Vydařený mix mezi GT a sportovním autem
Na šestiválec příznivá spotřeba
Už teď je to ikona
Mrzký výhled do všech stran
Lacině vypadající interiér
9 /10
Jméno Toyota Supra se na trh vrací po sedmnáctileté odmlce. Automobilka tak vyslyšela prosby fanoušků z celého světa a uvedla na trh tolik milované kupé s šestiválcovým motorem a pohonem zadních kol. Při pohledu na své někdejší rivaly se však zdá poměrně domestikovaná a držená na uzdě. Na konci 90. let a počátku druhého tisíciletí totiž situace ohledně silných „kupátek“ vypadala docela jinak.
Tehdejší čtvrtá generace Toyoty Supra produkovala v nejvýkonnější verzi takovou porci výkonu a dynamických hodnot, že se mohla rovnat s Porsche 911 Carrera, Ferrari F355 či velmi často zmiňovaným Nissanem Skyline R34 GT-R. Mnozí tak s příchodem nové Supry čekali monstrum s výkonem nad 500 koní, s každou uncí podvozku vypiplanou do detailu a cenovkou zhruba 3 miliony korun.
Realita je jiná. Nástupce sedmnáct let odpočívající legendy a nositel veleváženého jména vzešel v době, kdy je jeho tehdejší konkurence už v úplně jiné lize. Místo vaření z vody a pokusu o dohnání téměř dvacetileté ztráty se tak Toyota vydala jiným směrem - spojila se s automobilkou BMW a společně přivedli na svět dvojici Supra a Z4 - kompaktní elegantní vozy s cenovkou pod dva miliony korun. Revoluci tedy nečekejte.
Nová Supra má motor, převodovku, podvozek a části interiéru německého původu. Svou originalitu ztratila. Stejně tak ztratila i krok s tehdejšími konkurenty a v nejnadupanější verzí pumpuje jen lehce nad tři sta koní. I přes to všechno se ale snaží vybojovat si své místo na slunci. Jak se to povedlo, vám teď vysvětlím na následujících řádcích.
BMW, BMW, BMW…
Jako první na trh dorazila Toyota Supra v té nejvyšší specifikaci, tedy s třílitrovým řadovým šestiválcem o výkonu 340 koní. BMW Z4 M40i se stejným technickým základem tak vypadá jako nesnesitelné německé zrcadlo. A lépe nebude ani s příchodem slabšího čtyřválce, který jako by z oka vypadl BMW Z4 sDrive30i. Abych ale nehledal podobnosti jen na papíře, podíváme se trochu blíže.
Pokud otevřete kapotu a na chvíli se zadíváte, objevíte prázdné závity vedle a před motorem. Tyto závity slouží BMW Z4 pro příplatkové vzpěry v rámci M paketu pro větší tuhost celku. Na pneumatikách Michelin Pilot Super Sport zase najdete malou hvězdičku, která značí, že pneumatika je certifikovaná pro vozy BMW. Uvnitř je pak německý infotainment s otočným ovladačem z minulé generace Z4.
Není ale pravda, že by nová Supra byla díky těmto věcem úplně a zcela předmětem nenávisti. Respektive aktuální verze vozu sice dostává sodu, ale jen na internetu. Od takzvaných keyboard heroes. Tam venku, ve skutečném světě, je situace docela jiná a i přes mnoho podobností má spousty příznivců a úplně každý se za ní otočí. Abych to tedy ještě k něčemu přirovnal: Nová Toyota Supra je jako nová trilogie Hvězdných válek. Lidé ji buď milují, nebo nenávidí, ale do kina jdou stejně všichni.
