Vodou chlazená sedmsetpadesátka má dva úkoly: převzít od Sportsteru roli vstupního modelu a přilákat ke značce mladé zákazníky, kteří by jinak o Harleyi neuvažovali.
Kapitoly článku:
Motorka? Na AutoRevue? Proč ne. Nebudeme z toho dělat pravidlo, ale věříme, že když během sezóny tu a tam narušíme čtyřkolovou hegemonitu jednostopým vozidlem, odpůrci motocyklů to přežijí – a někteří z ostatních si třeba i test rádi přečtou. Tím spíš, že vybírat budeme stroje, které mohou něčím zaujmout i nemotorkáře. Jako třeba Harley-Davidson Street 750.
Černé jsou nejen nádrž a blatníky, ale i kola a výfuk 2-1; výška sedla nad zemí je 71 cm
Na poměry své značky je Street 750 poměrně radikální model. Vodním chlazením a stylingem připomíná kacířský V-Rod. Má zdvihový objem pouhého třičtvrtě litru – to je méně než polovina objemu „big twinu“, který žene dopředu velké cestovní Harleye.
Pro mimoamerické trhy se vyrábí nikoliv v USA, ale v Indii (což samo o sobě způsobuje ortodoxním harlyeářům těžkou kopřivku). Především ale váží jen něco málo přes dva metráky a i při dnešním nepříznivém kurzu stojí něco málo přes dvě stě tisíc.
Kapalinou chlazený motor Revolution X V-Twin s točivým momentem 59 Nm roztáčí zadní kolo prostřednictvím bezúdržbového ozubeného řemene, což je tradiční znak strojů H-D
Street 750 je tedy asi o pětinu lehčí a levnější než nejdostupnější Sportster, Iron 883 bez ABS. Už z toho je jasné, proč je na světě. Má přivést ke značce Harley-Davidson nové zákazníky, pro které byla její dosavadní nabídka příliš drahá, příliš konzervativní, příliš těžkotonážní nebo všechno dohromady. Přimět tyto nové zákazníky, aby časem přesedlali na větší a dražší modely s vyšší marží, bude pro firmu mnohem jednodušší než akvizice nových „duší“.
Za štítkem se schovává pouze rychloměr s počitadlem km a několika kontrolkami; provedení detailů vás nenechá na pochybách, že řídíte levný Harley
Jako obvykle přinášíme několik prvních jízdních dojmů, nasbíraných během včerejšího fotografování:
- Trojúhelník sedlo-řídítka-stupačky je šitý na míru drobnějším jezdcům – při nijak závratné výšce 1,78 m mám co dělat, abych na motocykl poskládal nohy
- Z toho ale vyplývá klíčová přednost pro začínající a/nebo menší jezdce: nízká výška sedla a neuvěřitelně nízké těžiště
- Ovladatelnost v městských rychlostech je parádní – myšku okolo kanálu uděláte snadno a suverénně jako se supermotardem
- Vybavení kokpitu je opravdu spartánské, tvoří ho jen rychloměr. Alespoň se člověk může soustředit na to podstatné, totiž na jízdu
- Jak to ten H-D dělá? Jeho motocykly mají v technickém smyslu spoustu chyb, ale dokážou navodit jedinečný pocit „poctivého železa“ – a Street není výjimkou. I přes vodní chlazení a malý objem působí jako Harley
- Na rozdíl od většiny modelů H-D nemá Street ABS. Výkon brzd připomíná harleye před rokem 2008, je dost žalostný
- Stejně jako u všech cruiserů s hodně zatíženým zadním kolem musíte používat i zadní brzdu, s přední si nevystačíte
- Zamrzí také low-cost provedení detailů: zakončení řídítek, stupačky a jejich držáky, klakson…
- Naproti tomu na plastové imitace H-D nehraje ani u vstupního modelu, nádrž i blatníky jsou kovové
- Zdvihy pérování vypadají skromně, ale za víc než půlden ježdění po typických českých silnicích jsem ani jednou nedostal ránu do ledvin, jakou „umějí“ mnohé snížené Harleye
- Také sedlo je docela pohodlné a nezapadnete do něj jako do gauče. V zatáčkách se můžete posunout blíž k nádrži pro lepší kontrolu, na rovince se pohodlněji odsunout dozadu
Díky pružnému motoru a nízkému těžišti se Street skvěle ovládá zejména v městských rychlostech, ale pozor na vlažný účinek brzd
Harley-Davidson Street 750 nám bude dělat společnost ještě několik dnů. Samozřejmě platí to, co jindy: pokud se chcete na cokoliv v souvislosti s tímto motocyklem zeptat, udělejte to v komentářích pod článkem. Odpovědět se pokusíme později v redakčním testu.