Z výroby už sice zmizela před mnoha lety, o to více však v roce 2007 upoutala legendární limuzína 603 pozornost v zámoří.
Konec Tatry 603 přišel s posledními vyrobenými kusy v roce 1975 a dodnes je tato limuzína jednou z největších ikon kopřivnické značky. Její vznik i konec jsme už dříve probrali detailněji, a to včetně prototypů případných modernizací. Člověk by řekl, že příběh 603 má docela přesně vyhrazené místo dávno v minulosti. To by se ovšem nesměla tatrovácká ikona před 13 lety opět vynořit na místě a v kondici, které nikdo nečekal.
I dnes to zní vcelku bizarně, když v roce 2007 na autosalonu v Los Angeles vzbudila mezi nejnovějšími modely těch nejrespektovanějších značek rozruch právě Tatra 603-2 z roku 1972. Nebyla to však ledajaká „šestsettrojka“. Svůj československý původ nedávala vůbec najevo. A pokud měla limuzína od Tatry ve své době fungovat jako reprezentační vozidlo pro potřeby úřadů, ministerstev a vlády, koncept nazvaný Premium Attitude společnosti Faurecia reprezentoval něco úplně jiného.
Faurecia, francouzská společnost vyrábějící interiéry pro velká jména autoprůmyslu, se rozhodla, že zrovna tatrovka ze 70. let je ideálním základem, ve kterém prezentovat své schopnosti a nápady směřování interiérů luxusních aut blízké budoucnosti. Kombinace futuristického stylu a retro skořápky byla (a stále je) nepochybně odvážná, firmě se nicméně hodil do krámu i fakt, že prostorem se 603 vyrovnávala tehdejším Mercedesům třídy E nebo BMW řady 5, tedy vozům značek, které už měla Faurecia na svém dlouhém seznamu klientů.
Právě tímto směrem chtěli Francouzi ukázat, kam se mohou výrobní a myšlenkové schopnosti firmy v nejbližší době posunout. A nutno podotknout, že jako demonstrační vozidlo fungovala Tatra skvěle. Lze předpokládat, že stejná vize, ale uvedená v normálním hávu třeba tehdejšího „pětkového“ BMW, by určitě nepřitáhla takovou vlnu pozornosti.
Ani změn na exteriéru Tatry se však firma nebála. Karoserie byla zahlazena, odstraněny byly původní chromované nárazníky, upravená příď dostala excentricky zpracovanou mřížku a bodové světlomety s LED kruhy denního svícení. Dveře se nyní otevíraly naproti sobě (tzv. sebevražedné dveře), chyběl zde B sloupek a motor byste vzadu hledali marně – zde vznikl zavazadlový prostor, jehož část se dala vysunout k sobě dozadu jako šuplík (viz galerie). Přesněji, motor byste v konceptu nenašli asi vůbec.
Soustředění padlo hlavně na pětimístný interiér, ve kterém se používala řešení již normálně viděná i v dnešních levnějších vozech. Displeje jako hlavní prvky kabiny zde byly hned čtyři – jeden ve formě digitálního přístrojového štítu před řidičem, jeden jako obrazovka středového infotainmentu s navigací, další sloužil výhradně spolujezdci, zatímco poslední dotykový se nacházel ve výsuvném panelu středové opěrky, která byla zakomponována do asymetrického sedadla řidiče.
Celková redukce fyzických tlačítek byla už tehdy silnou myšlenkou, takže dotykové plochy našly cestu i na multifunkční volant – řešení dnes používané u nových Mercedesů i posledního VW Golf. Digitální zobrazení teploty přímo u výdechů klimatizace se v dnešních autech také uchytilo, stejně jako rozsáhlé barevné ambientní osvětlení kabiny vpředu, na stropě i v bočnicích zadních dveří.
Rovněž ohled na životní prostřední, používané materiály a náklady na výrobu viděla Faurecia jako téma blízké budoucnosti. Speciální dřevěné obložení tak bylo vytvořeno z méně než jednoho milimetru silné vrstvy bílého dubu, která se vlisovala do odlehčené dřevotřísky – což je levnější na produkci a šetří se tím přírodní zdroje.
Bluetooth konektivita s ostatními zařízeními skrze zmíněný ovládací dotykový panel byla samozřejmostí, kdežto elektricky nastavitelná sedadla se automaticky posunula pro pohodlnější nástup a výstup. Vzadu se zase měla jednoduše vypadající lavice automaticky tvarově přizpůsobit postavě cestujícího a opěrky hlavy se vysunuly pouze při detekci obsazení místa, pro řidičův lepší výhled dozadu.
Při pohledu výhradně do interiéru konceptu Premium Attitude byste jednoduše nečekali, že exteriérem bude stará Tatra ze 70. let. Ani malosériová produkce této nevídané kombinace nebyla na místě. Ve výsledku ale může francouzský koncept působit jako filmová rekvizita starého sci-fi bijáku, kde by tato neo-retro kreace představovala realitu přeživší klasiky v moderní době, určitě s elektromotorem pod kapotou.