Spíláme ostatním, ale měli bychom začít každý sám u sebe. Pokud se chováme bezohledně, v lepším případě ostatním řidičům kazíme náladu, v tom horším působíme zbytečné krizové situace nebo nehody…
Kapitoly článku:
Řízení není boj, ale přeprava!
Čím častěji jezdíte, tím více si uvědomujete, že každá jízda se z běžné dopravy z bodu A do bodu B mění v boj o přežití. Těžko hodnotit, které národy jezdí lépe a které hůře, ačkoli i na to řada z nás svůj názor má. I když provoz skýtá celou řadu nebezpečí od rozbitých cest přes předměty na vozovce až po nedbale značená dopravní omezení, je třeba zdůraznit, že každý z nás může pro větší bezpečnost a plynulost dopravy něco udělat.
Jistě, ti, kteří jezdí hodně, jsou považováni za „vyježděnější“ a schopnější lépe reagovat na krizové situace. Ale zřejmě mi dáte zapravdu v tom, že právě tito řidiči si často důvěřují až do té míry, že svoji pozornost pomalu ztrácí a věnují ji spíše telefonování, hříčkám s navigací a dalším činnostem omezujícím jejich vnímavost k okolnímu prostředí.
Nepoužívat selský rozum se při řízení nevyplácí...
Než poukazovat na chyby druhých, je i v tomto případě lepší a efektivnější, aby každý začal sám u sebe. Zkušený řidič ví, že zvláště pokud je zvyklý jezdit poněkud rychleji, musí se o to více snažit, aby byl jeho pohyb po vozovce pro ostatní maximálně čitelný. Často přitom slyšíme, že je na silnici třeba předvídat úmysly ostatních, málokdy se ale hovoří o tom, že je nutné se na silnici též chovat předvídatelně.
Můžete být sebezkušenější řidič, ale pokud si někdo před vámi najede k pravému okraji silnice a bez blinkru vezme první odbočku vpravo, překvapí vás to. Přitom stačí tak málo: podívat se na sebe a své auto zvenčí. Jsou okna a světla na mém voze čistá? Jedu plynule? Nebrzdím zbytečně na poslední chvíli? Dávám včas ostatním vědět, co se chystám udělat v následujících okamžicích? Uvědomme si, že chovat se předvídatelně či používat blinkr není výrazem osobní slabosti!
Příčiny dopravních nehod
Zatímco většina projevů nepozornosti, bezohlednosti či mentální nedostatečnosti končí jen nadávkami ostatních účastníků dopravního provozu, některé z nich mohou vyústit i v dopravní nehodu. Policie ČR zpracovává přehledy nehod a pozornosti čtenáře doporučuji její rozbor dopravních nehod za první pololetí letošního roku. Upozorňuji, že tento dokument má 12 stran a je plný přehledů, srovnání a statistik, jejichž samotná existence by vás zřejmě ani nenapadla...
Celková čísla zde zmiňovat nebudu, ty najdete v odkazovaném dokumentu, a na úvod poznamenám, že v uplynulých letech více méně klesá jak počet zraněných a usmrcených, tak i celkový počet nehod. Co se počtu nehod týče, za první pololetí letošního roku jich nejvíce bylo zapříčiněno nedostatečnou pozorností, nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky, nedodržením bezpečné vzdálenosti za jiným vozidlem, nesprávným otáčením či couváním a prostým nezvládnutím řízení.
„Smrťáky“ nejčastěji přinesly vjetí do protisměru, nepřizpůsobení rychlosti a nevěnování se řízení. V absolutních číslech v daném období připadlo plných 59 % nehod na všeobjímající a vágně formulovaný „nesprávný způsob jízdy“. Do něj lze zahrnout ledacos včetně prudkého rozjíždění a brzdění, nedodržení bezpečného odstupu od vpředu jedoucího vozidla, neopatrné vjíždění na krajnici či jiné opouštění jízdního pruhu, ale také nepoužívání blinkrů. A právě blinkrům se věnujeme v následující kapitole.