Jak k tomu vlastně došlo
„Věděli jsme, že chceme co nejmenší poměr mezi rozvorem a rozchodem kol. První prototyp jsme postavili na zkrácené platformě tehdejšího BMW 2. Vedení bylo koncepcí nadšené, ale my jsme věděli, že potřebujeme něco víc. A tak jsme se společně s mnichovskými kolegy vrhli na vývoj nové platformy,“ vzpomínal na prezentaci nové Supry podvozkový kouzelník Tetsuja Tada, kterého tehdy vyzpovídal kolega Jirka Baborský ze Světa motorů.
Po vytvoření platformy si šel každý po svém a finální ladění komponentů bylo individuální. Buďme rádi, že to bylo aspoň takhle. Vývoj událostí okolo nové Supry se sice neubíral směrem, po kterém fanoušci toužili, přesto nové japonské kupé dorazilo na trh bez větších porodních bolestí. I když místo klasického japonského sushi chutná jako currywurst.
Pokračování 2 / 3
Do tanku v tank
Nebojím se říct, že nová Toyota GR Supra je vedle Lexusu LC to nejhezčí japonské auto. Na mě ale toto rozhodnutí samozřejmě nestojí a názor si udělejte sami. Vytkl bych jí snad jen falešné nasávací otvory, nicméně je tu místo pro dodatečné úpravy a také otevřené dveře pro ostřejší verzi. Musím se přiznat, že jak jsem ji obcházel ze všech možných úhlů, líbila se mi čím dál víc.
Do Supry se leze jako do každého jiného auta s výškou lehce přes metr. Chce to se skrčit, vytočit bok a zaplout do sedadla. Pak už se ocitnete v plně vybaveném autě. Jinak totiž Supru ani nekoupíte. Cena je jen jedna a zahrnuje digitální přístrojový štít, klimatizaci, head-up displej, elektricky nastavitelná sedadla, 8“ infotainment či repráky JBL.
Interiér je slabším místem auta. Materiály jsou z větší části tvrdé, volant nevypadá moc hezky a otočný ovladač ze starého modelu BMW Z4 vyloženě křičí o výměnu. S výhledem to také není nic moc. Čelní sklo je nízké a infotainment čnící do prostoru překáží ve výhledu. Po sklopení sluneční clony u řidiče pak máte nad volantem jen zhruba 15 centimetrů velký průzor. Výhled vzad také není žádná sláva.
Reproduktory JBL hrají podprůměrně a vzadu zbytečně zabírají místo, kde by jinak mohl být užitečný úložný prostor. Za to s pozicí za volantem je to super. Sloupek řízení je nastavitelný výškově i podélně a najít ideální pozici k řízení je hračka. Sedadla tělo pevně obepínají a klidně bych v nich seděl při cestě napříč kontinentem.
Přesto děkuji a klaním se tomu, kdo do interiéru implementoval ovládací prvky BMW. Celý týden jsem si liboval v tom, jak je všechno přehledné a na dosah ruky. I ten infotainment, co tak nesnesitelně trčí do prostoru, má německé a graficky přehledné rozhraní. Já vím, že je to tím, že do německých drátů je blbost zapojovat japonské věci, ale stejně za to děkuji. A třešnička na dortu: Zavazadlový prostor je s 290 litry pravidelnější a využitelnější než u BMW Z4.
Supra na pohodu...
Ale dost už, přišel čas nastartovat. Pod kapotou je motor z mnichovského rodu B58, který se objevil například v BMW X5. Při 5000 až 6500 otáčkách za minutu produkuje výkon 250 kW (340 koní) a točivý moment 500 N.m je dostupný již od 1600 otáček. Jednotka s označením bombardéru je nástupcem legendárního motoru N55, který si fanoušci německých vozů nemohou vynachválit. B58 si bere z předchůdce to nejlepší a dle některých jej dokonce překonává.
Tento motor je jednoduše klenot a jeho umístění v Toyotě je logické. Navíc, kdyby si Japonci chtěli postavit takový motor sami, stálo by je to hromadu peněz a využití pro něj by nebylo tak velké, aby se stavba vyplatila. Velké rozmařilosti a snění už postavily Lexus LFA, což je jednohubka pro fajnšmekry, takže pro Supru se konstruktéři přiklonili k této rozumnější volbě. A věřte mi, že lépe udělat nemohli.
