Kopřivnické vozy závodí již více než 120 let. Jejich historie začala skromně, postupem času se však staly výraznými účastníky všemožných soutěžních klání.
Prapočátek závodních strojů Tatra si může (v závislosti na epidemické situaci) prohlédnout každý návštěvník Národního technického muzea v Praze. Tam je vystaven vůz NW Rennzweier, vůbec první jednoúčelový závodní vůz, který byl kdy postaven na území Rakousko-uherské monarchie. Iniciátorem jeho vzniku byl liberecký průmyslník, baron Theodor von Liebieg, který se v roce 1893 stal prvním automobilistou v českých zemích poté, co si pořídil vůz Benz Victoria.
S kopřivnickými vozy (tehdy se podnik jmenoval Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft A.G.) se úspěšně účastnil různých závodních klání, nicméně šlo o stroje pro civilní využití. V roce 1900 si objednal čistě závodní vůz, který mu byl dodán po pouhých pěti týdnech. Zajímavostí je, že se na jeho konstrukci podílel tehdy dvacetiletý Hans Ledwinka. Stroj s názvem NW Rennzweier byl poháněn plochým dvouválcem o objemu 4,25 litru, uloženým nad zadní nápravou. Motor disponoval výkonem přibližně 9 kW (12 k) při 1360 ot./min. a maximální rychlost činila 82 km/h.
Dle záznamu výrobce vůz opustil továrnu po vlastní ose 22. 5. roku 1900 v 10 hodin a 12 minut. Prvním závodem, kterého se baron von Liebieg se svým vozem zúčastnil, byla jízda Salzburg-Linec-Vídeň. Na 324 km dlouhé trati dosáhl průměrné rychlosti 40 km/h a skončil druhý za závodníkem von Sternem na vozu Daimler. Po několika letech přestal být NW Rennzweier konkurenceschopný, takže byl přestavěn na zavazadlový vůz a dostal mimo jiné blatníky a acetylenovou svítilnu Blériot. Do sbírek NTM se dostal po druhé světové válce.
Další výraznou a úspěšnou závodní kapitolou kopřivnických vozů byla Tatra 11 Targa Florio. Jejím základem bylo sériové provedení, představené na 15. pražském autosalonu v dubnu roku 1923. U něj byla vůbec poprvé použita tatrovácká koncepce s páteřovou nosnou rourou.
Závodní provedení se od toho civilního lišilo válci z kvalitnější litiny, samostatnými tříventilovými hlavami dvouválcového plochého motoru, odpružením výkyvnými polonápravami a lepšími brzdami, které bylo možné nastavovat za jízdy. S výkonem přibližně 20 kW (27 k) vůz dosahoval maximální rychlosti až 120 km/h. Na slavném závodu v sicilských horách byly nasazeny dva vozy, řízené závodníky Šponerem a Hücklem. Ti obsadili první dvě místa v kategorii do 1,1 litru, Fritz Hückel navíc překonal traťový rekord o 26 minut.
Na závody Tatra nezanevřela ani v období po druhé světové válce. Na bázi pokrokového modelu 600 Tatraplan vzniklo dvoudveřové kupé 601 Monte Carlo s lehkou hliníkovou karoserií (oproti civilnímu provedení závoďák „zhubnul“ o 150 kg), nastavitelnými sacími otvory pro přívod vzduchu k motoru v zádi a větší ploutví v zadní části kapotáže. Úspěchů dosáhlo na Rallye Alpenfahrt i Rallye Interlaken, slavného závodu, který neslo ve svém názvu, se však údajně kvůli administrativní chybě nezúčastnilo.
Dále vznikly dva kusy typu 602 Sport s otevřenou karoserií z duralové slitiny. S jedním z nich se jezdec Bruno Sojka v roce 1949 zúčastnil Ceny města Brna, která předcházela jedinému tuzemskému závodu Formule 1, Velké ceně Československa. Tovární pilot s Tatrou 602 Sport zvítězil v kategorii do 2000 cm3. S tímto vozem měl bohužel také smrtelnou nehodu v roce 1951 při tréninku na Ecce Homo u Šternberku – údajně mu do obličeje vlétl pták.
Zatímco tento exemplář 602 byl poháněn čtyřválcovým motorem, druhý kus dostal osmiválec z modelu 603A. Ani ten nedopadl dobře. Při pokusu o překonání rychlostního rekordu v roce 1953 (při první jízdě dosáhl rychlosti 210 km/h) s ním jezdec Josef Chovanec havaroval. Vůz shořel, pilot jako zázrakem přežil. Z vozu se zachovaly některé díly, na jejichž bázi si nechal herec Luděk Munzar koncem osmdesátých let postavit repliku, s níž se úspěšně účastnil veteránských závodů.
Dalších sportovních úspěchů Tatry byla celá řada – do soutěží nasazovala vozy 603, na tratích se proháněly monoposty 605 a 607, po písečných dunách uháněl Karel Loprais... A i dnes zápolí tým Buggyra Racing v náročném terénu Rallye Dakar. O modernější éře tatrováckých závodních strojů se brzy dozvíte více v dalším článku.