Původně to měla být zkouška toho, jak se bude chovat (a hlavně za kolik bude jezdit) hybridní Toyota Auris ve vysokohorských alpských podmínkách a v trochu extrémnějších mrazech. Jenže bohužel, letošní zima si dávala hodně na čas…
Kapitoly článku:
Nápad vyrazit s Toyotou Auris HSD do Alp vznikl už v létě. Všude se mluví o tom, jak hybridní auta užijeme nejlépe ve městě a jak je hybridní pohon na dálnici spíše na škodu. Nebudu vám nic nalhávat, také já jsem stejný názor zastával a řekněme si to upřímně hned na začátku, ani po 1400 kilometrů dlouhé jízdě z velké části po dálnicích se na tom nakonec nic nezměnilo.
Volba termínu padla na první prosincový víkend, a to z jednoho prostého důvodu. Minulý rok jsem podobný výlet absolvoval s BMW 530d xDrive GT. Ačkoliv ani tehdy nebyly nějaké závratné závěje sněhu, zima teda byla jedním slovem příšerná. V rakouských horách klesala nad ránem teplota i pod mínus dvacet stupňů a já jsem pouze doufal v to, že jsme nenatankovali nějako špatnou naftu, která nám zamrzne. Jenže letos to bylo začátkem prosince dost mizerné, takže se nakonec žádné testování hybridního Aurise v arktických podmínkách nekonalo. Alespoň jsme zjistili, jak se hybridní Toyota chová na dlouhých cestách.
Auris HSD: převlečený Prius
Hybridní Toyota Auris už nějakou dobu jezdí po našich silnicích a také na našich stránkách se tenhle model objevil už několikrát. Pouze ve stručnosti proto shrnu, že základem je benzinový motor o objemu 1,8 l nabízející výkon 73 kW a nanejvýš 142 Nm. Zážehová jednotka je pak doplněna o elektromotor disponující maximem 60 kW a 207 Nm. Maximální výkon celého systému je podle tabulkových údajů 100 kW.
Systém převzatý z Toyoty Prius obsahuje taktéž bezstupňovou automatickou převodovku a řidič si může volit mezi režimem určeným pro normální jízdu, Power Mode pro rychlejší přesuny, Eco Mode pro co nejnižší spotřebo nebo EV módem, kde by teoreticky auto mělo vykázat nulovou spotřebu. Že je režim pro čistě elektrickou jízdou celkem na nic, to je veřejné tajemství. Kapacita akumulátorů vystačí na nějaké dva kilometry velmi, ale opravdu velmi klidné jízdy. Lepší řešení v tomto ohledu nabízí Prius Plug-in Hybrid. Uvidíme, zda se třeba postupem času nedočkáme také Aurisu Plug-in Hybrid se stejnou technikou, kterou má jeho větší sourozenec.
Hybridní Auris se liší od svého nehybridního sourozence pouze v detailech.
Jedna cesta na jednu nádrž?
Cílem naší předvánoční cesty bylo město Kaprun, respektive ledovec Kitzsteinhorn, protože v době, kdy jsme se sem vypravili, šlo o jedno z mála míst, kde se dalo lyžovat. Klasická cesta z Prahy vede přes Mnichov, Kufstein a dál po silnicích menších tříd přes Kitzbühel, Mittersil až do Kaprunu. Dá se samozřejmě jet i přes České Budějovice, což je záležitost kratší o zhruba 80 kilometrů a podle plánovače tras dokonce i o pár minut rychlejší. Jenže dálnice je jednoznačně pohodlnější.
Cesta přes Mnichov je dlouhá přibližně 570 kilometrů. Hybridní Auris má nádrž na 45 litrů a z vlastní zkušenosti vím, že se s ním dá po dálnici jezdit za 6 – 6,5 litru na 100 kilometrů. Jednoduchým výpočtem není problém zjistit, že celou trasu by testovací Auris HSD měl zvládnout bez tankování. Jaká byla realita?
Nenápadný společník
S Aurisem HSD jsem měl tu čest již několikrát. Kromě modrého loga Toyoty, jiného designu litých kol a pár dalších detailů jen těžko poznáte, že jde o hybridní verzi. Jasno je samozřejmě v momentě, kdy otevřete zavazadelník. Akumulátory z jeho původního objemu ubraly 75 litrů a výsledkem je jakási menší přihrádka v podlaze prostoru pro zavazadla. Má to ovšem i své výhody, po sklopení zadních opěradel vznikne úplně rovná plocha.
Interiér hybridu se taktéž příliš neliší od „méně“ ekologického provedení. Na přístrojovém štítu je pouze ukazatel aktuálního využití energie a na místo řadicí páky se nastěhoval malinkatý volič automatické převodovky. Mimochodem stejně jako v Priusu po zařazení zpátečky začne auto pípat. Logika věci velí, že by měl varovný zvuk jít ven, aby kolemjdoucí neslyšně couvající vůz nepřehlédli, jenže ono tomu je právě naopak. Auto upozorňuje řidiče, že couvá. Kdo by to byl řekl, když před tím zvolil zpátečku. Naštěstí se dá tento „pomocník“ nechat v servisu deaktivovat.
