TEST Kia Stonic 1.0 T-GDI: Hřebíček trefený na hlavičku

Kapitoly článku:

• Úvod, dojem, prostor
• Motor, jízda, závěr
• Fotogalerie

Třída kompaktních SUV se pomalu, ale jistě, stává tou nejdůležitější v celé široké škále aut nabízených na trhu. Není divu, že počet takových aut v nabídce výrobců aut roste pomalu tak rychle jako kurz kryptoměny bitcoin.

To, co lidi k autům této kategorie táhne, je nepochybně v první řadě design. Auto musí vypadat jako malý džíp, ovšem účelové tvary, které využívají opravdové off-roady, zase žádoucí nejsou. Vlastně stačí v porovnání s klasickým hatchbackem poněkud zvýšit střechu, přidat moderní hrany a křivky, obalit podběhy a kola plastovými díly a crossover je hotov.

Výrazné barvy vozu sluší. Design se líbí ze všech úhlů pohledu

Kia navíc design umí. No, řekněte sami, kdy jste naposledy viděli auto této značky, které se vám opravdu nelíbilo. To, co Stonic od ostatních konkurentů odlišuje, jsou i drobné designérské nápady. Třeba zlom na oplastovaní prahu za B sloupkem je skutečně oživujícím prvkem.

Kia Stonic má v základní výbavě téměř vše. Cena začíná na 349 980 Kč

Radek Pecák

Kia

Fakt, že poměrně mohutný C sloupek je lakovaný v barvě hlavní části vozu, zatímco orámování oken je černé, vytváří podle představitelů značky dojem karoserie typu targa. Možná je to trošku přehnané tvrzení, ale mně se to ve výsledku líbilo. Zřejmě nejen mně.

Musím v této souvislosti zmínit jednu příhodu, která se mi stala během testování Stonicu. Vracel jsem se z dlouhé služební cesty a byl již necelé tři kilometry od svého bydliště. Najednou jsem si v zrcátku všiml policejního vozu. Raději jsem z nějakých 55-60 km/h zvolnil na tachometrových padesát, což je ve skutečnosti zhruba 46 km/h, a pokračoval klidně dál. Auto s policejní kamufláži se vzápětí dostalo na moji úroveň v souběžném levém pruhu, následně trošku zrychlilo, a pak se zase vrátilo za mě. Toto se opakovalo několikrát.

Líbí se i policistům..

Moc jsem nevěděl, co si o tom mám myslet, ale záhy se situace rozuzlila. Policejní auto rozsvítilo majáky a nápis stop a přimělo mě k zastavení: "Pane řidiči, silniční kontrola, připravte si doklady... Když jsem namítl, že jsem zcela jistě žádný přestupek nespáchal a auto je po technické stránce stoprocentně v pořádku, odvětil policista pouze, že na podobnou preventivní kontrolu má policie nárok.

Během několika minut si prohlédli doklady, několikrát obešli auto kolem dokola a nakonec doklady vrátili s tím, že je vše v pořádku. Dodnes se nemůžu zbavit dojmu, že si prostě tohle auto, pouze chtěli zblízka prohlédnout. A ještě jedna poznámka na závěr: když jsem o týden později testoval škodováckou novinku karoq, nikdo mě nezastavil....

Kia sdílí množství technických řešení s hatchbackem Rio, což prozrazuje například shodný rozvor 2580 milimetrů. Délka vozu činí 4140 milimetrů, což je stále ještě rozměr, který vlastníků nezpůsobí příliš problémů při hledání místa pro podélné parkování u chodníku, výška je pak 1500 milimetrů. To jen o pár desítek milimetrů více, než mají klasické kompaktní hatchbacky. Například oproti zmíněnému riu přibylo ve vertikálním směru rovných pět centimetrů a úspěšní konkurenti na evropském trhu Renault Captur nebo Peugeot 2008 jsou o zhruba sedm centimetrů vyšší.

