Neotřelý design
Absolutně kvalitní a luxusní provedení interiéru
Posez za volantem
Komfort na kvalitnějších silnicích
Jistota při rychlé jízdě
Kultivované, jemné a úsporné pohonné ústrojí
Málo místa na hlavu zadních cestujících
Někdy pomalejší infotainment
Rázy od velkých kol na run-flat pneu a valivý hluk na hrubém povrchu
8 /10
Možná byste neřekli, že stylové čtyřdveřové kupé, jakkoli toto označení nemá smysl, je tu s hvězdou na kapotě či v masce už ve třetí generaci. Tuto kategorii jsme zvyklí vnímat jako něco nového, moderního. První CLS se přitom představilo v roce 2004.
Oba předchůdci stavěli na základech třídy E, v čemž pokračuje i novinka, i když zde to už není tak jednoduché. Díky modulární platformě má totiž právě "éčko" mnohem blíže vlajkové lodi, třídě S. Oproti předchůdci se tak liší opravdu podstatně a nejvíc je to znát uvnitř a v použité technice. Pojďme ale jako vždy postupně.
Štíhlá velryba?
U Mercedesu se rádi nechávají slyšet, že jako první přišli se "čtyřdveřovým kupé". Jak se to vezme, pro mě byl jakýmsi kupé se zadními dveřmi, jakkoli toto označení postrádá smyslu, už třeba Citroën DS v roce 1955. Ale teď vážně, první CLS skutečně bořilo představy o prémiovém sedanu vyšší střední třídy a faktem je, že blízcí rivalové museli teprve reagovat, a to řadou 6 GranCoupé či A7...
Designově jej však vnímám jako průkopníka nového stylu značky. Inu, nového. Mercedes se nikdy neodvážil k radikálnímu kroku z generace na generaci a typické rysy zachovává po desetiletí. Stejně jsou však například trojúhelníkové světlomety nově zavedeným pořádkem, v němž pokračuje třída A.
To, že CLS patří do rodiny stylových mercedesů, tedy kupátek a kabrioletů, poznáte díky umístění hvězdy. Vepředu je vždy v masce, vzadu samostatně na víku kufru. Místo pro registrační značku je tu na nárazníku. Zboku pak bezpečně poznáte, že se jedná o CLS. Snižující se profil střechy a především charakteristická "banánová" linka kolem oken připomíná už první generaci. Oproti generaci odcházející se naopak novinka zbavila hran, přechod blatníků a horizontální linie je plynulý.
Celkově tak zepředu nové CLS působí trochu jako velryba, se zvláštně zamračeným výrazem. Ovšem štíhlost a elegance se autu rozhodně upřít nedá. Minulé vydání se mi líbilo podstatně více, než upřímně řečeno trochu divné první vydání. Aktuální verze oproti druhé generaci ubrala hrany a díky tomu je ještě elegantnější.
Svítí už i výdechy
I když od luxusního mercedesu ledacos očekáváte, stejně mě úroveň zpracování kabiny znovu uchvátila. Majitel vrcholně vybavené třídy S si tady rozhodně ochuzen připadat nebude. Lány jemné kůže, obšité až k oknům, dva velké displeje před vámi a voňavé, kvalitní dřevěné obložení. Jedná se o to stejné, až barokní pojetí luxusu, kterým se dnešní Mercedes odlišuje od technicistního Audi či sportovního BMW.
Například dřevěné obložení mám rád, pokud je provedeno kvalitně. Kvalitní dřevo s viditelnými kresbami se naučil už třeba Peugeot v modelech GT, dlouhodobě je do interiéru umí zpracovat také Volvo, ale právě i Mercedes. Světlá dýha možná v kombinaci s červeným čalouněním pro někoho může být moc, ale s černým lakem ladného placatého sedanu to za mě ladí pěkně.
Pár podstatných odlišností od značkově spřízněných sedanů se tu přeci jen najde. Především sedíte o poznání níže. Pro starší zákazníky možná nevýhoda, jinak je ale i díky nižšímu prosklení v CLS útulněji. Okna jsou opět bezrámová, ale skvěle odhlučněna. A jak jemně se spouštějí... Nejpodstatněji se CLS odlišuje vzadu. Zatímco první generace byla vozem čtyřmístným, novinka místo uprostřed nabízí. Ovšem pouze formálně. Sedadla jsou záměrně výrazně vykrojena, což z toho prostředního dělá nouzovou volbu.
