Na papíře to zní skvěle: kabriolet, spider i vůz s pevnou střechou v jednom? Ideální letní vozítko. Ale realita, které přecházel funky francouzský koncept, měla k ideálu daleko.
Byl konec devadesátých let, doba optimismu a prosperity, ve které se automobilky nebály experimentovat a přicházely s často výstředními nápady. Citroën v tomto období připravoval nástupce kompaktního modelu Saxo a blížila se éra nástupu označení C-číslo. První vlaštovkou těchto změn byla mimochodem C5. Vnést trochu svěžího větru – a to doslova – mezi subkompakty měla speciální verze C3 s názvem Pluriel.
Ta vycházela z konceptu C3 Air z roku 1998, u nějž se poprvé objevil nápad se skládací střechou s odnímatelnými oblouky. Viděno současnou optikou, zakulacený showcar měl prapodivné proporce s prostorem pro posádku vměstnaným v přední části a velmi vysokým a strmým čelním sklem. Obliny vyznával i uvnitř, kam designéři umístili jen minimum ovládacích prvků. Na dnešní dobu je také úsměvné, že zatím co pedály plynu a brzdy byly jak se patří futuristické, spojku zřejmě Citroën našel někde na vrakovišti. Překvapí také ohavné zapalování hned vedle volantu – schválně se na tyto detaily podívejte v galerii.
Zatímco vnitřek u sériové verze C3 Pluriel pocházel z konvenčního modelu, design vnějšku a hlavně variabilní střecha byly na svou dobu skutečně výjimečné. Na výběr jste měli z pěti možných konfigurací, plátěný segment v horní části byl ovládán elektricky v deseti krocích skrze otočný ovladač. Plátěnou střechu jste mohli ve složeném stavu překlopit do podlahy kufru. Ale při odstranění oblouků pro ně uvnitř nebylo moc místa, a pokud jste jezdili ve zcela otevřeném stavu a zastihla vás přeháňka, měli jste prostě smůlu.
V dobovém návodu k obsluze je manipulaci se střechou věnováno čtrnáct stránek, uživatelé si často stěžovali na hmotnost jejích dílů a problémy při montáži a demontáži. A to nebylo všechno. Auto bylo dodáváno s poměrně slabými motory a v některých případech s nevyzpytatelnou robotizovanou převodovkou SensoDrive.
Majitel se tedy musel připravit na určité kompromisy už při pořízení nového vozu. V případech ojetin jde pak o solidní průšvih, který si například v hodnocení magazínu What Car vysloužil jednu hvězdičku z pěti. K typickým problémům patří kromě nefunkční a protékající střechy například rozpadající se interiér z tvrdých plastů, selhávající přední pružiny nebo třeba zkraty v elektrickém systému kvůli prosakující vodě z ostřikovačů.
Svou chvíli slávy si C3 Pluriel odbyl v nepříliš lichotivém testu v magazínu Top Gear, který názorně ukázal všechny krásy manipulace se střechou i svéhlavé řazení. Britové mu také v roce 2014 zajistili čestné místo na seznamu nejhorších aut všech dob. Jistě se najdou majitelé, kteří na svůj zajímavý Citroën nedají dopustit, ale v historii zůstane navždy zapsán jako jeden z těch horších výsledků.