Do bývalého průmyslového areálu ve Vysočanech se mají přestěhovat vozy a další exponáty Praga ze sbírky Emila Příhody ve Zbuzanech. Projekt už má podporu hlavního města i Prahy 9.
Pražská továrna na automobily. Tak zněl oficiální název nové automobilky, jejíž založení se datuje na 27. března 1907. Právě toho dne, před rovnými 110 lety, byla podepsána smlouva mezi První českomoravskou továrnou na stroje a firmou František Ringhoffer o společném podniku na výrobu aut.
Historie této významné značky nemá být zapomenuta. Nedaleko od galerie Pragovka, což je místo, kde se konala výroční slavnost, má v blízké budoucnosti vzniknout nové muzeum značky Praga. Svoji unikátní sbírku aut a dalších předmětů totiž hodlá do jedné z hal bývalého průmyslového areálu v pražských Vysočanech přestěhovat majitel Emil Příhoda. Dosud je jeho sbírka uskladněna v areálu ve Zbuzanech u Prahy, kvůli sporům o vlastnictví budovy však není v současné době přístupná.
Záměr vybudovat muzeum právě zde, v ArtDistrictu Pragovka, oznámila pražská primátorka Adriana Krnáčová. Za realizaci však bude odpovědná městská část Praha 9. "Nyní hledáme vhodný způsob dohody o zapůjčení budovy s vlastníky celého areálu, a také způsob financování rekonstrukce haly číslo 20, kde by muzeum v moderním pojetí mělo existovat," sdělil Autorevue.cz zástupce starosty městské části Tomáš Portlík.
Ve sbírce jsou vozidla nákladní, osobní, dodávková, autobusy, rovněž pak traktory, sanitní a vojenské speciály. Mezi nimi by měla být i auta, která využívala československá vláda v období prezidenta T. G. Masaryka, Edvarda Beneše a řada českých prominentů.
Praga nejprve vyráběla vozy v licenci - konkrétně šlo o pět exemplářů italského automobilu Izotta Fraschini, později třicítka dělníků tvořila kopie francouzských značek Charon a Renault.
Právě Praga Charon byla prvním modelem, který se dá považovat za úspěšný. Zpočátku totiž nebyl o auta zájem, navíc výroba byla drahá a nepříliš efektivní. Charon ale ve výrobě vydržel až do roku 1913. Čtyřmístný otevřený automobil už zvládl dosáhnout maximální rychlosti 60 kilometrů v hodině.
Začalo to mignonem
Prvním osobním vozem vlastní konstrukce pak byl Mignon. jednalo se o univerzální auto pro různé druhy použití. Začátek produkce se datuje rokem 1911, do roku 1915 se vyráběla první verze, kterou pak přepracoval nový vrchní konstruktér František Kec. Z jeho schopností a umu pak značka těžila po celá dlouhá desetiletí.
Během první světové války vůz získal vojenské využití, pak se z něho odvozovaly také autobusy, valníky nebo sanitní vozy. Výroba byla ukončena až v roce 1924 a celkem spatřilo světlo světa asi sedm stovek mignonů.
V roce 1912 se začala vyrábět vlajková loď značky - model Grand, který ve výrobě vydržel až do třicátých let. Poháněl ho čtyřválec se zdvihovým objemem 3,8 litru. Maximální rychlost činila až 100 kilometrů v hodině, což byl v té době československý primát. Vůz, do něhož se vešlo až šest cestujících, využíval i první československý prezident T.G. Masaryk.
Naopak Praga Alfa, která se začala vyrábět v roce 1913, byla určena pro široké masy. Zvládla sice jet jen 55kilometrovou rychlostí, ale stála přijatelné peníze a díky skládací střeše ji bylo možné využívat i za horšího počasí.
Ve stejné době Praga produkovala i poměrně velké množství nákladních aut. Konkrétně se jednalo o typy R a N.
V roce 1924 přišla Praga Picollo. Až do začátku třicátých let to byl nejmenší model značky a patřil k nejrozšířenějším na silnicích v období první republiky. Vyráběl se v různých provedeních.
Úspěch měly i motocykly
V letech 1927-35 se Praga zabývala také výrobou motocyklů. Povedený byl zejména typ 500 BDS, který stvořil konstruktér Jaroslav František Koch. Sám s ním také v roce 1928 vytvořil nový rychlostní rekord na trase Řím - Praha. Zvládl ji ujet za necelých 36 hodin. Vzduchem chlazený jednoválec měl výkon 11 kW a na motocyklu bylo možné jet až 105 km/hod.
Třicátá léta sice přinesla krizi, ale také velmi rozmanitou produkci značky Praga. Kromě osvědčených typů automobilka začala dodávat na trh i množství novinek. Například malý, jen 3,7 metrů dlouhý model Baby s litrovým čtyřválcem, dále větší Prahu Lady, a rovněž model Praga Golden. To byla reprezentativní limuzína se šestiválcovým motorem. Až do poloviny třicátých let byla Praga nejúspěšnější automobilovou značkou na českém trhu. Poté ji na tomto postu vystřídala mladoboleslavská Škoda.
Praga však v té době zamířila také do vzduchu. Nejznámějším letounem její konstrukce byl cvičný stroj E 114, označovaný také jako Air Baby. Ve stejné době se již Praha věnuje také výrobě tanků.
Během protektorátu sice továrna nadále vyráběla některé typy aut, ale hlavně pak tanky a nákladní vozidla pro potřeby armády. 25. března 1945 přišel ničivý nálet spojenců na továrnu, osud Pragy pak významně poznamenalo znárodnění a rozhodnutí o ukončení výroby osobních aut. Dokonce bylo odhozeno slavné jméno a továrna se po určitou dobu přejmenovala na Automobilové závody Klementa Gottwalda.
Nejznámějším poválečným výrobkem automobilky byl vůz Praga V3S, ve velkých sérií se pak vyráběly převodovky a další díly pro autobusy a nákladní vozy.
Po roce 1989 se Praga privatizovala a noví vlastníci připravili produkci nového typu nákladního auta a motocyklů. Tyto projekty ale neměly dlouhého trvání. V současnosti se pod logem Praga vyrábějí v Itálii motokáry a na Slovensku Praga staví okruhová závodní auta. Z nich je odvozen i typ Praga R1R, který je homologován rovněž pro provoz na veřejných komunikacích.
O dalších plánech značky jsme v exkluzivním rozhovoru mluvili s majitelem Pragy Petrem Ptáčkem.
Na galerii zachycující rozmanitou minulost značky Praga, se podívejte zde:
