Třetí generace Hyundaie i20 se už nechce od konkurentů jen učit, ale v řadě ohledů hodlá stanovit nová měřítka.
Historii novodobých malých vozů začal u Hyundaie psát model Getz v roce 2002. Byl to první vůz, který začali brát konkurenti vážně. Nástupnická řada i20 se poprvé objevila v roce 2008, ale filozofii předchůdce si zachovala. Nadále šlo o prostorný malý vůz s nekomplikovanou technikou a poctivým čtyřválcovým atmosférickým motorem. V žádném ohledu sice nepatřil k nejlepším, ale ničím zásadním také nezklamal. Druhá, minulá generace už byla plnohodnotným soupeřem vůči jakékoli zavedené konkurenci. Ta právě uvedená chce již udávat směr.
Moderní, přesto funkční
První jízdní dojmy z nové í-dvacítky jsme přinesli již v září, tenkrát šlo však ještě o předprodukční kus s provizorními plasty v interiéru. Nyní máme tu čest s již finálními vozy. Když už jsme naťukli ty materiály, i zde musíme konstatovat, že veškeré plasty jsou tvrdé. Konkurenti v čele s polem umějí nabídnout kvalitnější a na dotyk příjemnější obklady.
Jiří Baborský, Ondřej Mára
Dojem z interiéru to však nijak zásadně nekazí. Palubní deska hyundaie se nám velmi líbí a i samotná struktura plastů vypadá pěkně. Na rozdíl od příbuzné Kie Rio je pracoviště řidiče členitější a působí hodnotněji. Líbí se nám zachování klasických tlačítek pro nastavování klimatizace a dostatečně velká schránka před řadicí pákou. Příjemně se drží nový volant, inspirovaný ve větších modelech značky.
Novinkou je digitální přístrojový štít, určený pro nejvyšší výbavu. K dispozici jsou tři různé grafiky klasických budíků a pak inovativní režim „Cube“, kde se rychlost a otáčky ukazují v krychlích. Chválíme solidní sedadla s příjemně tuhými výplněmi, a především hodně místa v podélném směru.
Vnější design působí proti konzervativnímu předchůdci nepřehlédnutelně a dynamicky. Přídi dominuje šestiúhelníková maska s výraznou mřížkou a mohutnými světlomety, které na ni přímo navazují. Ještě nápadnější jsou koncová světla, zasahující do boků a mezi sebou spojená červenou linkou. Sloupek C ozvláštňuje chromovaná skoba a zadní okno lemuje černý pás, který ho vizuálně zvětšuje.
Vrchol raději ne
Při prvních jízdách jsme měli k dispozici nejvýkonnější motor 1.0 T-GDI/88 kW, standardně vybavený mild-hybridní technologií a v našem případě sedmistupňovým dvouspojkovým automatem. Alternativně se nabízí ještě v kombinaci s manuální převodovkou iMT. Ta má elektricky řízenou spojku, která se umí sama při jízdě rozepnout, vypnout motor a plachtit.
Automat to zvládne jen se zapnutým motorem. V případě malého hyundaie funguje plachtění pouze v režimu Eco, což je trochu škoda, neboť odezva motoru je zde hodně otupělá. Zda bude auto plachtit, vyhodnocuje elektronika. Řidič do toho nemá šanci zasáhnout. Nedojde-li k volné jízdě, začíná vůz vždy rekuperovat, což není pokaždé žádoucí. Každopádně v kombinaci automatem to nepůsobí tolik rušivě jako s manuálem.
To jsme si krátce ověřili za volantem verze 1.0 T-GDI/74 kW mHEV iMT, která se u nás neprodává. Tento agregát zůstává v tuzemsku bez elektromotoru. Škoda to není, neboť plachtit s vypnutým motorem se nám nepodařilo ani jednou. Při povolení plynu spadly otáčky jen do volnoběhu, což výhody sofistikovaného systému zabíjí.
Nejbohatší asistence
Silnou stránkou i20 je široká nabídka asistenčních systémů, jež v této třídě poprvé zahrnují asistent pro odbočení, bránící střetu s protijedoucím vozidlem, či aktivní hlídání jízdního pruhu, které rovněž dokáže zasáhnout a zabránit kolizi. Kvitujeme, že standardně zapnutý systém hlídání v jízdním pruhu lze vypnout dlouhým stiskem jediného tlačítka na volantu.
Na kvalitních německých silnicích nebyl příliš prostor vyzkoušet komfort tlumení, naladění podvozku se nám však zdálo velmi příjemné a univerzální. Vůz hbitě reaguje na změny směru, v zatáčkách se málo naklání a řízení nabízí solidní zpětnou vazbu.