Podélně je místa jako v éčkovém sedanu, prostoru na hlavu ale rozhodně není dostatek. Pokud plánujete častěji převážet osoby s výškou lehce nad 190 centimetrů, jako jsem já, nedoporučuji. Pokud totiž budou trvat na tom, že si záda opřou celá, na hlavu prostě místo nezbude. Jediným řešením je posunout se v sedadle a ohýbat si páteř. Ale CLS to vlastně ani nemám za zlé. Portfolio Mercedesu je natolik široké, že výměna za nádhernou linii střechy je pochopitelná.
CLS také přichází s prosvětlenými výdechy ventilace. Ty za normálních okolností svítí shodně s ambientním osvětlením, ale pokud přidáte na teplotě, na chvíli zrudnou, při snížení stupňů naopak zmodrají. Krásná zbytečnost. Jsou to ale právě tyto zbytečnosti, které vám dodávají na luxusním pocitu. Neplatí to ale o všech prvcích.
Například systém Energazing Control převzatý ze zmodernizované třídy S. Nabízí relaxující, zábavní, podpůrné či uvolňující režimy, které přizpůsobí masáž, hudbu, vůni či osvětlení interiéru, aby posádce navodil tu správnou atmosféru. Upřímně řečeno, když zapnete režim, který vás má probudit, sedačka začne rychle větrat, změní se podsvícení a z audiosoustavy se vám místo vaší oblíbené hudby začne linout strašlivě trapná melodie a lá "pozitivně za každou cenu", začnete o tomto prvku výbavy a jeho smyslu dost pochybovat.
Co se týče infotainmentu, CLS používá nejspíš jako poslední nový model ještě starší systém, poslední evoluci Commandu. To v době, kdy Mercedes hromadně přechází na MBUX. CLS je tak ušetřeno dotykového a pokročilého hlasového ovládání. Pokud jste zvyklí na Mercedesy posledních let, nic nového vás tady krom "impulzivních módů" nepřekvapí. Tedy ani fakt, že i přes svou přehlednost a skvělou grafiku odezva na pokyny občas trošku vázne a ovládání kruhovým ovladačem a dotykovou ploškou není tak intuitivní, jako v případě iDrive od BMW.
Pokračování 2 / 3
Zásadně řadově
U nového CLS Mercedes poprvé zcela dokončil transformaci z vidlicových na řadové šestiválce. Jedná se z principu o jednodušší a vyváženější konstrukci, která sice potřebuje více podélného, ale zato méně příčného místa. V nabídce jsou třílitry. Dieselové 350d a 400d, a benzinové 450 a AMG 53. Na výběr jsou i čtyřválce 350 a 300d. Naopak výš se údajně u CLS nepůjde. Na osm válců tak nejspíš zapomeňte. Variantu AMG 63 si totiž rezervovalo čtyřdveřové GT. To je fakticky CLS s jinou karoserií.
Do testu jsem převzal nejsilnější vznětovou verzi 400d. A byl plný očekávání. Tato jednotka mě totiž bez přehánění nadchla už v testu faceliftované třídy S, kde debutovala. Jenže to bylo ještě v době, kdy splňovala emise jen dle měřícího cyklu NEDC. Mezitím se u motoru vyměnil jak software, tak i celá řada komponent včetně vstřikovače kapaliny AdBlue a senzorů v emisně potlačujícím řetězci.
Právě nové normy WLTP nám již třeba v případě Audi ukázaly, že dokáží u silných dieselů nadělat dost škod. Třílitrový šestiválec 50 TDI má v Audi značnou prodlevu a schází mu kultivovanost, už jen z principu své véčkové architektury. Nebudu to natahovat, i po homologaci na nové normy, kdy právě CLS tento zdlouhavý proces absolvoval jako první Mercedes, je verze 400d tím nejlepším dieselovým šestiválcem na trhu. V mém subjektivním pohledu překovává lehce i jednotku BMW, což už je co říct.
