Jeho díla šokují i po třiceti letech stejně jako šíře jeho záběru. Do běžného užívání ovšem Luigi Colani protlačil jen střípek svých kreací.
Skicář Luigiho Colaniho je jako scénář k nějakému sci-fi fi lmu. Najdete tu snad všechno: auta, lodě, vlaky, letadla, domy, sklenice, porcelán, fotoaparáty, psací potřeby, televizory, klavíry, brýle, nábytek. A všechno se nese v jakémsi jednotném, originálním stylu. Stylu, který je krásný na pohled, ale ekonomům výroby z něj vstávají vlasy na hlavě.
V srpnu bylo tomuto vizionáři 90 let. Ač má italsky znějící jméno, narodil se v Berlíně v polsko-švýcarské rodině. Pak studoval malířství, sochařství a aerodynamiku v Paříži a stál za zrodem první francouzské laminátové karoserie. Pracoval v USA i v Japonsku, nyní sídlí ve Švýcarsku.
Pokud jde o automobily, podepsal se pod studie Mazdy, Mercedes-Benzu, Chevroletu, BMW, Lancie nebo Alfy Romeo. V roce 1957 se jím karosovaná alfa se čtyřválcovou třináctistovkou dostala jako první sportovní vůz v historii na Nürburgringu pod deset minut na kolo. Další rekord má v roce 1981, tehdy Colanim karosovaný Citroën 2CV vykázal spotřebu 1,7 litru na 100 km.
Na konci padesátých let představil stylista BMW 700, první vůz s monokokem. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých si zase nechal patentovat tvar karoserie připomínající obrácené křídlo, u nějž obtékající vzduch tlačil vůz k vozovce.
Colani je autorem tzv. biodesignu, v němž jsou veškeré tvary inspirovány přírodou, často tekoucí vodou. Jeho vozy se proto chlubí výjimečnou aerodynamikou, součinitel odporu vzduchu bývá hluboko pod 0,30. To z dnešního pohledu není nijak závratná hodnota, ale v minulém století byla. Navíc tvůrce často pracoval bez využití větrného tunelu. Od konce sedmdesátých let také pracuje na designu aerodynamické soupravy tahače s návěsem, vzniklo několik odlišných kreací.
Článek vyšel v pátém letošním vydání časopisu Auto Tip Klassik. Nejnovější vydání (06/2018) je právě na stáncích.