Když se to tak vezme, málokomu se podařilo zachránit tolik lidských životů jako Nilsi Bohlinovi, konstruktérovi společnosti Volvo, který v roce 1959 vynalezl tříbodový bezpečnostní pás. Důmyslné a jednoduché řešení, které je vhodné s ohledem na polohu těla cestujícího ve vozidle. I přes všemožné bezpečností novinky tvoří bezpečnostní pásy v případě nehody dodnes tu daleko nejúčinnější ochranu. Ano, našli bychom úzké spektrum nehod, při nichž může tento pás spíše uškodit, ale ty tvoří v celkové sumě všech karambólů naprosto zanedbatelnou položku.
Od 60. let minulého století zachránil Bohlinův pás mnoho set tisíc životů a pomohl zabránit nebo předejít závažným poraněním milionů osob. Díky tomu je tříbodový bezpečnostní pás nejdůležitějším ze všech bezpečnostních prvků v celé historii automobilizmu. Účinnost Bohlinova vynálezu potvrdil i německý patentový registr, který jej v roce 1985 zařadil mezi osm patentů s největším významem pro lidstvo za posledních sto let (1885 až 1985). O tuto poctu se Bohlin dělí s držiteli dalších patentů, mezi nimiž jména Benz, Edison nebo Diesel.
Nils Bohlin, vynálezce tříbodového bezpečnostního pásu, v letech 1959 a 1999
Nils Bohlin se narodil v roce 1920 ve švédském Härnösandu. Svou kariéru zahájil v roce 1942 jako letecký inženýr ve firmě Svenska Aeroplan Aktiebolaget (SAAB). V roce 1955 zde byl pověřen vývojem vystřelovacích sedaček a dalších systémů pro bezpečnost pilotů.
Paradoxně se zajímal také o přesný opak předmětu svého výzkumu: o to, jak pro tělo zajistit maximální bezpečnost při extrémním zpomalení. Příležitost pro rozvoj těchto myšlenek se mu brzy naskytla. V roce 1958 nastoupil Nils Bohlin do pozice bezpečnostního konstruktéra ve společnosti Volvo, kam ho přivedl tehdejší prezident firmy Gunnar Engellau. Ve druhé polovině 50. let minulého století společnost Volvo vyvinula celou řadu řešení, která měla společný cíl: předejít při nehodě nárazu těla cestujícího do součástí interiéru vozidla či zmírnit závažnost následků takového nárazu. Mezi tato řešení patřily například teleskopický sloupek řízení, čalouněná palubní deska či úchyty pro dvoubodový bezpečnostní pás na předních sedadlech.
Již od roku 1957 byly vozy Volvo standardně vybavovány úchyty pro dvoubodové bezpečnostní pásy, avšak takzvaný „diagonální pás“ neměl potřebný potenciál pro vytvoření bezpečného řešení, o které značka Volvo usilovala. Důvodem bylo to, že přezka pásu byla umístěna ve výšce hrudního koše cestujícího. V této pozici sama přezka způsobovala poranění měkkých tělesných orgánů namísto toho, aby je chránila. Engellau, který byl v té době prezidentem společnosti Volvo, měl ve své rodině případy úmrtí při dopravních nehodách. Jeho příbuzný zemřel při dopravní nehodě mimo jiné kvůli nedostatkům dvoubodového bezpečnostního pásu. Bohlin proto dostal za úkol vyvinout lepší alternativu.
Bohlin si brzy uvědomil, že je zapotřebí udržet v sedadle horní i dolní část těla cestujícího, a to jedním pásem vedoucím přes hrudník a druhým vedeným přes boky. Nejobtížnějším úkolem bylo vytvořit účinné a zároveň natolik jednoduché řešení, aby bylo možné pás zapnout pouze jednou rukou.
V roce 1958 Bohlinova práce vyústila v podání patentové přihlášky na tříbodový bezpečnostní pás. Bohlinova konstrukce bezpečnostního pásu a jeho nejdůležitější vlastnosti byly založeny na čtyřech hlavních pravidlech: pás byl tvořen dvěma částmi - bederní vedenou přes klín cestujícího a diagonálním pásem vedeným přes trup, který měl z fyziologického hlediska správnou polohu. V této poloze horní část pásu vedla přes pánev a hrudník a pás se upevňoval do kotevního bodu vedle sedadla. Geometrie pásu tak tvořila písmeno „V“, jehož špička mířila dolů směrem k podlaze. Díky své konstrukci pás zůstal na svém místě a neposouval se ani při zatížení.
Tříbodové bezpečnostní pásy ve vozech Volvo z padesátých a šedesátých let
To je hlavní rozdíl mezi efektivním pásem ve tvaru písmene V, který vynalezl Bohlin, a předcházející konstrukcí tříbodového pásu ve tvaru písmene Y, kterou vymyslel Griswold. Bohlinův pás byl skvělou ukázkou spíše geometrické dokonalosti než nějaké špičkové inovace. Výhody tříbodového pásu se brzy rozšířily po celém světě, neboť značka Volvo Bohlinův patent ihned nabídla všem výrobcům automobilů. V roce 1959 byl patentovaný tříbodový bezpečnostní pás představen vůbec poprvé v modelech Volvo Amazon (120) a PV 544 určených pro severský trh. Volvo se tak stalo prvním výrobcem automobilů na světě, který tento typ bezpečnostních pásů zavedl do standardní výbavy.
