Bag s golfovými holemi jsem nesložil ani do zavazadlového prostoru nové pětidveřové A1 Sporback. A to i přesto, že vůz mírně narostl oproti modelu třídveřovému, který jsem testoval zhruba před rokem. Dvoje dveře navíc jsem ale u novinky ocenil vzápětí, když jsem bag skládal na zadní sedadla...
Kapitoly článku:
Nejmenší vůz německé automobilky se po počátečních rozpacích na světových trzích „chytil“. Třídveřový vůz si v roce 2010 zakoupilo 27 898 motoristů (prodeje byly zahájeny v srpnu v Německu), v roce 2011 to pak už bylo 118 175 lidí.
Sázka na to, že A1 si budou kupovat mladí lidé z měst, automobilce vyšla. Ta předpokládala, že za rok jich prodá 100 tisíc. Což se splnilo. A teď přichází s modelem pětidveřovým, ten by měl prodeje ještě více rozpohybovat.
Mini změny
V čem se liší pětidveřová verze od té třídveřové? Kromě počtu dveří v tom, že je nepatrně větší. Pětidveřový model je 3954 milimetrů dlouhý a 1746 milimetrů široký, ale jen 1422 milimetrů vysoký. V porovnání s třídveřovým je nový vůz o šest milimetrů vyšší a o šest milimetrů širší.
Délka a rozvor jsou identické, střešní sloupky B jsou o zhruba 23 centimetrů posunuty dopředu a o více než 80 milimetrů delší střecha nabízí cestujícím vzadu více prostoru pro hlavu.
Muší váha. Oceli tvářené za tepla tvoří jedenáct procent karoserie. Přispívají podstatně k nízké hmotnosti vozu. Pětidveřový model 1.2 TFSI váží pouhých 1065 kilogramů.
Pětidveřová A1 však zůstává stejně kompaktní jako třídveřový model. Má zhruba stejnou délku jako jiné malé hatchbacky – třeba VW Polo či Ford Fiesta.
Pět dveří je nicméně praktičtějších (viz moje příhoda s bagem), o tom není žádná debata. Ale interiér je pořád stejně velký - tedy malý.
Proto nevidím jako velký progres to, že si můžete u této novinky, která je dodávaná standardně se čtyřmi sedadly, bez příplatku požádat o pět sedadel. U třídveřové varianty toto nebylo možné, ta byla nabízena pouze se čtyřmi sedadly.
Ještě musím zmínit zdokonalenou aerodynamiku. Od prvního modelu se podařilo snížit hodnotu součinitele aerodynamického odporu vzduchu cx během vývoje o 0,08, čímž klesla spotřeba paliva podle údajů automobilky až o 0,6 litru na 100 kilometrů.
Auto pro úspěšné
Německá automobilka s nejmenším a nejlevnějším modelem cílí hlavně na mladé dobře situované lidi, kteří se rádi odlišují.
Malý důkaz: na přání Audi lakuje oblouky střechy, střechu a střešní spoiler jednou ze tří nabízených barev, které kontrastují s odstínem karoserie. Jedná se o odstíny černá Brilliant, perleťový lak šedá Daytona a metalický lak stříbrná Ice.
Nebo je možné si objednat špičkovou zvukovou aparaturou Bose Surround Sound System, která má rámečky hlubokotónových a středotónových reproduktorů v předních dveřích osvětleny bílými světlovody.
Audi A1 je pro japíky jako stvořené i svými jízdními vlastnostmi. Krátce před tím, než jsem usedl za jeho volant, jsem měl možnost ujet několik stovek kilometrů s jiným vozem značky Audi - A4. A první dojem byl šok, přiznávám. „Á jednička“ byla zcela jiné auto. Tvrdé, až lehce nepřátelské.
Ale ten dojem zmizel s prvními ujetými kilometry. Rychle jsem si na létající „blechu“ zvykl. V zatáčkách držela a byla mnohem živější než komfortní limuzína A4. A na okresních silnicích nabízela o poznání větší porci radosti z jízdy.
Přispíval k tomu vedle sportovně tuhého podvozku (přední náprava je typu McPherson, vzadu jsou vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou) i účinný stabilizační systém ESP s elektronickou uzávěrkou diferenciálu, který je součástí sériové výbavy.
Pokud to totiž v zatáčkách přeháníte, tak systém minimalizuje neotáčivost přibrzďováním vnitřního předního kola, tím se zlepšuje trakce.
Hlavním soupeřem Audi A1 jsou vozy britské značky Mini. Liší se ve všem. Důkazem je i tento pohled do vyváženého interiéru pětidveřové novinky A1.
V nabídce je sedm čtyřválcových motorů. Tři jsou TDI a čtyři TFSI. Nejslabší nabízí výkon 63 kW (86 k), nejsilnější 136 kW (185 k).
Já jsem měl možnost vyzkoušet vůz s výkonnější variantou motoru 1.6 TDI, který poskytoval nejvyšší výkon 77 kW (105 k) a maximální hodnotu točivého momentu 250 N.m od 1500 do 2500 min-1. Nebyl to tedy zrovna sprintér, zrychloval z nuly na sto za 10,7 sekund a nejvyšší rychlost měl 190 km/h, ale co u něj bylo famózní, tak to byla spotřeba. Výrobce udával 3,8 l/100 km, já jezdil za 4,2 l/100 km. S jednou nádrží bych tak měl šanci ujet téměř 1200 kilometrů.
Ceny u nás začínají na 416 300 korunách (A1 1.2 TFSI), což je téměř dvakrát tolik oproti konkurentům „neprémiovým“. A přitom je nutno říci, že standardní výbava není nijak oslnivá.
Povzdech na závěr
Škoda jen, že z oficiální nabídky importéra zmizel třídveřový vůz. Ten si ale prý lze u nás stále objednat…