Rozhodli jsme se prakticky vyzkoušet, jak dobře se do testovaných kombi nakládá skládací kočárek a kolik práce nám dá namontování dětské sedačky.
Kapitoly článku:
V minulém dílu našeho velkého srovnávacího testu kombíků nižší střední třídy jsme podrobně zhodnotili veškeré vnitřní rozměry a zavazadlové prostory testovaných aut. Dnes volně navážeme – opět se budeme zabývat prostorem a jeho využitelností, ale tentokrát vzhledem ke specifickým potřebám mladých rodin.
Do areálu firmy Max Cars u Dlouhé Lhoty jsme totiž přivezli i rekvizity, které se v testech aut příliš často nepoužívají: dětskou sedačku a skládací kočárek. Samozřejmě nás zajímalo, jak snadno se do jednotlivých aut sedačka instaluje a jak pohodlně pojmou jednotlivé kufry relativně rozměrné břemeno, jakým kočárek je.
Pokud nemáte nebo v nejbližší době neplánujete rodinu, ušetříme vám čas – na následujících řádcích se stěží dozvíte něco, co by vám molo být užitečné. Vy ostatní ale čtěte pozorně. Zejména při instalování dětské sedačky jsme narazili na daleko větší rozdíly, než jsme na začátku předpokládali. Bohužel.
Rodinná výzva I: Kočárek
Kdo někdy cestuje s dítětem, zná to až příliš dobře: skládací kočárek je rozměrnější, než na pohled vypadá. Jeho nepravidelné tvary ztěžují nakládání dalších zavazadel a mnohé běžné modely skládacích kočárků se do mnohých běžných modelů osobních aut nevejdou napříč. Musíte je uložit trochu zešikma, čímž využitelnost zbytku zavazadelníku dostane další ránu.
Náš kočárek měří ve složeném stavu 106 cm na délku, v nejširším místě má shodou okolností přesně polovinu – 53 cm. Z vlastní zkušenosti vím, že do hatchbacků nižší střední třídy, z nichž testované kombíky vycházejí, se napříč nevejde, do kufru ho dávám úhlopříčně. Proto překvapilo, že všechna testovaná auta pojmula kočárek na šířku a většinou to nebylo ani natěsno. V tomto ohledu mají kombi okamžitou výhodu oproti hatchbackům a dokonce i odvozeným kompaktním MPV.
Jedinou výjimku představoval Opel Astra. Jak ukázaly už naměřené hodnoty, jeho zavazadlový prostor byl úzký a vynutil si uložení kočárku mírně zešikma, byť zdaleka ne tolik jako v hatchbacích.
Bezprostředně za pátými dveřmi jsou všechny kufry dost široké na to, aby se do nich skládací kočárek bez problémů vešel. Podle abecedy: Ford Focus, Honda Civic, Hyundai i30/Kia Ceed (kufry mají stejné), Opel Astra, Peugeot 308, Renault Mégane, Seat Leon, Škoda Octavia, Toyota Auris, VW Golf
Ne všechna auta dávají majitelům stejnou flexibilitu, pokud jde o umístění kočárku v kufru. Do většiny z nich se totiž popsaným způsobem kočárek hladce vešel hned v nejzadnější části, bezprostředně za pátými dveřmi. Od podběhů směrem dopředu jsou kufry užší.
Zvlášť markantní to bylo v sourozeneckém duu Hyundai i30/Kia Ceed. Vybrání po stranách za zadními podběhy je jako dělané právě pro taková břemena, jakým byl náš složený kočárek.
Pokud byste ale z jakéhokoli důvodu potřebovali uložit kočárek až k opěradlům zadních sedadel, umožní vám to jen několik málo aut z testované jedenáctky. Zvládli to oba Korejci i Renault Mégane, i když jen tak tak, o něco větší rezervu nabídl Peugeot 308 a nejlépe na tom byl Ford Focus. V něm vedle kočárku dokonce zbylo kousek místa, což je dobře vidět i na fotografii.
V ostatních autech byste už museli uložit kočárek zešikma a tím se připravit o litry zavazadelníku. Nejužší se jevily Opel a Toyota.
Hned za opěradly má nejširší kufr Focus kombi (vlevo), výborně je na tom Peugeot 308 a obstojí i Renault Mégane
A co kdybychom zkusili umístit kočárek do kufru doprostřed podélně? Není to typické řešení, ale umožnilo by nám obložit ho zavazadly ze stran tak, abychom ho v případě potřeby mohli vytáhnout i z naloženého auta.
Kočárek na délku dokázala těsně spolknout Toyota Auris. Museli jsme sice zavírat její páté dveře opakovaně a nepříliš šetrně, ale nakonec se to povedlo. Zcela překvapivě – a v rozporu s oficiálními i naměřenými rozměry – si s tím poradil také Opel Astra, zjevně díky příznivému tvarování pátých dveří a možnosti položit madla kočárku na robustní nakládací hranu (která při měření okrádá kufr o centimetry).
Do Peugeotu spadl kočárek jako nic, ještě o zanedbatelný kousek lépe na tom byla Octavia.
Na délku se nám kočárek vešel do pouhých čtyř aut z jedenácti; překvapivě mezi nimi byl i Opel, kterému pomohla plocha nakládací hrany za pátými dveřmi; v Toyotě jsme už museli zavřít dveře násilím
Kočárek se tedy nakonec neukázal být pro testovaná auta příliš náročným soustem. Pole bylo vzácně vyrovnané, ale nejvíce flexibility stran uložení skládacího kočárku přece jen poskytuje Peugeot 308 SW.
V další kapitole se zaměříme na dětskou sedačku. A to už bude dramatičtější čtení.