Po stisknutí tlačítka pro nastartování motor vyštěkne a po chvíli se uklidní na poněkud tichém volnoběhu. Šestiválec ze sebe vydává to nejlepší už od dvou a půl tisíce otáček, kdy zcela pohotově a za kovového drsného zvuku sprintuje až k omezovači. O tom teď ale mluvit nechci. Celý metalický orchestr ovládáte přesným a citlivým plynovým pedálem. Neplaší, ani nemáte pocit, že se vám noha boří do másla. Jednoduše řečeno máte neustále kontrolu.
Situace je podobná i s volantem. Okolo středové polohy není výrazně zbrklý a dává vám slušný prostor se do zatáčky přesně poskládat. Kormidlo je potažené kůží, dobře se drží v polože tři čtvrtě na tři, pádla pro řazení jsou tak akorát na dosah a multifunkční tlačítka nepřekážejí. Ani brzdy nejsou jedovaté a řidič má svobodu v dávkování brzdného účinku.
Když jedete v klidu a využíváte zhruba čtvrtinu potenciálu, je Supra měkká a poddajná. Brzdy nekoušou, volant jde zlehka, plyn se dávkuje jako v běžném osobním autě. Není napjatá ani nervózní. Ve městě se chová přirozeně a na dálnici suverénně. Supra ani není tak tvrdá, jak by někteří očekávali. Při běžné jízdě je kultivovaná, bez přehnaných úderů od podvozku na nerovnostech, a to i na českých silnicích. Spotřebu si navíc úplně v pohodě uhlídáte na devíti litrech.
Vypusťte psy!
Stisknutím tlačítka sportovního režimu otevřete výfukové klapky a vytí šestiválce začne více pronikat do kabiny. Převodovka ZF, kterou si Toyota ladila sama, začne být hbitější, ostřejší a pohotovější. S ráznějším řazením krásně koresponduje sametovost, s jakou se šestiválec vytáčí do červeného pole otáčkoměru. Když v dobrém rozmaru prošlápnete pedál plynu až do asfaltu, převodovka podřadí, výfuk vyprskne a s husí kůží až na zádech vyletíte dopředu, je na světě krásně.
Při rychlém výjezdu ze zatáčky pak budete moc rádi za kontrolu trakce, která svou práci odvádí opravdu na jedničku. Pokud chcete být v nové Supře opravdu rychlí a úplně si nevěříte, je určitě fajn ji nechat zapnutou. I na rovince, především pokud je povrch silnice posmrkaný, je nával točivého momentu tak silný, že vám udělá ze zadních části vozu metronom.
Na druhou stranu pokud chcete vyjet ze zatáčky s volantem natočeným proti směru jízdy a nechat pištět pneumatiky i spolujezdce, je to až neuvěřitelně snadné. Takovou jistotu a kontrolu nad situací německý sourozenec tolik nemá. Z4 působí oproti Supře jako boty s rozvázanými tkaničkami. Supra je tuhá a stabilní za každé situace. Spojení krátké (Supra je kratší než GT86) a přitom široké karoserie v kombinaci s neuvěřitelně promyšleným podvozkem dělá opravdu divy.
Onen podvozek řeší nerovnosti takovým způsobem, že je sice cítíte, ale kola vám nebuší do zad. Přesně víte, kde přední i zadní kola jsou a co zrovna dělají. Diferenciálu je zase jedno, jak odvážnou křivku volantem nakreslíte a pevně rozděluje práci kol i v opravdu vysokých rychlostech. Tyto komponenty jsou jednoduše dotažené do posledního detailu.