Celkově se nový Hyundai i20 povedl. Boduje především prostorem, bezpečnostní výbavou a podvozkem. Spolu s polem pak patří mezi nejuniverzálnější a nejpropracovanější malé vozy. Nebýt šetření na některých materiálech v interiéru, mohl by patřit mezi špičku ve všech oblastech. Mrzí nás také, že technickou vyspělost a zajímavé řešení nedokáže v případě mild-hybrid lépe využít. Sázkou na jistotu bude v Česku nejprodávanější atmosférická dvanáctistovka.
Plusy
- Prostorný interiér
- Velký kufr
- Promyšlená ergonomie
- Příjemně naladěný podvozek
- Rozsáhlá bezpečnostní výbava
Minusy
- Lacinější materiály
- Nevyladěný mild-hybridní systém
| Hyundai i20: Základní technické údaje a ceny |
| Motor |
1.2 MPI |
1.0 T-GDI |
1.0 T-GDI mHEV |
| Zdvihový objem [cm3] |
1197 |
998 |
998 |
| Válce/ventily |
4/4 |
3/4 |
3/4 |
| Největší výkon [kW/min-1] |
62/6000 |
74/4500-6000 |
88/6000 |
| Točivý moment [N.m/min-1] |
118/4200 |
172/1500-4000 |
172/1500-4000 |
| Převodovka |
5M |
6M (7A) |
6M (7A) |
| Vnější rozměry [mm] |
4040 x 1775 x 1450, 2580 |
| Provozní hmotnost [kg] |
1030 |
1065 (1090) |
1090 (1115) |
| Objem kufru min/max [l] |
352/1165 |
| Maximální rychlost [km/h] |
173 |
188 (185) |
190 (190) |
| Zrychlení 0-100 km/h [s] |
13,1 |
10,4 (11,4) |
10,1 (10,3) |
| Spotřeba [l/100 km] |
5,2-5,6 |
5,1-5,6 (5,3-5,8) |
5,1-5,5 (5,1-5,5) |
| Základní cena [Kč] |
279.990 |
329.990* |
429.990* |
| *Příplatek za automat činí 40.000 Kč |
Hyundai i20 N: Nejen pro efekt
Divize N si po modelu i30 vzala do parády i menší i20 a udělala z něj opravdu sportovní náčiní. O pohon se stará nová generace motoru 1.6 T-GDI CVVD (150 kW a 275 Nm), který se kombinuje s šestistupňovou manuální převodovkou. Maximální rychlost činí 230 km/h a zrychlení na stovku trvá 6,7 s.
Kompletně nově odladěný je podvozek, který se proti výchozímu modelu snížil o 10 mm. Karoserie se dočkala vyztužení, brzdy posílení – přední kotouče narostly na 320 mm (běžná verze má 280 mm). Ve prospěch lepší odezvy a stability je naladěn posilovač řízení. Za příplatek se bude nabízet i mechanický samosvorný diferenciál. Jízdní režimy se ovládají přímo tlačítky na sportovním volantu a zcela vypnout půjde i stabilizační systém. Na trhy se novinka dostane na jaře.
Tři otázky pro Klause Köstera, ředitele oddělení High Performace Vehicle
Jaké úpravy jsou na i20 N proti standardnímu modelu nejdůležitější? Zachovává si vůz zadní vlečenou nápravu?
Dá se říct, že jsme si hráli téměř s každým komponentem. Karoserie dostala dodatečné výztuhy za předními koly, což zlepšilo odezvu řízení, a mohli jsme patřičně zesílit tlumiče, nové jsou i pružiny a dorazy. Výrazně upravená je kinematika přední nápravy, vzadu zůstává torzní příčka, proti standardní má však větší torzní tuhost. Hodně jsme se zabývali aerodynamikou, ať už zajištěním patřičného přívodu vzduchu předním nárazníkem, či zvýšením přítlaku pomocí zadního spoileru. V neposlední řadě jsme s naším dodavatelem pneumatik Pirelli vyvinuli i speciálně upravené obutí P Zero. Poznáte ho podle dodatku HN.
Bude se nabízet i verze s automatem jako u i30 N?
Menší i20 má být zábavným sportovním vozem pro nadšence a k němu nám pasuje jen manuální převodovka. Kladli jsme důraz na to, aby řidič s vozem dokonale souzněl. A toho s automatem nedocílíte.
Kromě ostré verze N nabízíte také výbavu N-Line. Mají tyto dva vozy něco společného?
Vysoce výkonný model N je speciálně naladěn a testován, aby obstál v běžném provozu, ale i na okruhu. Důkladně jsme ho prověřovali mimo jiné na Nürburgringu. Každý detail a každá úprava sériového vozu má svůj důvod a je funkční. Výbava N-Line nabízí žádaný sportovnější vzhled, ale je to v zásadě běžný model. U dvanáctistovky je naladění zcela totožné, silnější motory získaly softwarově modifikované řízení.
Článek vyšel v aktuálním čísle časopisu Svět motorů. Můžete si ho objednat na ikiosek.cz.