Zaparkovat přesně podle předpisů, zdravého rozumu a zásad slušnosti není vždy snadné. Zejména v centrech měst nebo na velkých sídlištích s beznadějně poddimenzovanou parkovací infrastrukturou jsou řidiči často nuceni uchylovat se ke kompromisům vůči legislativě i vlastnímu svědomí.
Existuje ale i vyšší level špatného parkování. V něm nejde jen o to, aby auto bylo nějak odstavené. To je možná dokonce podružný důvod. Hlavní je nastavit ostatním zrcadlo jejich zbabělosti a dát najevo odvahu stanovit vlastní pravidla hry. Tak nějak musí uvažovat lidé, kterým se zdá společensky vhodné zaparkovat napříč přes dvě místa pro invalidy.
Pak je tu parkování z kategorie „Nemám čas“. Řidiči pověření vyšším posláním jednoduše zastaví co nejblíž ke dveřím, do kterých se potřebují dostat, a neřeší, jestli přitom zablokují přechod nebo jízdní pruh.
Marek Lutonský , Jiří Červenka
A samozřejmě mezi námi jezdí i svobodomyslní jedinci, kteří se při volbě místa a úhlu stání nenechávají svazovat neurotickou konvencí vodorovného značení.
Fotografie, které jste viděli v galerii, publikovali naši uživatelé v sekci Galerie.AutoRevue.cz. Další obrazová svědectví o neortodoxním parkování najdete ve vláknu s všeříkajícím názvem Vyfoťte největšího parkovacího *****.