Brzy ale narazíte na fakt, že Supra nebyla postavená od začátku jako tvrdé sportovní auto, ale jako „derivát“, i když dotažený na samou hranici možností podvozkové platformy. Místy totiž narazíte na momenty, kdy byste chtěli být víc součástí děje. Řízení by mohlo být ostřejší a brzdy zase účinnější. Uložení karoserie je pak měkčí, takže kola jsou na místě ještě před karoserií. Je to až takový problém? Neřekl bych.
Osobně to beru jako daň za stoprocentní využitelnost vždy a všude. Každou další úpravu bych považoval za krok zpět, nebo vybočení směrem ke sportovnosti či komfortu. Toyota od začátku přiznává, že Supru postavila jako polotovar pro tunery, kteří si ji mohou doladit k obrazu svému. Já bych na ní po jízdní stránce nic neměnil, rád jezdím rychle i komfortně, takže mi až ďábelsky sedla.
Pokračování 3 / 3
Cena a závěr
Nová Toyota GR Supra stojí 1.800.000 korun, tedy o více jak dvě stě tisíc víc než BMW Z4 M40i. U Japonců však dostanete ve standardu nějakou tu výbavu navíc. Připlácí se pouze za lak, tedy v našem případě 22.500 Kč za červený odstín Prominence. Obrázek o sourozenectví s Němci jste asi už stihli udělat sami. Osobně bych to ale neviděl černě.
Supra je Z4 sice velmi podobná, ale v zásadě úplně jiná. Toyota k ladění přistoupila více perfekcionisticky a poznáte to už po třech zatáčkách. Kdybych se přenesl přes laciný interiér a mizerný výhled ven, nejspíš bych se pustil do šetření. A to, že Supru ne vždy cítím na sto procent, bych jí odpustil díky naprosté univerzálnosti, kterou disponuje.
| Toyota Supra: Souhrn cen |
| Základní cena vozidla |
1.800.000 Kč (3.0 Twin Scroll Turbo/250 kW) |
| Cena s testovaným motorem a výbavou |
1.800.000 Kč (3.0 Twin Scroll Turbo/250 kW) |
| Cena testovaného vozidla |
1.822.500 Kč (3.0 Twin Scroll Turbo/250 kW) |
Technické údaje: Toyota Supra
Počet válců/ventilů na válec • rozvod
6/4 • DOHC
Typ motoru • zdvihový objem
zážehový • 2 998 cm3
Vrtání • zdvih
82,0 mm • 94,6 mm
Nejvyšší výkon
250 kW (340 koní)
Nejvyšší výkon při otáčkách
5 000 až 6 500 ot/min
Nejvyšší krouticí moment
500 Nm při 1 600 až 4 500 ot/min
Zrychlení z 0 na 100 km/h
4,3 s
Nejvyšší rychlost
250 km/h
Převodovka: způsob řazení • počet stupňů
automatická • 8 stupňů
Zákl. objem zavazadlového prostoru
290 l
Objem palivové nádrže
52 l
Hmotnost: provozní • celková
1 570 kg • 1 815 kg
Prům. spotřeba: komb.
7,5 l/100 km
Rozchod kol: vpředu • vzadu
1 594 mm • 1 589 mm
Rozměry: délka × šířka × výška
4 379 × 1 854 × 1 292 mm
Sériová výbava: předkolizní brzdění, sledování slepého úhlu, adaptivní tempomat, adaptivní podvozek, aktivní sportovní diferenciál, hasící přístroj, parkovací senzory, dvouzónová automatická klimatizace, head-up displej, bezdrátová nabíječka na telefon, startování tlačítkem, launch control, zadní sportovní difuzor, elektricky nastavitelná sportovní sedadla, multimediální systém Toyota Touch s navigací, JBL audiosystém, bluetooth, USB vstup, zadní parkovací kamera, kožený multifunkční sportovní volant, 19palcová kola, adaptivní LED přední světlomety
Volitelná výbava: červená Prominence (22.500 Kč)