Kapitoly článku:
Čeští motoristé se bojí aut s vysokými nájezdy jako čert kříže. Aby také ne, když je prohnaní obchodníci s ojetinami postupně „naučili“, že běžné auto má po pěti či více letech provozu najeto stěží sto tisíc kilometrů. Stříbrná Škoda Octavia 2.0 TDI z roku 2004 ale svoji historii netají – na jejím počitadle ujetých kilometrů svítí číslo přesahující pět set tisíc.
I po půl milionu kilometrů vypadá Octavia z odstupu zachovale; zblízka však její stav prozazují nejen četná kosmetická poškození, ale i oloupané logo
Půl milionu kilometrů najela s jediným řidičem, který ji nejdříve používal ve firmě jako služební vůz a následně ji odkoupil k soukromému používání. Když nakonec zůstala na protiúčet u dealera Škody, měla kompletně doloženou servisní historii v autorizovaném servisu. Kvůli stáří nemohl být vůz zařazen do značkového programu ojetin Škoda Plus, ale prodával ho autorizovaný dealer. Poptávaná cena činila 60 000 Kč.
Z bazaru zpět k výrobci
Zájem projevila samotná Škoda – kohosi z tiskového oddělení napadlo, že by nebylo špatné auto odkoupit a půjčovat ho médiím jako důkaz, že při pravidelné údržbě a používání originálních dílů nemusí ani 500 000 km znamenat jízdenku na vrakoviště.
Nabídku projet se s notně jetou Octavií, nadto poháněnou poměrně problematickým motorem 2.0 TDI PD, jsme rádi využili i my. Na rozdíl od některých jiných redakcí jsme se ale nechtěli spokojit s banálním konstatováním, že auto nějak jezdí a drží pohromadě.
Náš plán má tři fáze: nejprve „Octavii 500“, jak jí začala říkat sama Škodovka, necháme prohlédnout expertem na prověřování ojetin Alešem Zichem. Poté na válcové zkušebně změříme její výkon a prostřednictvím diagnostiky ověříme stav hnacího agregátu. A na závěr zmapujeme, kolik peněz nechal původní majitel za těch 10 let provozu v servisu.
Ošoupané okolí spínače světlometů a stahování oken označuje Aleš Zich za typické pro všechny Octavie s vysokým nájezdem; plastový okraj sedadla spolujezdce nedržel na místě; volant byl nedávno vyměněn; téměř nově vypadají i sedadla (protože majitel používal potahy), ale jen na povrchu – výplně jsou prosezené
V dokumentaci k autu nacházíme kompletně vyplněnou servisní knížku a také knížku šeků, které majitele starších škodovek opravňují k pořízení originálních dílů za zvýhodněné ceny. Množství utržených poukázek svědčí o tom, že původní majitel této možnosti hojně využíval.
Marek Lutonský , Jiří Červenka
Škoda říká, že majitel nechával na autě měnit vše, co nebylo stoprocentní, ale vnější vzhled auta tomu tak docela neodpovídá. Na pravých předních dveřích, víku zavazadlového prostoru i zadním nárazníku nacházíme četné oděrky. Podle Aleše Zicha z firmy AZ Auto Consulting ale takto běžně vypadají Octavie s méně než polovičním nájezdem. „Na ty kilometry je to ještě docela hezké auto,“ říká odborník na prověřování ojetin.
Nové brzdy, nový volant…
„Ale všechno na něm není původní, viďte? Vidím, že má úplně nové brzdy,“ konstatuje po zběžném pohledu ke kolům, aniž by se směrem ke kolům doopravdy pořádně sehnul a podíval. Má pravdu, Škoda nechala vyměnit na všech kolech obložení i kotouče.
Po usednutí na sedadlo řidiče si Zich okamžitě všímá nového volantu (jedná se o levnou plastovou variantu bez koženého potahu) a říká, že sedačka je totálně prosezená. Na pohled přitom vypadá jako nová, původní majitel měl totiž ve voze potahy. Silné oprýskání hlavice řadicí páky, okolí spínače světlometů a konzoly s tlačítky ovládání oken na dveřích řidiče označuje za typické pro všechny Octavie s vysokým nájezdem.
Zrovna tak hlučnější ventilátor klimatizace. „Do sto padesáti nebo dvou set tisíc bývají tiché, pak se často začínají ozývat,“ říká po nastartování, které tentokrát proběhlo hladce. Po zahřátí se ale motor musí chvíli přemlouvat startérem, než naskočí.