Kia Stonic odhalena. V Česku se bude prodávat již v říjnu

Radek Pecák

Premiéry

Je až s podivem, jak dnes dokážou být i takováto poměrně malá auta uvnitř prostorná. Už nemusí být druhým domovem pouze pro dvojici, případně dvojici s jedním až dvěma malými dětmi. Prokázal to klasický test typu "Sám za sebe".

Jestliže jsem si nastavil sedačku řidiče do polohy ideální pro řízení, měl jsem pro sebe vzadu nad hlavou ještě dva centimetry prostoru k dispozici a před koleny tři centimetry. Podotýkám, že měřím 186 centimetrů. Je jasné, že na výlet s sebou dvojice dospělých může vzít další dva podobně velké kamarády či kamarádky a mačkat se nebudou.

Záď sice vypadá docela mohutně, zavazadlový prostor v ní však moc velký není. Palubní desku už známe z ria.

Design interiéru ve stonicu nepřekvapí. Je totiž prakticky "i s chlupama" převzatý z ria. Plasty na ní jsou sice výlučně tvrdé, avšak zpracování je nadprůměrné. Během týdenního testu jsem nezaznamenal, že by kolem řidiče či spolujezdce něco vrzalo, skřípalo či klepalo. Ozvláštněním je lakovaný plast na čelní straně (v našem případě stříbrný). Prolisy na horní i dolní části v oblasti před spolujezdcem jsou pak opakováním motivu známého tygřího nosu z masky chladiče.

Uprostřed "trůní" nad horní hranu palubní desky vyvýšený sedmipalcový displej multimediálního systému. Rozlišení displeje sice neohromí, pro běžné potřeby však dostačuje. Po jeho straně je osm velikostně dostatečně dimenzovaných tlačítek a dva otočné ovládače. Prostě stará dobrá klasika. Jsem opravdu rád, že se Kia nepouští do podobných modernizací jako třeba některé francouzské značky a nesnaží se interiér vyhladit tím, že z něj odstraní tlačítka a vše převede do menu dotykového centrálního displeje.

Příkladná ergonomie

Naprosto spokojen jsem byl také s řešením ovládání komfortních funkcí vozu - konkrétně klimatizace. Stačí tři velké otočné ovladače a pak už jen jediné tlačítko. Každý se to naučí intuitivně během prvních dvou, tří jízd, a pak už na příslušné místo sahá intuitivně, aniž by spustil oči ze silnice před sebou.

Hůře už se hledají tlačítka pro aktivaci či deaktivaci asistentů - třeba toho pro udržení se v patřičném jízdním pruhu. Jsou umístěny dole na palubní desce, vlevo od volantu. Také ovladače tempomatu, palubního počítače, rádia či telefonu na volantu by nemusely být tak titěrné.

Kia si dala záležet na množství a velikosti odkládacích prostor. A tak je možno do předních dveří uložit (kromě jiných drobností) láhev s nápojem o objemu půldruhého litru a do zadních půllitrovou nádobu. Na středovém tunelu jsou pak dva držáky kelímků, dostatečně velký prostor pro uložení mobilu a hodně toho pojme i schránka pod loketní opěrkou. Vzadu už je příležitostí k odložení věcí už samozřejmě méně. Byl jsem ale rád za klasické řešení textilních kapes na zadní straně předních opěradel.

Kufr nemá stonic nijak obří. Pokud je pod podlahou rezerva, činí 332 litrů, bez ní se zvětší o dvacet litrů. Po stranách podlahy jsou čtyři kotvící oka třeba pro uchycení zajišťovací síťky, na bocích jsem našel dva háčky a jednu kapsu. Kapacita zavazadelníku se zvětší sklopením opěradel zadních sedaček, které jsou rozdělené v poměru 60:40. Otvor pro prostrčení delších předmětů v nich chybí. K vytvoření rovné plochy by bylo zapotřebí mezipodlahy.