Co kdyby Tatra nepřestala vyrábět osobní auta a před léty se rozhodla postavit exkluzivní sporťák?
Ačkoliv se většinou koukáme na kopřivnickou tatrovku jako na tvůrce především elegantních limuzín nebo schopných nákladních aut, v historii automobilky najdete řadu sportovního náčiní. A vedle původních vozů, například Ecorry Sport V8, se často dočkalo uznání i samotné využití techniky či další spolupráce s automobilkou. Stačí vzpomenout na MTX Tatra V8 nebo Grafit.
Do této oblasti tatrovácké historie patří i jedinečný sporťák AML Lanta, který vznikl podobně jako zmíněná Tatra Grafit. Doma na koleně si auto vyrobil Milan Láník z Luky nad Jihlavou bez jakékoliv opravdové pomoci od kopřivnické automobilky. Vyučený automechanik si od mala navrhoval vlastní designy aut, takže myšlenka postavení vlastního auta nebyla tolik vzdálená realitě.
Do práce se dal Láník v roce 1998, kdy podle dřívějších plánů nejprve vyrobil zmenšený model vozu a následně se pustil do konstrukce trubkového rámu a laminátové karoserie. Samotný design měl odkazovat na původní aerodynamické vozy Tatry, což se nepochybně se splývavou zádí a oblými liniemi podařilo.
Jelikož se konstruktér rozhodl použít k pohonu 3,5litrový vzduchem chlazený osmiválec z Tatry 700, napadlo ho vůz nazvat právě Lanta, jakožto spojení svého příjmení s názvem automobilky. AML je pak zkratkou názvu rodinného servisu – Auto Moto Láník. Motor byl upraven na výkon 220 koní (162 kW) a točivý moment cca 300 N.m. Pohotovostní hmotnost vozu čítala 1400 kg.
Jak před léty v časopisu Automobil zmínil novinář Tom Hyan, nejen motor zajímavého sporťáku pocházel z Tatry 700. Z modelu kopřivnické značky byly použity i další části. Například přední náprava, která však musela být kvůli nízké úrovni přídě rozsáhle upravena. Zadní náprava pochází od stejného dárce orgánů.
K interiéru přistoupil konstruktér taky vlastním stylem. Členitá palubní deska měla budíky umístěné centrálně, výdechy topení ladily s retro volantem (připomínajícím ten z BMW Z8), objevilo se zde červenobílé čalounění a na několika místech byste našli i obložení z ořechu. Nechybělo ani startovací tlačítko. Po vzoru exteriéru prostě žádná jednoduchost.
Dokončení projektu trvalo dlouhých pět let, a ačkoliv auto vzbudilo určitou pozornost, zamýšlená spolupráce se samotnou Tatrou nenastala. Ostatně v roce 2003 už značka dlouho osobní vozy nevyráběla.
K plnému využití vozu se Láník nikdy neschýlil. Postavit auto takzvaně „na značky“ údajně neměl v plánu taky z důvodu, že starost o jedinečný automobil v provozu by byla příliš vysoká. Nehledě na hromadu dalších komplikací s konečnou homologací a případnými úpravami vozu k přihlášení na české silnice.
A kdo si zajímavý projekt pamatuje, třeba právě z časopisu Automobil, nemusí nyní pátrat po osudu výjimečné „tatrovky“. Jak nedávno potvrdil na Facebooku syn Milana Láníka, auto stále existuje a stojí zaparkované doma v garáži. Dodnes tedy zůstává AML Lanta především statickým úspěchem jednoho zručného konstruktéra a nadšence.