Američtí vědci se podívali na problematiku hledání parkovacího místa trochu detailněji a přišli s tímto…
I když byste hledání parkovacího místa na přeplněných parkovištích asi nepovažovali za nejzásadnější problém lidstva, právě na toto téma se rozhodl podívat pár vědců z výzkumného institutu v Santa Fe v Novém Mexiku a univerzity v Bostonu. K parkování a nalezení místa máme asi každý svůj vlastní přístup, každopádně, vědci nejprve stanovili tři samostatné kategorie řidičů podle jejich chování.
V modelovém příkladu, kdy je nejkratší čas strávený při parkování považován za ideální scénář, se tedy objevuje jako první kategorie takzvaných „poddajných“ řidičů. Ti většinou zaberou první volné místo, které uvidí, bez ohledu na vzdálenost, kterou poté musí ujít pěšky například ke vchodu do supermarketu.
Druhou kategorií jsou „rozvážní“ řidiči, kteří se nespokojí s prvním zahlédnutým místem a riskují svůj čas při hledání nějakého bližšího místa ke vchodu, i když mezi tím projedou kolem řady vzdálenějších volných míst. Třetí skupinou jsou „optimističtí“ řidiči, kteří se ihned vydávají ke vchodu s nadějí, že zaparkují co nejblíže. Zde ale přichází riziko, že budou muset hledat příliš dlouho nebo se vracet zpátky k méně zaplněné a vzdálenější části parkoviště.
Který přístup je tedy nejlepší? Vědci spočítali všechna důležitá čísla a písmenka pro každou zmíněnou strategii a podle všeho se jako časově nejméně náročný přístup jeví od „rozvážných“ řidičů. Na druhé místo se dostali řidiči „optimisté“, jelikož takzvaní „poddajní“ řidiči většinou stráví podstatný čas chůzí, než ke vchodu do supermarketu dojdou.
Nakonec ovšem vědci zapomněli na jednu často nepochopenou skupinu řidičů, pro které není čas tak důležitý. Raději totiž zaparkujeme na druhé straně parkoviště, mimo všechny ostatní, a klidně se projdeme… jen aby nám někdo případně nepoškrábal lak.