To, co se ještě před pár lety zdálo nemyslitelné, je tady. Bentley vyrobilo své první SUV a navzdory prvotní rozmrzelosti skalních fanoušků značky trhá prodejní rekordy. Jízdu s novou Bentaygou jsme si krátce vyzkoušeli na českých silnicích.
Kapitoly článku:
V dnešní době byste už jenom těžko hledali luxusní automobilku, která své myšlenky neupíná také k vozům SUV. Pracuje na něm Rolls-Royce, Lamborghini, Cayenne dokázal Porsche vytáhnout z jistého průšvihu, a výjimku už tvoří snad jenom Ferrari, které ale později určitě podlehne. I navzdory prohlášení Sergia Marchionneho, že by ho museli nejdříve zastřelit.
Doba už je zkrátka taková, na druhou stranu ale nelze říci, že by to bylo úplně špatně. Vždyť všechny zmíněné automobilky se stále naplno věnují i svým tradičním modelům a s SUV se pouze snaží vyhovět nové skupině zákazníků.
Nejnovější štikou v rybníce luxusních SUV je model Bentayga od Bentley. Značka jej prezentuje jako nejrychlejší, nejluxusnější a nejsilnější SUV světa, a přestože skalní fanoušci okřídleného „béčka“ nejdříve ohrnovali nos, zájem o vůz je obrovský. Výroba vozu byla spuštěna teprve před necelým rokem a už nyní se jedná o suverénně nejprodávanější Bentley. I navzdory posílení výroby je stále počet kusů pro jednotlivé země silně omezený, a právě proto si u nás na vůz počkáte nejméně dva roky. Ano, čtete správně – Bentayga je v Česku na příští dva roky vyprodaná!
6.0 W12 bez náznaku brutality
Auta u nás zkrátka nejsou, a to nejen ta klientská, ale také testovací. My však společně s kolegy z Auto.cz měli štěstí a nakrátko se k jednomu kousku dostali. A nemyslete si, že šlo o třikrát přeplňovanou dieslovou variantu 4.0 TDI o výkonu 320 kW a točivém momentu 900 N.m dostupném už v tisíci (!) otáčkách za minutu, která je z pohledu ekologů přijatelnější. Ta se začne prodávat až příští rok. Zkusili jsme šestilitrový dvanáctiválec s uspořádáním do W, který se poprvé ukázal právě v Bentayze.
Jde o zcela nový agregát dopovaný dvěma dvoukomorovými turbodmychadly, přičemž už samotný pohled do technických údajů bere dech – výkon 447 kW (608 koní), točivý moment 900 N.m v rozmezí 1350 až 4500 otáček, maximální rychlost vozu 301 km/h. Možná si říkáte, že s takovým stádem pod kapotou se na třístovku dostane snad jakékoliv SUV, jenže takto vybavená Bentayga už v základu váží 2440 kilogramů, natož s další doplňkovou výbavou, jako je například velká prosklená střecha. Na stovce jste za 4,1 sekundy, jenže o tom tak nějak vůbec nemáte vědět…
V tomto segmentu se totiž nehraje na brutální zatlačení do sedadel, právě naopak. Auto musí být rychlé, posádku však nesmí brutální síla motoru nijak „rušit“. Jak rád bych vám řekl, že to tak u Bentaygy skutečně je, jenže to bych s ní musel ujet více než jenom pár kilometrů, navíc jinde než v relativně hustém pražském provozu. Už když jsem totiž do Bentaygy usedal, čekal v pražském showroomu Bentley muž, který si ji měl hned zase odvézt, jsem proto rád, že zbyl čas alespoň na pořízení pár fotek. Ale nebojte se, pár dojmů jsem si uchoval.
Předně je potřeba si ujasnit jednu věc – ani navzdory obrovskému motoru s výkonem supersportu nečekejte žádnou akustickou brutalitu. Dvanáctiválec se společně s výfukem ozve pouze při nastartování, to asi aby bylo všem jasno, že tohle auto není žádné ořezávátko, pak ztichne a už o něm prakticky nevíte. Koukal jsem i pod kapotou a při volnoběžných otáčkách je motor tak vyrovnaný, že se ani nehne! Po zabouchnutí dveří se pak ocitnete v naprosto novém světě. Kokpit je tak dokonale izolovaný, že k mým uším nedolehly ani zvuky sbíječek drtících smíchovské chodníky. Ticho tvoří ale pouze část zážitku na palubě Bentaygy.
Co šlo obšít kvalitní kůží, je obšito kůží, a to dokonce včetně krycího plata zavazadelníku! Kokpitem se line nádherná vůně a v bohatě dimenzovaných sedadlech sedíte jako králové. Bentayga sice vznikla v době, kdy se hraje na digitální přístrojové štíty a parkování mobilem, nic podobné tady ale nenajdete – před řidičem jsou dva klasické budíky, mezi nimi displej ne větší než v Audi A6 (umí zobrazit také výstup kamery nočního vidění), a nechybí ani retro výsuvné ovladače ventilace. Je to zkrátka moderní auto, ale s klasickými prvky Bentley, a to se mi na něm líbí.
Ale co si budeme nalhávat, v Bentayze je i tak dost elektroniky, kterou musíte nějak ovládat (vůz má 90 řídicích jednotek a 50 kilogramů kabelů), nelze ale říci, že by bylo rozmístění příslušných tlačítek nelogické nebo dokonce přeplácané. Středem vesmíru je otočný ovladač pro volbu jízdních režimů, který šikovně ukrývá také tlačítko pro startování motoru, rovnou se ale přiznám, že v rámci prvního seznámení nebylo dost času zkoumat rozdíly mezi jednotlivými módy. Vůz jsem nechal v komfortním režimu, efektním voličem osmistupňového automatu zařadil Drive a vyrazil na jednu z vůbec nejkratších testovacích jízd v mé dosavadní novinářské kariéře.