Svých 700 newtonmetrů maximálního točivého momentu podává už od 1200 otáček. A především bez vibrací a hluku při rozjezdu. Tento motor redefinuje pojem sametový chod. Už jako studený si na volnoběh jen tak tiše kloktá, při jízdě o něm prostě nevíte. Ve finále tak připomíná jízdu spíše s velkoobjemovými osmiválci. Skvělá devítistupňová převodovka využívá nízko položeného "krouťáku" a při běžné jízdě se tak pohybujete do dvou, dvou a půl tisíc otáček. A tedy klidně i za 6 litrů v kombinovaném režimu. A to i bez podpůrných mild-hybridních elektromotorů.
Z toho při pouhém přemisťování získáte pocit, že je to zkrátka pohodář. Tento motor je ale zároveň až extrémně točivý. Výkon 250 kilowattů má ve 4400 otáčkách, kam se jednotka vyplácí vytáčet, což převodovka v kickdownu činí. A následuje opravdu suverénní zrychlení. V praxi však raději sešlápnete pedál ze tří čtvrtin. Tehdy software váš zájem krásně pochopí a nechá zařazený vyšší převodový stupeň. Zároveň se mi zdá, že v nižších rychlostech si skříň 9G Tronic s tímto motorem rozumí lépe, než s těmi benzínovými. Žádného cukání při zbrklém sešlápnutí plynu se totiž nedočkáte.
Podvozek by chtěl, ale takhle nemůže...
Stejně jako je módní splývavá střecha a posádce přinese jen starosti, i dvacetipalcová kola CLS moc sluší. Zbavují jej posledních záchvěvů zavalitosti a nechávají promluvit ladné křivky. Testovací týden však ukázal, že pro příplatkové vzduchové odpružení už je to příliš. A to i přesto, že zrovna Mercedes jej umí odladit dost možná nejlépe. Dokáže potlačit vrozený neduh tohoto odpružení, tedy marný boj s krátkými příčnými nerovnostmi a rázy.
Když však Airmaticu nadělíte nízké zdvihy vynucené stavbou karoserie, a především zmíněné obří disky kol s nízkoprofilovými pneumatikami, tak dokonalý, jako třeba ve třídě S, není. A co teprve, když jsou pneumatiky s profilovým číslem 35 vpředu a 30 vzadu ještě run-flat. Mají extrémně tuhé bočnice, které sice udrží auto i bez tlaku, ovšem neposkytují téměř žádnou filtraci jemných nerovností.
Marné vzduchové měchy tak mohou být sebelepší, se sebelepším naladěním, ovšem pokud na to jsou samy a vyfiltrovat mají tyto obruče s natřenou gumou, nezvládají to. Několikrát jsem se při přejezdu větších nerovností lekl. To když v té absolutní pohodě, kterou CLS dokáže vytvořit, narazí těžké kolo do dorazu. Přitom podvozek dokáže pohodlí vykouzlit. Na vlnách dokonce cítíte i typické a velmi návykové "mercedesovské" zhoupnutí. Auto se umí nést, ale nejen krátké příčné nerovnosti či větší díry, ale i hrubý povrch atmosféru zkazí.
Ono houpání zmizí při agresivnější jízdě. Po okreskách se tohle auto vodí vážně příjemně. Překvapilo mě, kolik citu máte ve volantu. CLS umí v řidičovi navodit velmi rychle pocit jistoty. Chová se do poslední chvíle neutrálně a vy tak v táhlém oblouku můžete opravdu přitlačit na pilu. A rozezpívat pneumatiky P Zero v dost slušných rychlostech, přitom bez dramatických přesunů hmotnosti. Tedy dokud nenarazíte na rozmlácené krajnice, které z výše uvedených důvodů dokážou auto rozhodit.
Plynem si však stopu regulovat lze jen minimálně. Pohon všech kol je tu spíše k získání maximální trakce na výjezdu, než aby upřednostňoval zadní kola tak agresivně, jako tak činí vozy BMW s klasickou koncepcí nebo jak si to třeba pamatuji z aktuálního Porsche Cayenne S. CLS tak zvládá velmi rychlé tempo a dává řidiče překvapivě dost informací na to, aby se při tom cítil bezpečně a dokonce se i bavil. A to já přesně od tohoto auta žádám.
Zajímavé je řízení. Když vodíte třídu S, jedná se stále o specifický zážitek. Už ji nekormidlujete, jako pár generací zpátky, ale část z té vláčnosti tam stále je. Na okresce máte pocit, že předek vozu do zatáček velmi elegantně... vkládáte. To vytváří velice specifický projev luxusní limuzíny. A v CLS to také cítíte, byť jen velmi vzdáleně. Zcela pochopitelně a cíleně je zde řízení přímější a dravější, avšak stále vysoce vyvážené.
