Od litru po šestnáctistovku. Od Fordu Anglia po Ford Ka. Motor Kent vydržel v produkci celých 43 let. Nebál se ani motorsportu.
Při hospodské debatě o motorech se dříve nebo později pozornost stáčí směrem ke kmetům Ferrari Colombo, Rover V8, Jaguar XK, Bentley V8 či Alfa Romeo Twin-Cam. Pokud ne, jste ve špatné společnosti. Málokdy se ale debata stočí k evropskému motoru Kent od Fordu, který je často ve stínu svých osmiválcových soukmenovců z Ameriky.
A to je škoda, protože atmosféricky plněný čtyřválec vydržel v různých variacích v produkci osobních automobilů celých 43 let. Není to tedy tak dlouho, jako Bentley V8 či vzduchem chlazené motory Volkswagen, ale rozhodně stojí za pozornost, a to i proto, že tohoto veterána jste dost možná zrovna vy měli pod kapotou svého Fordu z devadesátek.
První verze motoru s rozvodem OHV se objevila v britském Fordu Anglia v roce 1959. Jeho otcem byl Alan Worters, rodák z Kentu. Odtud tedy pramení i název motoru. První verze měla objem jeden litr a produkovala 29 kW (39 koní) v 5000 otáčkách za minutu.
Postupně se objevil v několika významných modelech značky a navíc zamířil i mimo hranice továrny. Používala jej například izraelská výrobna Autocars Co. Podíval se také pod kapoty sportovních vozu Marcos GT a TVR Grantura druhé série, který už měl i kotoučové brzdy ve standardní výbavě. Nakonec se podíval taky do Lotusu 7.
V roce 1967 prošel motor kompletním redesignem (Crossflow) a dalším v roce 1976 (Valencia). Stal se základem pro motor Lotus Twin Cam a ve velkém ho používal i Cosworth. Jeho poslední verzi s názvem Endura-E byste našli pod kapotou Fordu Fiesta 4. generace a také malého vozítka Ford Ka. Ty nejlepší vozy s tímto motorem najdete v galerii.