Nabízíme vám stručné dějiny značky Mercury, neboť bylo právě rozhodnuto, že příštího roku se již nedožije.
O smutném konci této značky jsme vás informovali na tomto místě, její někdejší lesk si však zaslouží malou vzpomínku.
V roce 1935 zkonstruoval Edsel, syn Henryho Forda, luxusní vůz s pracovním názvem Falcon. Svým pojetím se však nehodil pro linii Fordů, proto bylo rozhodnuto o založení nové značky, jež by překlenula mezeru mezi standardními Fordy a drahými Lincolny a nesla by jméno římského boha obchodu. První vůz Mercury 8 s motorem o výkonu 95 koní na silnici vyjel v roce 1938, nabízen byl za 916 dolarů a do konce roku se jich vyrobilo 65 800. I přes tento úspěch se značka Mercury v následujících dekádách potýkala s těžkým hledáním identity. Někdy se její vozy profilovaly jako sportovně střižené, výkonné modely, jindy se měly prát s konkurenčními automobilkami Buick, Oldsmobile nebo Chrysler, tak či onak, takřka vždy po technické stránce vycházely z levnějších typů Ford.
Mercury Turnpike Cruiser, 1957 / Mercury Cyclone CJ428, 1969 / Mercury Cougar, 1970
Jako samostatná zůstala značka Mercury pouze do konce druhé světové války, následně byla začleněna do společné divize s Lincolnem, aby v očích veřejnosti budila spíše dojem levnějšího Lincolnu než dražšího Fordu. Roku 1949 představily všechny modely koncernu Ford Motor Company nové karoserie se zapuštěnými blatníky, další výraznější modernizace vzhledu následovala o tři roky později. Padesátá léta byla pro Mercury nejúspěšnějším obdobím, prodloužené a snížené podvozky Ford v kombinaci se specifickými karoseriemi se ukázaly jako dokonale funkční recept.
V roce 1958 byla do divize Lincoln - Mercury zařazena nešťastná značka Edsel, jež zanikla hned roku 1960. Mercury sám až do počátku sedmdesátých let nabízel řadu individuálních modelů typu Turnpike Cruiser, Cougar nebo Park Lane. V šedesátých letech se vyráběla řada výkonných strojů Mercury včetně Marauderu a řady S-55, jež vycházely z modelů Ford Galaxie 500/XL, v této době se vozy Mercury úspěšně prosazovaly ve sportovních podnicích. Od konce sedmdesátých let se stroje Mercury stále více blížily Fordům a jejich celková image tím trpěla.
Mercury Cougar, 1967 / Mercury Cyclone Spoiler, 1970 / Mercury Marquis, 1973
Prodeje vozů značky Mercury kulminovaly v roce 1978, kdy se jich vyrobilo 580 000 kusů. Situace pak stagnovala a s určitými výkyvy pomalu klesala, nicméně ještě roku 1993 našlo své majitele 480 000 vozů Mercury. Pak následoval rychlý sešup, popularitě vesměs nepříliš zajímavých vozů příliš nepřidala ani píseň Mercury Blues populárního countrymana Alana Jacksona oslavující tuto značku. Automobily Mercury stále sdílely základ s ostatními americkými Fordy, ale stále častěji se pod touto značkou prodávaly přepracované stroje ze zahraničních akvizící FMC. Za příklad poslouží otevřené Capri (vycházející v podstatně z populárnější Mazdy 323), Tracer (zprvu Escort, od konce osmdestáých let opět Mazda 323), velkoprostorový Villager (jen mírně upravený Nissan Quest) nebo dvoudveřový Cougar z roku 1999 (sdílející podvozek s evropským sedanem Ford Mondeo a americkými Fordem Contour a Mercury Mystique). Na počátku sedmdesátých let se v prodejní síti Mercury prodávaly i exotické vozy De Tomaso Pantera poháněné osmiválci Ford.
Grand Marquis, 1980 / Mercury Lynx, 1982 / Mercury Capri RS, 1985
I přesto však značka Mercury proplula sedmdesátými a osmdesátými lety poměrně hladce, vylepšené Fordy za ceny „blízké luxusním autům“ šly na odbyt, ale konkurence ve třídě podobně zaměřených značek postupně sílila. Záhy to byly především specifické vozy typu Mercury XR-7 bez ekvivalentu v nabídce Fordu či jiných koncernových značek, které zákazníky táhly. Cougar trhal prodejní rekordy, ale sedany a kombíky Mercury opouštěly prodejny hlemýždím tempem. Malý Bobcat, protějšek katastrofálně přijatého Fordu Pinto, na ekonomicky smýšlející zákazníky zrovna nezapůsobil, v roce 1980 se navíc prodeje stěžejního modelu Cougar propadly na polovinu čísel předchozího roku.
Situace v koncernu FMC byla vážná, produktoví manažeři pracovali především na modelech Ford a Lincoln a na Mercury se jaksi nedostávalo. Důsledkem byl další pokles image značky, od roku 1975 se profilovala jako přímý konkurent Buicku, ale tyto snahy opustila na začátku devadesátých let zcela bez úspěchu. Během osmdesátých let se však představilo několik pozoruhodných modelů, v roce 1983 to byl Cougar s prapodivnou liní střechy, o tři roky později sedan Sable s hladkými boky a světelnou rampou přes celou zadní masku a v roce 1988 v japonsku vyráběný Tracer.
Mercury Sable, 1986 / Mercury Topaz, 1986 / Mercury Tracer, 1990
Pod novou značkou Merkur spadající pod Mercury se na americký trh dostávala řada pokrokových evropských Fordů, populární Sierra se zde prodávala jako Merkur XR4ti. Zákazníci však tyto experimenty neocenili a důvěra v Mercury dále klesala, bylo tedy třeba začít omezovat škálu. Střední typ Mystique, kompaktní Tracer a později i legendární Cougar byly postupně z trhu bez náhrady staženy a v nabídce zůstaly pouze sedany Sable a Grand Marquis, které již svoji příbuznost s Fordy příliš neskrývaly. Značka Mercury se musela smířit se stárnoucími zákazníky a úlohou producenta vozů pro důchodce, ale přemety pokračovaly. Ve chvíli, kdy Mercury představil typ Monterey, staly se minivany od Fordu prakticky neprodejnými, zato když se objevil velký sedan Mercury Montego, jeho prodeje se výchozímu Fordu Five-Hundered ani zdaleka nepřiblížily.
Mercury Marauder Convertible Concept 2002 / Mercury Milan Premier V6, 2006
Během poslední dekády se zájem o značku Mercury propadl, velmi omezená škála modelů navíc budila průběžné diskuse o tom, zda má taková nabídka potenciál oslovit širší základnu zákazníků. Základní vozy Ford se zároveň v hierarchii pověsti postupně šplhaly stále výše a modely Mercury postupně ztrácely své opodstatnění.
Prodeje vozů Mercury klesly během posledních desíti let o 74 % a vloni jich bylo jen 92 299. Nyní již víme, že značka Mercury nedožije konce letošního roku, ačkoli lze paradoxně říci, že přežila poslední hospodářskou krizi. Koncern FMC nyní konečně vykazuje zisk, ale zdá se, že Mercury opět doplatilo na nedostatek zájmu ze strany jeho vedení. A tentokrát, tedy v době zániku velkých značek Oldsmobile, Plymouth nebo Hummer, již není cesty zpět.
Mercury Mariner Hybrid 2006 / Mercury Milan Hybrid, 2010