CLS, to je i kupa nejnovějších asistenčních systémů. Jsou velmi dobře odladěny, auto umí jet samo v koloně a nežádá si tak často opakování cyklu stisknutím tlačítka. Drží se hezky uprostřed pruhu i na dálnici. Vždy při nastartování pak zapíná aktivní držení v pruzích, což dříve Mercedesy nedělaly. Umí tak překvapit zásahem do volantu či dokonce přibrzděním jedné strany kol. Naladění však naštěstí není agresivní a tlačítko na vypnutí máte hned vlevo u volantu.
Pokračování 3 / 3
Závěr
Pokud mám hodnotit CLS jako model v nabídce Mercedesu, nejlepším hodnocením je, že to není jen placaté "éčko". Má svůj vlastní styl a do portfolia přesně zapadá. Počítat musíte s omezeným prostorem na hlavu zadních cestujících a zavazadelník také není zrovna na stěhování. Rozhodně bych zvážil menší kola či alespoň výměnu runflatů za běžné pneumatiky, byť tím v případě defektu riskujete potíže s lepicí sadou.
Jinak je to ale nejen své, ale i kvalitní a opravdu luxusní auto, co se interiéru týče. A také má famózní pohonné ústrojí. V zatáčkách či při cestování pak dělá přesně to, co má. Dokonale maskuje rychlost, je za všech okolností jisté a nabírání rychlosti, které zajišťuje silný turbodiesel, bere se samozřejmostí. A vy jen koukáte, jak ta čísla na tachometru rostou...
| Souhrn cen |
| Základní cena vozu |
1.557.000 Kč (350/230 kW) |
| Cena s testovaným motorem |
1.828.000 Kč (400d 4Matic/250 kW) |
| Cena testovaného vozu |
2.451.764 Kč (400d 4Matic/250 kW) |
Technické údaje: Mercedes-Benz CLS 400d
Počet válců/ventilů na válec • rozvod
6/4 • DOHC
Typ motoru • zdvihový objem
vznětový • 2 925 cm3
Nejvyšší výkon při otáčkách
4 400 ot/min
Nejvyšší krouticí moment
700 Nm při 1 200 až 3 200 ot/min
Zrychlení z 0 na 100 km/h
5 s
Nejvyšší rychlost
250 km/h
Převodovka: způsob řazení • počet stupňů
automatická • 9 stupňů
Zákl. objem zavazadlového prostoru
520 l
Objem palivové nádrže
50 l
Hmotnost: provozní • celková
1 935 kg • 2 545 kg
Prům. spotřeba: komb.
5,6 l/100 km
Rozchod kol: vpředu • vzadu
1 618 mm • 1 622 mm
Rozměry: délka × šířka × výška
4 988 × 1 890 × 1 435 mm
Základní výbava: Sedm airbagů, zadní parkovací kamera, multimediální systém, navigace, 18palcová kola z lehkých slitin, automatická klimatizace, podvozek se selektivními tlumiči, sportovní multifunkční volant čalouněný Nappa kůží a další.
Volitelná výbava: Metalický lak – černá Obsidian (+22.881,-), čalounění kůží Nappa černá/červená (+18.936,-), sada Remote Parking – aktivní parkovací asistent (+32.086,-), sada Premium – paměťová sada pro přední sedadla, digitální sdružený přístrojový štít, multimediální systém Comand Online, vyhřívání předních sedadel, diodové světlomety, zadní parkovací kamera (+152.435,-), sada Keyless-Go – bezdotykové otevírání a zavírání víka kufru s dálkovým ovládáním, bezklíčový vstup (+31.823,-), sada jízdních asistentů Plus – adaptivní tempomat, aktivní asistent řízení, příprava na náraz (+52.863,-), sada Air Balance (+8.811,-), linie AMG exteriér – upravený bodykit, 19palcová kola (+54.178,-), sada energizujícího komfortu (+5.260,-), podsvícené prahové lišty vpředu, s nápisem Mercedes-Benz (+3.945,-), vyhřívaná a ventilovaná přední sedadla (+19.462,-), head-up displej (+26.037,-), vzduchový podvozek (+49.970,-), hudební systém Burmester (+22.355,-), servozavírání dveří (+14.465,-).