Test ojetiny: Škoda Octavia – evergreen

Kapitoly článku:

• Český fenomén, První dějství, Široká škála verzí, Motorů nespočet
• Vývoj Octavie I v datech, Klady, zápory a spolehlivost, Nad dopisy čtenářů
• Zkoušený vůz, Luxusní výbava? Nikoli,
• Prostor – pojem relativní, Na silnici, A vystupujeme
• Pohled obchodníka, Základní technické údaje, Naměřené hodnoty
• Kompletní fotogalerie

---

Český fenomén

Vozy Škoda Octavia I patří k nejběžnějším úkazům na našich silnicích a naprostá většina našich čtenářů s nimi přišla do krátkodobějšího, či dlouhodobějšího kontaktu. Jak jsem tedy již avizoval na tomto místě, kde jste se dozvěděli o přípravě tohoto testu, bude tento test ojetiny tentokrát poněkud zvláštní. Nebudeme se tolik zabývat vzhledem či uspořádáním palubní desky, místo toho se soustředíme na aspekty, jež by měly hrát roli při případném zájmu čtenáře o koupi ojetého vozu této řady. Shromáždili jsme většinu rizikových aspektů tohoto vozu včetně vyjádření lidí z branže.

 
Testovaná Škoda Octavia ročníku 2002

Například v kapitole nazvané Nad dopisy čtenářů jsme nechali prostor k vyjádření člověku, jemuž během výroby Octavií I prošly rukama stovky vozů tohoto typu, a snažili se odpovědět na dotazy a připomínky čtenářů, kteří přispěli do diskuse k již výše odkazované zprávě o přípravě tohoto testu. Redakce vám za ně děkuje a zároveň věří, že i samotný test vozy Škoda Octavia 1,6 MPi se stane především základem pro vaše další diskuse a výměny názoru mezi těmi, kteří, upřímně řečeno, auta této řady nejspíš poznali důkladněji než já. Octavia I se totiž (nejen u nás) stala velmi oblíbeným vozem rodin, níže postavených manažerů či obchodních cestujících.

První dějství

Vůbec první Octavia se představila, jak již z latiny odvozený název napovídá, jako v pořadí osmá variace na meziválečný Popular 420, s nímž v podstatě sdílela koncepci i celý podvozek tvořený centrální nosnou rourou. Jednalo se o mimořádně robustní vůz, který slavil úspěchy na dalekých trzích i závodních kolbištích. Slavné byly otevřené Felicie, ale také varianty s dvoukarburátorovým motorem OHV s objemem 1 089 a 1 221 ccm. V provedení combi se Octavia vyráběla až do roku 1971, kdy již naplno ustoupila samonosnému, ale o poznání subtilnějšímu modelu 1000MB.

Novodobá Octavia, říkejme jí Octavia I, znamenala v moderních dějinách Škody Auto revoluci. K zákazníkům vyjížděla jako typ SK 341, zakrátko následoval „kombík“ SK 342. Octavia I, uvedená na trh v roce 1996, je dnes brána jako jakýsi mezityp mezi někdejšími zastaralými škodovkami a moderními vozy evropského formátu. Vyráběla se přitom až do loňského roku, a sice pod označením Octavia Tour, jež ji odlišovalo od souběžně produkované Octavie II. Tato druhá generace byla představena v roce 2004, ale šlo již o naprosto odlišný automobil.

Čtěte také:
Test: Škoda Octavia II 1,6 MPi

Široká škála verzí

Model Octavia I stanul na stejném, veskrze osvědčeném a jednoduchém podvozku, jaký využíval třeba Volkswagen Golf IV. Rozvor náprav činil nezměněných 2 512 mm, což jej jasně zařadilo do nižší střední třídy, nicméně délka karoserie a relativně mimořádně prostorný zavazadlový prostor jej pasovaly až na hranici střední třídy. O zařazení Octavie do konvenčních kategorií se proto vedou nekončící spory, podle mého názoru však jednoznačně převládají aspekty řadící Octavii skutečně do třídy nižší střední, tedy po bok Focusům a Astrám.

  

Pod kapotou Octavie I se vystřídala velmi široká škála výhradně čtyřválcových pohonných jednotek, z nichž některé se vyloženě osvědčily, zato jiné byly odkázány na úlohu „druhých houslí“. Do druhé skupiny patří především archaický 2,0i/85 kW (obráceně instalované stírací kroužky u velké série vozů způsobují vysokou spotřebu oleje) nebo 1,8i 20v/92 kW od Audi, jenž špatně „táhl odspoda“ a vykazoval vysokou spotřebu paliva neúměrnou jízdním výkonům. Výbavové stupně nesly označení LX, GLX, SLX a Laurin & Klement, po modernizaci v modelovém roce 2001 byly přeznačeny na Classic, Ambiente a Elegance, přičemž prestižní Laurin & Klement zůstal.

Motorů nespočet

Na spodním spektru nejlevnějších motorů figurovaly motory 1,6i/55 kW (jinak nejsilnější jednotka montovaná do Felicií) a 1,4i/44 kW (známé OHV Škoda šlechtěné celá desetiletí z bloku 1000 MB!) a později i 1,4i DOHC/55 kW, z nichž ani jednu doporučit nelze. Na opačném spektru stojí již zmíněný 1,8i 20v Turbo/110 kW (132 kW u vrcholné Octavie RS), jenž je naopak agregátem velmi kvalitním a hlavně dobře sladěným s potřebami i svižněji jezdících řidičů. Zlatým středem pak byly dvouventilové agregáty 1,6 MPi/74 kW. V rámci modernizace v roce 2001 začal být postupně nahrazován mírně vylepšenou verzí, jež dosahuje prakticky stejného výkonu i točivého momentu, ale především průměrně spotřeby „papírově“ o 0,7 l/100 nižší a emisní normy Euro IV (právě motor tohoto typu se nacházel také pod kapotou námi testovaného vozu).

 

Obzvláště oblíbenými jsou však vznětové motory VW 1,9 TDI (o příliš slabé, avšak takřka nezničitelné „atmosféře“ 1,9 SDI/50 kW hovořit nebudeme). Zprvu byly k mání ve verzích s klasickými rotačními čerpadly a přímým vstřikováním a s výkony 66 a 81 kW (s dmychadlem s proměnnou geometrií rozváděcích lopatek a kotoučovými brzdami vzadu). Později přibyly verze 74 a 96 kW TDI PD, ovšem již s „modernější“ verzí vstřikování čerpadlo – tryska, jež ale starším motorům co do odolnosti, kultivovanosti chodu (pokud o něčem takovém lze vůbec v souvislosti s diesely hovořit) a spotřeby nafty nemohou konkurovat. Pokud uvažujete o koupi ojeté Octavie, doporučíme vám v závislosti na vašich požadavcích zážehové motory 1,6i či 1,8i 20v Turbo, nebo vznětový 1,9 TDI/81 kW (zachovalých aut s tímto motorem je dnes ale již zoufale málo…).