Nejen v Mladé Boleslavi vznikaly za dob Československa poctivé závoďáky Škoda. Na slovenské straně v Bratislavě se tehdy z nového kupé Garde zrodila opravdová bestie pro vrchy.
Že byly i staré škodovky ze 70. a 80. let skvělým základem pro opravdu přísné závodní stroje všech kategorií, to není žádným překvapením. Mladoboleslavská Škoda 130 RS A5 je toho zářným důkazem, stejně jako široká a placatá „erka“ z britské série Super Saloon.
Ani naši bratři na slovenské straně však tehdy nezaháleli a v Bratislavských automobilových závodech (BAZ) vznikla na počátku 80. let další podobná bestie. A jak už tomu bývalo, celý nápad se zrodil tak nějak bokem v režii několika opravdových nadšenců do motorsportu.
Experimenty s přeplňováním
V Bratislavských automobilových závodech se již od roku 1980 prováděly pokusy s instalací turbodmychadla na závodní motor slavné Škody 130 RS a také sedanu 120 L. Tyto zkušenosti a vědomosti tak později zažehly vážnou chuť poznatky vyzkoušet v praxi, a jelikož se v roce 1982 začalo v závodě montovat nové kupé Škoda Garde, role obětního beránka byla rychle obsazena.
Inženýři specializující se na přeplňování Jozef Hrivnák a Michal Dibarbora tak společně s dalšími experty začali pracovat na novém vrchařském speciálu, neboť i dřívější závodní projekty byly testovány pro tuto disciplínu.
S rozjetím stavby závoďáku Škoda Garde Turbo, jemuž se přezdívalo Salamander (mlok), přitom nebyly žádné problémy. Vedení BAZ vědělo, že týmu odborníků může věřit a novinka měla navíc bratislavský závod propagovat veřejnosti. Práce na Salamanderu se daly do pohybu v lednu 1983 a za pouhé tři měsíce bylo hotovo.
Garde s motorem uprostřed
O prostou instalaci turbodmychadla do nového kupé pochopitelně nešlo. S původním Garde tak měl závodní speciál jen málo společného a na svém místě nezůstal ani motor.
Začínalo se kompletně odstrojeným šasi Garde, které dostalo rozšířenou přední i zadní nápravu, přičemž ta zadní pocházela ze 130 RS. Proporce se měnily ve všech ohledech, například i zkrácením rozvoru o 125 mm. Délka vozu tak čítala 4150 mm, šířka 2100 mm a výška 1250 mm. K rozsáhlým úpravám šasi se připojila i změna umístnění motoru, nově byl uložen před zadní nápravou a ke všemu otočen o 180 stupňů, čímž se zlepšilo rozložení hmotnosti vozu.
Použitou jednotkou byl upravený motor ze 130 RS, tedy čtyřválcová třináctistovka s dvojitým karburátorem Weber a přeplňováním turbodmychadlem značky KKK. Při 7000 ot./min produkoval výkon 177 koní (130 kW). Odvod tepla přeplňovaného motoru zajišťoval systém ejektorového chlazení na výfukovém potrubí. Převodovka byla čtyřstupňová.
Tečku pro charakter „oturbené“ škodovky nakonec zajistily široké laminátové blatníky karoserie v rámci bodykitu s nízkým předním spoilerem. Za dveřmi z duralového plechu se na boku karoserie vytvořily NACA otvory pro přívod vzduchu k motoru. Možná trochu překvapivě se však na zádi neobjevilo žádné rozměrné křídlo.
Interiér se změnil klasicky v závodním duchu. Zůstala jedna skořepinová sedačka pro pilota, přibyla ochranná klec a vše nepotřebné putovalo z vozu ven. Díky použití lehkých dílů a vyhození zbytečností z interiéru tak Salamander vážil pouze 720 kg. S tímto výkonem a hmotností bylo auto schopno zrychlit z nuly na 100 km/h za 5,5 vteřiny a dosáhnout rychlosti kolem 220 km/h.
Premiéra a konec
Veřejnosti se výtvor bratislavského závodu ukázal v květnu 1983 na závodech do vrchu v Pezinskej Babe. Salamander tam při své premiéře zajel vcelku dobrý šestý nejrychlejší čas. Bylo ovšem jasné, že hlavně podvozek bude chtíti ještě doladit. Už v červnu se přitom konaly závody u hradu Červený Kameň, kde měl tým v čele s pilotem Jozefem Viskupem možnost v tréninkových jízdách auto ideálně nastavit.
Během sjíždění kopce bohužel došlo k nehodě, kdy vozu podle oficiálních výpovědí praskla zadní pneumatika. Celý incident se ale zřejmě odehrál ve vyšší rychlosti, jelikož auto vážně havarovalo do rozměrného zábradlí u cesty a jeho vrak už byl vlastně neopravitelný. Viskup naštěstí vyvázl bez zranění.
Vedení BAZ se rozhodlo v projektu nepokračovat a unikátní závoďák nemělo v plánu znova od píky postavit. Garde Turbo tak nemělo zrovna dlouhého trvání a jeho aktivní nasazení v motorsportu by se dalo počítat v řádech týdnů.
Jediná věc, která z havarovaného auta přežila, byl onen přeplňovaný motor, na jehož základě byl Salamander vlastně postaven. Jeho kvality se nakonec ukázaly při transplantaci do vrchařské placky MTX Spider, která úspěšně jezdila rovněž v domácích barvách Bratislavského automobilového závodu.