Hyundai představil třetí generaci nejmenšího modelu i10. Nabízí ji s dvěma zážehovými motory a manuální či robotizovanou převodovkou. Kromě designu chce lákat i racionálním zaměřením a stále příznivou cenou.
Po vozech MPV je segment minivozů dalším zralým k zániku. Důvodem není nezájem zákazníků. Problém představují stále vyšší náklady na výrobu kvůli rostoucím požadavkům na povinné jízdní asistenty, které by řada řidičů v těchto vozech nevyžadovala a nechce za ně připlatit. Místo zisku, který je obecně u menších a levnějších aut nižší, hrozí riziko ztráty. Řada automobilek segment A raději opouští, či přechází na minivozy jen s elektrickým pohonem.
Hyundaii i10 se v minulých generacích dařilo. Od roku 2008 se vyrobilo 1,1 milionu kusů. Korejci evidentně vědí, jak tento model ziskově vyrábět a prodávat i nadále. Dost možná zůstanou společně s Kiou Picanto osamoceni.
Třetí generace proti předchůdci narostla o 5 na 3670 mm, o 20 mm se snížila a zároveň rozšířila. Výrazně se prodloužil rozvor o 40 na 2425 mm. Zavazadelník zůstal na svém a nabízí běžných 252 litrů. Vadí nám, že platu chybějí šňůrky. Předchůdce je měl a postupem času to napravila i konkurence z koncernu Volkswagen.
Pragmaticky zabydleno
V ostatních ohledech vnitřek vozu potěší. Hyundai si nehraje na pouťové detaily, ze kterých by chtěl dělat přednost, ale dostal naprosto dospělý interiér. Nebýt výhradně tvrdých plastů, které jsou pro tento segment standardem, nemusel by se za něj stydět ani větší vůz. Obrazovka narostla na 8“ a posunula se zcela nahoru, chválíme zachování klasických otočných tlačítek pro hlasitost a zoomování mapy.
Středový panel je přehledný a jednozónová klimatizace se ovládá snadno. Několik sdružených tlačítek, mimo jiné pro vypínání systému hlídání jízdních pruhů, najdete nalevo od volantu. Z hlediska ergonomie je vše vyřešeno dobře. Trochu nám vadila jen nemožnost podélného seřízení volantu. Zato je všude dostatek odkládacích míst.
Maximum se z malých rozměrů podařilo vytěžit také v nabídce místa pro posádku. Zejména v podélném směru je situace natolik dobrá, že se za sebe posadí i dva jedinci výšky 1,9 metru. To může malému hyundaii závidět i řada vozů o třídu výše. Na šířku nelze čekat zázraky a dva urostlí jedinci se budou trochu šťouchat lokty, ale místa je s ohledem na minivůz dostatek. Díky střídmému tvarování dveřních výplní ani nevadí, že na nich sedíte nalepeni blíže než ve větších vozech.
Vylepšený talent
Příjemně se podařilo naladit podvozek, přepracovaná je zadní náprava s vlečenými rameny a tlumiče mají nastavení s ohledem na větší komfort. Vesměs kvalitní portugalské silnice to sice neprověřily tolik jako později české, ale soudě podle prvních kilometrů se filtrování nerovností podařilo.
Žádné ostré rány ani nadbytečné natřásání se nekonalo na kočičích hlavách ani při přejezdu příčných retardérů. Testovací vozy navíc vyjížděly na největších, 16“ kolech. V zatáčkách si malý hyundai počíná obratně a rezervy podvozku jsou bohaté. Konstruktéři zapracovali na řízení, které je nyní strmější, poskytuje příjemnou zpětnou vazbu a není už tolik přeposilované.
V nabídce jsou dvě jednotky: tříválec 1.0 MPI/49 kW a čtyřválec 1.2 MPI/62 kW. My jsme vyzkoušeli jen silnější. Potěší kultivovaným projevem, a byť při vytáčení motor slyšíte, jeho sytý zvuk je proti vysavačovým tříválcům příjemná změna.
Dynamika odpovídá převážně městskému zaměření vozu. Od nepřeplňované dvanáctistovky nelze čekat sportovní výkony, ale svému účelu poslouží výborně. Točivý moment nastupuje plynule a zpřevodování je dlouhé tak akorát (3600 min-1 při 130 km/h), přesná pětistupňová převodovka si tak s motorem dobře rozumí. Spotřeba se orientačně pohybovala mezi 6,5 a 7,0 l/100 km, což odráží místy kopcovitý terén s méně plynulou jízdou.
| Hyundai i10 (2019) na českém trhu: Ceny a technická data |
| Motor |
1.0i |
1.25i |
| Zdvihový objem [cm3] |
998 |
1248 |
| Válce/ventily |
3/4 |
4/4 |
| Výkon [kW/min] |
49/- |
64/- |
| Točivý moment [Nm/min] |
96/- |
118/- |
| Převodovka |
5M(5A) |
5M(5A) |
| Zrychlení 0-100 km/h [s] |
14,6(17,3) |
12,6(15,8) |
| Maximální rychlost [km/h] |
156 |
171 |
| Kombinovaná spotřeba [l/100 km] |
5,1(5,3) |
5,3(5,5) |
| Cena Start [Kč] |
219.990 |
- |
| Cena Classic [Kč] |
229.900 |
- |
| Cena Classic Club [Kč] |
239.990 |
- |
| Cena Classic Go [Kč] |
249.990 |
- |
| Cena Smart [Kč] |
269.990 |
289.990 |
| Cena Style [Kč] |
299.990 |
319.990 |
| K výbavě Start nelze automat. Údaje v závorkách platí pro automat za 30.000 Kč |
Jako překvapivě dobře použitelná se jeví robotizovaná verze téže převodovky. Při běžné, klidné jízdě řadí plynule a na poměry tohoto technického řešení i rychle. Výraznější prodleva v zátahu je patrná zejména při zrychlování na plný plyn. Náruživější řidiči udělají lépe s manuálem, ale pro ty, co neradi řadí, bude „robot“ dobrá volba. Čekali bychom však nižší příplatek než 30.000 Kč. To už je cena blížící se běžnému příplatku za klasické automaty.
Jinak jsou ceny nastaveny rozumně, základní verze Start přijde na 219.990 Kč. Vyšší výbava Classic s klimatizací stojí o 10.000 Kč více. Motor 1.2 MPi se nabízí až ve stupni Style s elektrickými zrcátky, dálkovým centrálním zamykáním, rádiem a parkovacími senzory i zpětnou kamerou či mlhovkami a přijde na 289.990 Kč.
| Hodnocení Světa motorů |
| + Dospěle působící interiér |
| + Dobré využití prostoru |
| + Praktické odkládací schránky |
| + Snadné ovládání |
| + Příjemně vyvážený podvozek |
| - Jen výškově nastavitelný volant |
| - Lacinější potahové látky na sedadlech |
| - Chybějící šňůry na zadním platě |
Autor: Martin Jeník
Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.