Vzhledem ke skutečnosti, že nové řešení bylo zpočátku považováno za těžkopádné, zákazníci Volvo nejprve tříbodový pás odmítali. Přestože jeho používání bylo relativně snadné a jím poskytovaná ochrana byla na vysoké úrovni, byl tento vynález zpočátku přijímán poněkud skepticky. Před uvedením tříbodového bezpečnostního pásu v modelech Volvo na světové trhy společnost provedla celou řadu testů a zkušebních nárazů se všemi typy bezpečnostních pásů, které byly v té době dostupné. Výsledky hovořily zcela jednoznačně: tříbodový bezpečnostní pás Volvo poskytoval cestujícím ve vozidle zdaleka nejlepší úroveň ochrany. Na základě těchto výsledků Volvo v roce 1963 uvedlo tříbodový bezpečnostní pás v USA a na dalších trzích, kde nebyl dosud nabízen. To znamenalo, že všechny vozy Volvo opouštějící továrnu byly na předních sedadlech standardně vybaveny tříbodovými bezpečnostními pásy.
Bezpečnostní pás je stejně důležitý i na zadních sedadlech. Zástupci společnosti Volvo si brzy uvědomili význam toho, aby všichni cestující ve vozidle byli bezpečně připoutáni na svých místech, a souběžně s vývojem dalších bezpečnostních systémů zahájila společnost Volvo práci na vývoji bezpečnostních pásů pro zadní sedadla. Vozy Volvo byly vybavovány úchyty pro zadní bezpečnostní pásy již od roku 1958, avšak trvalo až do roku 1967, než se automobilce Volvo podařilo přesvědčit zákazníky o tom, že také cestující vzadu by měli bezpečnostní pás používat.
Lidé si dříve neopodstatněně mysleli, že pouhé sezení na zadním sedadle poskytne při nehodě dostatečnou ochranu a že nebezpečí jsou vystaveni pouze cestující vpředu. Přitom byla opomíjena skutečnost, že cestující na zadních sedadlech jsou při nárazu vrženi vpřed silou 3000 - 5000 kg, a riskují tak závažné poranění sebe i osob sedících vpředu. Možná si lidé toto riziko prostě neuvědomovali. Dnes je používání bezpečnostních pásů vzadu obvykle vyžadováno zákonem a v mnoha zemích je považováno za samozřejmost.
Současnost tříbodových pásů ve vozech Volvo
Během své práce pro společnost Volvo se Bohlin dostal do čela bezpečnostního programu této značky, kde se podílel na dalším zlepšování ochrany cestujících v automobilech Volvo. Rychle si uvědomil potřebu ochrany proti bočnímu nárazu, proto již v 70. letech minulého století započal práci na různých technických řešeních, která později vyústila v dnes dobře známý a patentovaný systém ochrany proti bočnímu nárazu SIPS (Side Impact Protection System), který značka Volvo zavedla jako jeden z prvních výrobců na světě. Po svém odchodu do důchodu v roce 1985 se Nils Bohlin jako konzultant dále podílel na celé řadě mimořádně složitých bezpečnostních projektů. Nils Bohlin zemřel v roce 2002 ve věku 82 let na následky infarktu.
Nils Bohlin za svou práci a především za vynález tříbodového bezpečnostního pásu obdržel celou řadu mezinárodních ocenění. Mnozí lidé, kteří si uvědomili, že právě Bohlinův vynález jim zachránil život, Nilse Bohlina kontaktovali osobně, aby mu poděkovali. Zde čtenářům AutoRevue.cz nabízíme souhrn ocenění, jež během let tříbodový pás a Nils Bohlin získali:
1956 Grant na pokračování studia letecké medicíny v USA; Švédská unie úředníků a technických pracovníků v průmyslu
1965 Ocenění za nejlepší prvek pro zlepšení prodeje v roce 1964 (sedadla Volvo), Asociace dealerů Volvo
1975 Ocenění Ralpha H. Isbrandta - medaile za nejlepší technickou zprávu; Společnost automobilových konstruktérů (SAE - Society of Automotive Engineers Inc.), USA
1977 Diplom oceňující Bohlinovu průkopnickou roli v oblasti bezpečnosti automobilů ve firmě Volvo, Mezinárodní asociace dopravní medicíny (6. mezinárodní konference)
1979 Bezpečnostní ocenění za mimořádné výsledky v oblasti konstrukce, NHTSA, USA (konference ESV v Paříži)
1985 Bohlinův patent bezpečnostního pásu uveden mezi osmi patenty s největším významem pro lidstvo za poslední století, německý patentový registr, Spolková republika Německo
1985 Ocenění za mimořádné výsledky, NHTSA, USA (konference ESV v Oxfordu)
1989 Nils Bohlin je uveden do Mezinárodní síně slávy pro bezpečnost a ochranu zdraví, USA
1992 Bezpečnostní ocenění, Druhá světová konference o bezpečnosti silničního provozu, New York, USA
1995 Zlatá medaile Švédské královské akademie technických věd (IVA)
1999 Nils Bohlin je uveden do Síně slávy automobilového průmyslu
2002 Nils Bohlin je uveden do Národní vynálezecké síně slávy
Švédové mají vzhledem k omezenému počtu automobilů, které kdy produkovali a produkují, nenápadnou, ale velmi výraznou zásluhu na technologických vylepšováních vozů. Také Saab v minulosti spolehlivě plnil roli technického průkopníka, jímž se stal třeba zavedením stěračů na světlech (jež vývoj osvětlovací techniky nakonec pohřbil) a rozšířením přeplňovaných či šestnáctiventilových zážehových motorů. Nad oběma švédskými výrobci se přitom vlivem současné globální ekonomické krize, významně zasahující jejich mateřské koncerny Ford a GM, stahují temná mračna...