
Buick Century Riviera s čtyřdveřovou karoserií hardtop
Podobně jako Oldsmobile, i Buick toho roku sáhnul po nové masce, což se ukázalo jako velmi prozíravé. Výrazná oválná maska byla podtržena mohutným chromovaným nárazníkem, oválné ventilační otvory v předních blatnících byly zachovány a zadní světla byla citlivě včleněna do blatníků. Rok 1955 byl pro Buick jedním z vůbec nejúspěšnějších let, od ledna do listopadu se zde vyrobilo tři čtvrtě milionů automobilů a značce patřilo třetí místo jak v modelovém, tak v kalendářním roce.
Něco také pro Cadillac
Vozy Cadillac byly ze všech značek GM modernizovány nejméně, neutuchající poptávka to ani nevyžadovala. V nabídce byl naposledy osmiválec 5,5 l OHV z roku 1949, který dával výkon 256 koní/188 kW (v Eldoradu pak rovných 270 koní/199 kW). Nejvýraznější změnou oproti předchozímu roku byly zaostřené hřbety zadních blatníků. Roční produkce stoupla ve srovnání s předchozím rokem o plných 40 % na 140 777 vozů. Ačkoli se to ukázalo jen jako jednorázové zlepšení, netrvalo dlouho, kdy se ročně prodávalo přes 200 000 vozů Cadillac.
Cadillac Eldorado / Superluxusní Cadillac Eldorado Brougham - výkladní skříň americké konstruktérské školy
První poválečná dekáda se u značky Cadillac nesla v duchu snahy o konstituci těchto vozů jako symbolu amerického luxusu. Roku 1955 měla značka 55 % podíl na trhu luxusních automobilů, zatímco pět let před tím to bylo o polovinu méně. Došlo k tomu jistě na úkor úpadku značky Packard a zaostávajícím Lincolnem, ale značnou měrou k tomu přispěli manažeři a konstruktéři Cadillacu.
Sadillac Series 62
Chevrolet pod drobnohledem
Chevroletu byla věnována mimořádná pozornost. Zasloužili se o ni především tehdejší ředitel GM Curtice a Ed Cole, jenž získal ostruhy v týmu, který připravil vozy Cadillac pro sezónu 1949. Coleův nejbližší spolupracovník byl Harry F. Barr, jenž tehdy konstruoval pro Cadillac motor. Oba se shodli na tom, že nový motor Chevrolet musí mít pět hlavních ložisek pro vyváženost a životnost, nadčtvercové rozměry, vysoké otáčky, hliníkové hlavy válců a písty a lisovanou klikovou hřídel.
Nabídka modelů značky Chevrolet pro rok 1955
Za optimální objem byla zvolena hodnota 4,3 litru a motor dával výkon 162 koní (119 kW) při 4 400 ot./min, nebo 180 koní (132 kW) při 4 600 ot./min díky využití Power Packu (čtyřkomorový karburátor, dvojité výfukové potrubí). Tento motor se stal základem veleúspěšných pohonných jednotek Chevrolet V8 na mnoho let dopředu.
Chevrolet Bel Air Convertible
Silnou stránkou Chevroletů z roku 1955 byl také jejich design. Byl dílem Clare McKichana, Chucka Stebbinse, Boba Veryzera a Carla Rennera, jimž se podařil mistrovský kousek. Maska chladiče byla nezvykle jednoduchá a připomínala nejen výstavní studie, ale také dobové vozy Ferrari. Z neznámých důvodů se však tento vzhled u zákazníků příliš neujal, takže byl pro následující rok změněn.