Přestože vidlicový motor s osmi spalovacími komorami jako první vyvinula v roce 1904 americká společnost Marmon, značka Rolls-Royce přišla s tímto motorem již o rok později, tedy v roce 1905. Mezi nejslavnější a nejdéle vyráběné patří řada L, která se poprvé představila na konci 50. let minulého století s objemem 6,25 litru. V roce 1968 Rolls-Royce představil objemnější 6 3/4, který dodnes využívá Bentley, dřívější akvizice RR, tentokrát pod nadvládou Volkswagenu.

Současný, dvakrát přeplňovaný motor o objemu 6,75 litrů generuje 1,5 násobek výkonu a točivého momentu, než na začátku, má o 40% lepší spotřebu paliva a produkuje o 99,5 % méně výfukových zplodin!

Motor o objemu 6 a 3/4 patří společně s Chevy V8 Small Block a Lamborghini V12 k nejstarším a nejdéle vyráběným motorům všech dob.

Motor V12 se poprvé představil v modelu 350GT v roce 1963, kde měl objem 3,5 litru a svou kariéru zakončil v posledním Lamborghini Murcielago SuperVeloce, kde spalovací komory dosahovaly téměř dvojnásobku původního objemu - 6,5litru.

Nalevo stojící muž je Giotto Bizzarrini, konstruktér slavného motoru Lamborghini V12. Říká se, že Ferrucio byl tak posedlý porazit Enza v oblasti výkonu, že Bizzarrinimu slíbil prémii za každého koně,který bude převyšovat jejich počet v dvanáctiválci značky Ferrari.

Přestože se na motoru za 48 let odehrály výrazné změny, konstrukce posledního V12 z roku 2011 skutečně vychází z původního V12. Automobilka Audi, majitel Lamborghini, rozhodla o vývoji nového motoru až pro Aventador. Nový V12 je pouze o necelých 20 kg lehčí a má například jiné pořadí zapalování - 1–12–4–9–2–11-6–7–3–10–5–8 místo 1–7–4–10–2–8–6–12–3–9–5–11.

Ferrari V12 zvaný také Colombo je vidlicové konstrukce s rozevřením řad válců v úhlu 60°. Vyráběn by v letech 1947 až 1988 a jeho objem postupně vzrostl z 1,5 litru na 4,9 litru. Dvanáctiválec byl prvním motorem Ferrari, který vznikl "doma v kuchyni". Jeho další vývoj po Colombovi převzal Aurelio Lampredi.

Prvním vozem, kde se tento motor objevil, bylo sportovní Ferrari 125 S, jehož název vznikl podle objemu jednotlivých spalovacích komor, který činil 124,73 cm3. Labutí píseň zazpíval v nepříliš oblíbeném Ferrari 400, konkretně v modelu 412i.

Colombo pohánělo takové skvosty, jako je například 365 California, nebo 365 GTB/4 Daytona.

Alfa Romeo V6, neboli Busso V6, se vyráběl 26 let a za dobu své existence vzniklo několik objemových variant - 2 litry až 3,2 litru. S nepříliš náročnými úpravami lze jeho objem zvětšit až na 3,8 litru. Do roku 1993 byl vybaven rozvodem SOHC, později s modelem Alfa Romeo 164 přibyla další vačka.

Busso a jeho leštěné svody nejen božsky vypadá, ale také zní. Podle mnohých jde o nejlépe znějící V6 všech dob. Kromě toho se dvojitě přeplňované Busso objevilo také v Ultimě GTR.

Giuseppe Busso, druhý zleva, se rovněž podílel na vývoji dvanáctiválce Colombo, ovšem největší uznání si získal vidlicovým šestiválcem, který zkonstruoval pro Alfu Romeo. Přestože vývoj započal již na začátku 70. let minulého století, motor byl připraven až v roce 1979.

Vidlicový osmiválec Chevrolet dostal svou přezdívku pro kompaktní konstrukci bloku válců. Od roku 1955 se zvětšoval z původního objemu 4,3 litru) až ke hranici 6,6 litru. Ve výrobě zůstal do roku 2003, tedy úctyhodných 48 let.

Vývoj trval pouze 28 měsíců, ale výsledek byl fenomenální, což potvrdily nejen výrobní počty, ale také úspěchy v automobilových závodech. Za dobu výroby tohoto "malého bloku" vzniklo více jak 91 milionů kusů.

Nejúspěšnější motor všech dob navrhl Ed Cole (1909 – 1977), který po druhé světové válce obnovil renomé značky Chevrolet a přesvědčil drtivou většinu členů vedení Chevroletu, že vidlicový osmiválec je lepší motor než nejlepší americký řadový šestiválec, který měl na svědomí rovněž Chevrolet.

Pokud se budeme bavit o tom, který motor je pro značku Jaguar Typický, je to právě řadový šestiválec XK6.

Tento motor získal v letech 1951 až 1957 pro Jaguar pět vítězství v závodě Le Mans. Také poháněl nejslavnější Jaguary všech dob, například D-Type. Je s podivem, že přestože měl své kořeny v době Druhé světové války, vydržel ve výrobě až do roku 1992.

Motor Jaguar XK6 je dílem Sira Williama Lyonse a Williama Heynese, kteří se o tomto řadovém šestiválci poprvé začali bavit ve chvíli, kdy seděli na střeše rozbitého domu a sledovali spoušť, kterou napáchaly nacistické stíhací letouny.

Ford Kent z let 1959 až 2002 je maloobjemový čtyřválec z Velké Británie, který se montoval ještě ve čtvrté generaci Fordu Fiesta.

Kent se vyráběl ve třech zásadních verzích - pre-Crossflow Kent, Crossflow a Valencia pro podélně řešené uložení.

Tenhle motor byl velmi oblíbený mezi závodníky a úpravci motorů. Není náhodou, že ho využíval také Lotus.

Řadový šestiválec Ford, který dostal přezdívku Ford Truck Six, datuje své kořeny až do roku 1907, kdy se objevil v modelu K. Samotný Henry Ford tento motor neměl rád, protože byl příliš výkonný na tehdejší převodovku a docházelo tak častým poruchám.

Ford Truck Six vznikl ve čtyřech generacích, přičemž ta vůbec neuznávanější, především pro svou odolnost a provozní nenáročnost, je ta čtvrtá, vyráběná v letech 1964 až 1996. Výkon byl na dnešní poměry velmi skromný (114 - 150 koní).

Čtvrtou generaci motoru Ford Truck Six využívali také výrobci lehké techniky, traktorů a dokonce i výrobci lyžařských vleků, než začaly převládat vznětové agregáty.

Chrysler Slant Six, neboli také Chrysler G, je řadový zážehový šestiválec, který tato americká automobilka montovala do svých modelů mezi roky 1959-2000. Jeho specifikem je to, že v motorovém prostoru leží nakloněný o 30°.

Motor se objevil v takových modelech, jako byl například Plymouth Barracuda (nejsilnější varianta Super 225), nebo Dodge Challenger.

Tento motor kompletně navrhnul Willem Weertman a jeho objem dosahoval 2,8, 3,2 a 3,7 litru. Jeho největší předností byla odolnost a spolehlivost. Byl také velmi lehce opravitelný.