Nedávno jsme vyzkoušeli nový Outlander, dnes je tu jeho menší sourozenec. Nabídne novinka něco navíc oproti vyrovnané konkurenci?
Kapitoly článku:
Je s podivem, že automobilka, která se jako jedna z mála může pyšnit gloriolou tradičního výrobce opravdu dobrých terénních aut, tak dlouho otálela s uvedením malého „esúvéčka“. Nebudu se teď rozplameňovat o svém názoru na smysluplnost (či spíše nesmysluplnost) téhle vskutku podivuhodné automobilové kategorie. Na samotný test by moc místa nezbylo a trochu toho kamenování i lynče bude v diskusi jistě i tak dost. Faktem je, že zatímco po silnicích už se dávno prohání Qashqai, Yeti nebo Kuga, ASX čili „Active Sports Crossover“ se teprve etabluje a nesměle vykukuje ze stínu většího Outlanderu. Bodejť by také ne, když s ním sdílí až 70 % všech konstrukčních součástí.
Jak je dobré jméno výrobce při koupi „esúvéčka“ důležité, by mohli vyprávět třeba u Fiatu. Zatímco sesterské Suzuki SX4 se prodává opravdu masově, na vlas stejné Sedici jen paběrkuje. S tímhle ASX problém mít nebude, jenže co dál? Odpovědi jsme hledali v tradičním velkém testu malého „krosouvru“ od Mitsubishi se zbrusu novým turbodieselem 1,8 DI-D.
Tip: Přečtěte si také náš nedávný test Outlanderu 2,2 DI-D TC-SST, který je v toto článku několikrát zmiňován.
Další z klonů Lanceru
Předek Lanceru je bezesporu nadmíru vydařeným designerským počinem, potud všechna čest, mně se koneckonců taky líbí. Otázkou ovšem je, jestli to s jeho implantací všem sourozencům soudruzi od Mitsubishi už trochu nepřehánějí. Viděl jsem nedávno film, který s auty vůbec nesouvisí, ale jeho název „Unaveni sluncem“ mi na celou situaci docela hezky pasuje.
Zatím to ale funguje dobře, ačkoliv se vám dnes může snadno stát, že až na vás na dálnici v zrcátku zabliká auto s dobře známým předkem, nebudete zkraje vědět, jestli vás hodlá odrovnat děvenka v Coltu, závodník v Lanceru nebo drsoň v Outlanderu. Bude zajímavé sledovat, jaký názor bude mít na design koupěchtivé publikum, protože u crossoverů je právě vzhled jedním z nejhlavnějších kriterií. Vzhledem k velké popularitě většího Outlanderu nicméně usuzuji, že to minimálně zezačátku určitě nebude špatné.
Kromě čelního pohledu ASX ničím zásadním nevyčnívá a svými proporcemi se vesměs shoduje s většinou konkurence. Koneckonců to ani nejde jinak. Požadavek dobrého využití vnitřního prostoru velí situovat kola do rohů karoserie, okolo nich zase nechybí patřičně vyduté podběhy. Při pohledu z boku je velmi typický také podélný prolis nebo malá trojúhelníková okénka za zadním párem dveří.
Zadek je úplně ordinérní s tím, že vodorovná dispozice koncových světel navozuje dojem nižšího auta a Mitsu vypadá tedy krapet sportovněji než někteří kolegové, k čemuž přispívá i decentní křidélko nad oknem pátých dveří. Spodní část zadního nárazníku je z praktického černého plastu a obsahuje triumvirát dvou odrazek po stranách a mlhovky uprostřed, v případě provedení Intense nechyběly ani parkovací senzory.
Potěšila i velká zpětná zrcátka s vestavěnými blikači a třeba také nenápadný proutek antény. Testované auto se honosilo marketingem protěžovanou modrou metalízou Kawasemi blue, kterou dobře známe z billboardů.
