Je možné, aby kompaktní francouzský kombík s dvanáctistovkou nabídl náročnějšímu řidiči něco, co by se dalo nazvat sportovní jízdou? O tom nepochybujte. Peugeot 308 SW 1.2 PureTech má schopnost přemluvit řidiče, aby k cíli zamířil delší a klikatější cestou.
Kapitoly článku:
Dlouhodobý test Peugeotu 308 SW: Dosavadní díly
1. Úvod testu – Proč zrovna tohle auto?
2. Měříme vnitřní prostor
3. Jezdí za sedm i za patnáct litrů
4. Zaostřeno na techniku
Co dělá v francouzském kombi nižší střední třídy tlačítko Sport, mohl by se ptát čtenář, který od aut ze země galského kohouta stále očekává především houpavý komfort. Jenže Peugeot 308 se svými dynamickými ambicemi netají, a to ani ve verzi SW. Jeho motor má sice objem pouze 1,2 l, ale vynikající parametry. A vzpomeňte si, že v našem megatestu 11 kombi nižší střední třídy dokázala třistaosmička udělat vyhýbací manévr nejrychleji ze všech.
Je ale možné, aby kompaktní francouzský kombík s dvanáctistovkou nabídl náročnějšímu řidiči něco, co by se dalo nazvat sportovní jízdou? Je. Vím to, protože si to pravidelně dopřávám. Po několika měsících společného soužití mohu s jistotou prohlásit, že Peugeot 308 SW 1.2 PureTech má – v moderních autech stále vzácnější – schopnost nenápadně přemluvit řidiče, aby se k cíli vydal delší a klikatější cestou. A pořádně přitom ohřál motor i pneumatiky. Sportovní režim přijde v takových chvílích jako na zavolanou.
Zčervená a začne bručet
Stisk tlačítka na středové konzole (na krátké ťuknutí prstem nereaguje, musíte ho sekundu podržet) se projeví změnou barvy podsvícení přístrojů z uklidňující bílé na agresivní červenou. A také nečekaným zdůrazněním zvuku motoru. Do „triumphálního“ (podle britských motocyklů Triumph) tříválcového vrčení se přidají hlubší, hrdelní tóny. Jakoby agregát dostal do vstřikování koňskou dávku steroidů. Kde se ten mužný chraplák najednou vzal?
Po stisku tlačítka Sport se změní podsvícení přístrojů na červené; mezi doplňkovými ukazateli se cykluje stejně jako mezi standardními obrazovkami palubního počítače
Z výfuku ne, zvenku zní motor pořád stejně. Není to ani přívod ze sání do výdechů ventilace, jako má třeba Peugeot RCZ. A dokonce ani mechanický vibrátor jako v ostrých hatchbacích koncernu VW. Tříválcový Peugeot si pomáhá k atraktivnějšímu zvukovému projevu zvukem z reproduktorů.
Šidítko? Jasně, ale působí věrohodněji než třeba vibrátor v Octavii RS. A bylo by nefér vyčítat velkosériovému kombíku jedné z dostupnějších značek aplikaci technologie, kterou BMW považuje za dostatečně dobrou pro své slovutné modely M.
Rozdíl ve zvuku před a po zapnutí sportovního režimu uslyšíte v tomto videu:
Aktivace sportovního režimu přinese také zvýšení tuhosti řízení s elektrickým posilovačem a nezbytnou změnu mapování plynového pedálu. Na plný plyn auto samozřejmě akceleruje stále stejně, ale jinak k danému přísunu paliva (resp. vzduchu) stačí menší úhel sešlápnutí, takže motor najednou působí ostřejším a agresivnějším dojmem. Písmeno „S“ u ukazatele zvoleného režimu převodovky na digitálním displeji zároveň naznačuje, že do atletického módu se přepnul i automat.
Řaďte si raději sami
Samočinný sportovní režim převodovky je na můj vkus zbytečně konzervativní. Zatímco třeba v mnoha jiných autech většinou nemám potřebu řadit si sám ani při hodně razantní jízdě, tady mi vyhovuje vychýlit páku voliče doleva a převzít nad volbou převodů kontrolu.
Mimochodem, do Peugeotu od nás směřuje jedna bezvýznamná pochvala za „správnou“ logiku řazení. Podřazuje se směrem od sebe – jako v závodních autech se sekvenčními převodovkami. Pro řidiče zavěšeného v šestibodových pásech na plných brzdách před zatáčkou je mnohem snazší udělat paží pohyb od sebe než přitahovat páku k sobě.
Pádla fungují i v samočinném režimu; převodovka však funguje precizněji a ochotněji uzamyká měnič, když přesunete volič do polohy M
V našem případě na tom samozřejmě tolik nezáleží. Peugeot 308 SW není závodní auto, nemá šestibodové pásy a na silnici člověk zřídka brzdí tak, aby nezvládl ruku přitáhnout – už proto, že při prudkém sešlápnutí brzdy se rozbliká výstražné osvětlení. Nehledě na to, že spíš než páku stejně používám bezproblémově fungující „pádla“ pod volantem. Člověk ale stejně ocení, když jsou věci udělané tak, jak mají být.
Umí i meziplyn
Potěší i to, když při podřazování ve sportovním režimu software srovná otáčky hřídelí decentním, akurátním meziplynem. U elektronicky řízené planetové převodovky je to přísně vzato zbytečné, ale nejen v Peugeotu vědí, že nějaké to drobné divadýlko pomáhá řidiči pěstovat si vztah k autu.
Sportovní režim také zpřístupní dva doplňkové ukazatele na digitálním displeji v přístrojovém štítu. První ukazuje aktuálně využitý výkon a točivý moment motoru, stejně jako plnicí tlak turbodmychadla. Krátkým stiskem tlačítka na pravé páčce pod volantem pak přepnete na grafický ukazatel příčného a podélného zrychlení.
Přiznám se, že smysl podobných hraček moc nechápu. Už proto, že když člověk jede způsobem hodným označení „sportovní“, neměl by se příliš rozptylovat koukáním na zbytné informace na palubním počítači. Ale zase – je sympatické, že Peugeotu stálo za to dát do obyčejného rodinného auta funkci, kterou jinak najdete třeba v Porsche 911.
Možná vím, proč to udělali. Zrychlení, zejména to příčné, je totiž disciplína, kterou se tento bílý kombík může opravdu chlubit. Více si o tom povíme v následující kapitole.