V jednoduchosti je krása
U Mitsubishi se v interiéru nikdy nepouštěli do žádných rozpustilých kreací a příklad ASX potvrzuje, že rozumný konzervatismus je věčný. ASX plynule pokračuje ve stylu uplatňovaném u většího Outlanderu a jeho jednoduchá přístrojovka se proto jeví velmi nadčasově. I zde platí, že strohostí si nezadá s některými výrobky koncernu Volkswagen, není ale tolik okoukaná. Trochu načančanějším dojmem působí jen nejdražší verze Instyle + s velkým displejem multimediálního systému, my jsme ale jezdili s o stupeň levnější výbavou Intense, jejíž vnitřek byl vyřešen nanejvýš vkusně a vyváženě.
Hodnotné materiály a perfektní slícování jsou už dnes u Mitsubishi samozřejmostí, černou barvu obložení místy nenásilně prolíná decentní kovový dekor. Řidič v rukou drží pěkně vypasovaný a tak akorát velký trojramenný volant s koženým obšitím a s tlačítky ovládání rádia a tempomatu. Oproti Outlanderu jej však lze seřídit ve dvou osách. Za kormidlem se ležérně vyjímají dva módně seříznuté tubusy tachometru a otáčkoměru zasunuté hluboko do přístrojového štítu. Oba ciferníky jsou i díky tomuto odstínění příkladně čitelné. Shodný s Outlanderem je také menší barevný displejík umístěný uprostřed kapličky. Vedle informací o množství paliva a chladící kapaliny zobrazuje všechny zásadní provozní informace. Vše se jednoduše ovládá tlačítkem info na levé straně vedle budíků, orientace v množství zobrazovaných údajů ale vyžaduje trochu cviku.
Také středový panel má hodně společného s tím ze staršího brášky. Testovaný vůz sice neměl k dispozici špičkový audiosystém Rockford Fosgate, ale ani levnější kousek s CD changerem neduněl nejhůř. Pod panelem rádia září zbytečně výrazné kontrolky zapnutí bezpečnostních pásů a airbagu spolujezdce, ještě níže pak klasická tři kolečka manuální topné a chladící soustavy.
Vzhůru na „kozlík“ se nastupuje přes modře prosvícenou prahovou lištu se symbolikou modelu ASX. Přední sedadla jsou evidentně laděna spíš na komfortní notu a neoplývají ani příliš pevnými boky. Rozměrově však vyhoví i urostlejším jedincům a poskytují především slušný výhled do okolí jak se na správné SUV sluší.
U Mitsubishi neošidili ani zadní řadu sedadel. Pohodlná jsou především obě krajní místa, ale úplně ze hry není ani střední pasažér, který profituje hlavně z nadprůměrné šířky kabiny. Rozvor 2670 mm je shodný s Outlanderem, což značí, že ani v podélném směru nebudou cestující trpět oděrkami kolen. Minimálně ne ti do 180 cm vzrůstu sedící za podobně vysokým kolegou na předním křesle. Podobný výškový limit vystavuje i výška stropu nad zadními sedadly. Nějak si ale vždycky představuji, že tohle auto řídí mladá maminka a vzadu jsou zafixovány dvě dětské sedačky, takže jsem se zrovna s místem nad hlavou vzadu moc netrápil. Fajnová je v každém případě možnost polohování opěradel v úhlech 17 a 23 stupňů - vřele doporučuji tu sklopenější.
V takovém případě ovšem přichází o 23 litrů objem kufru, který je s 442 litry základu beztak spíš podprůměrný. Ještě menší kufr vozí Qashqai, o něco více věcí naložíte do Yetiho. Optimální není ani jeho tvarování, když svůj objem sbírá hlavně na výšku a do prostoru trčí vzpěry zadních opěradel, což citelně omezuje variabilitu umístění nákladu. Ten v každém případě nesmí být moc těžký neboť užitečná hmotnost auta činí nevalných 460 kg. Zavazadelník našeho teréňáčku byl alespoň dovybaven příplatkovou sadou na jeho zvětšení (+ 3.890,- Kč), když dodatečných 46 litrů je vydolováno v okolí neoblíbené lepící sady pod podlahou. Ke cti slouží ASX také standardní průvlak na dlouhé předměty skrytý jako obyčejně za loketní opěrkou zadních sedadel. Páté dveře mají velkorysé rozměry, musí se ale počítat s vyšší nakládací hranou danou přirozeně větší světlou výškou SUV.