Hlava snad už nehrozí, turbo ano
Už po prvních desítkách metrů je jasné, že agregát i jeho uložení mají něco za sebou. Zich upozorňuje na uvolněný silentblok a také na hlučné turbo, jehož charakteristické hvízdání připomíná policejní sirénu. Zkoušená Octavia 2.0 TDI má motor BKD, tedy s rozvodem DOHC a 16 ventily, zato bez filtru pevných částic. Ostatně kyselý zápach za nastartovaným autem už opravdu není z dnešní doby.
Prohlídka motorového prostoru odhalila mj. nedávnou výměnu chladičové stěny; původní není EGR ventil ani palivové vedení
„O tomto motoru se říká, že mu poměrně často praská hlava válců, ale to se týká jen některých sérií s nekvalitními odlitky,“ vysvětluje znalec ojetin. A dodává, že u tohoto vozu po půl milionu kilometrů toto riziko nejspíše nehrozí. Závady turbodmychadel ale motorům BKD cizí nejsou, byť některá auta najedou s pískajícím turbem i mnoho desítek tisíc kilometrů.
Během zkušební jízdy Zich postupně konstatuje, že motor postrádá někdejší údernost a pravděpodobně má již o něco nižší výkon než běžná ojetina s poctivými 150 – 250 tis.km, spojka zabírá podezřele nízko a tlumiče pérování i karoserie jsou věkem a provozem na českých silnicích už unavené.
Lehkou směrovou nestabilitu při přidání nebo ubrání plynu Zich přičítá různým drobnějším vůlím na podvozku. Ani řazení už nepůsobí tak precizně jako kdysi a je značně rozvolněné, byť přesnost je pořád dobrá a páka se pohybuje v kulise bez odporu. Zich ale zdůrazňuje, že vážnější problémy neshledává.
Zkouška uložení motoru vyžaduje chlapské nářadí a sílu, zatímco při měření laku přijde ke slovu moderní elektronika; lemy na A-sloupcích patří k místům, kde lze odhalit případnou opravu po havárii; Zich upozorňuje na únik oleje z výtlačného potrubí od turbodmychadla
Ze zkušební jízdy vyšla Octavia 500 se ctí, ještě ji však čeká důkladná statická prohlídka. Díky vstřícnosti autoservisu v podzemní garáži zličínského Globusu máme k dispozici i zvedák, nejprve však Zich parkuje venku a prohlíží motorový prostor. „Relativně nedávno museli měnit EGR ventil, původní by rozhodně takhle nevypadal,“ říká. Po demontáži plastového krytu motoru upozorňuje, že totéž se týká i palivového vedení. Následně s LED svítilnou zkoumá přední část motorového prostoru.
„Nejspíš to bylo opravované po bouračce na předek, v roce 2011 nebo později,“ dodává pro nás v tu chvíli poněkud záhadně. (Servisní historie vozu, kterou jsme od Škody dostali v Excelu, mu dává zapravdu – v srpnu 2011 proběhla výměna chladičové stěny.)
Zich také upozorňuje na patrné úniky oleje, přestože motor byl očividně nedávno důkladně očistěný.
Díky vstřícnosti autoservisu ve zličínském Globusu jsme si mohli prohlédnout Octavii 500 také zespodu, čehož se expert na ojetiny zhostil opravdu důkladně
Při zvedání auta na zvedák si všímáme, že chladič klimatizace má dost. Jeho výměna do příštího léta by asi byla nezbytná. Zich se sklání pod auto a v rychlém sledu chrlí jeden postřeh za druhým. „Už před časem byl měněný pružný mezikus výfuku spolu s trubkou a držákem (běžná věc obvykle při nájezdu kolem 150 – 200 tisíc km); zadní pružiny nejsou nic moc; vidíte tu lišej na hlavních ramenech zadní nápravy a všude okolo? Ta se většinou tvoří, když auto několik měsíců stojí.“ Zase má pravdu, Octavia 500 čekala u prodejce na nového majitele několik měsíců.
Zdaleka ne všecho je původní – měněn byl pružný mezikus výfuku a také obě poloosy vypadají mladší než zbytek auta; takto čistý kryt motoru by podle Zicha v bazaru jistě signalizoval snahu zamaskovat netěsnosti v motorovém prostoru
Větší pozornost věnuje stavu zadní nápravy a zejména uložení ramen. „Podle jízdní zkoušky ty silentbloky ještě drží, ale vidíte, že to mají skoro za sebou. Guma je zpuchřelá a co nevidět vypadne.“ Podle něj se ale jedná de facto o spotřební materiál a spíš než za zjištění vady označuje svůj postřeh za konstatování stavu. „Přinejlepším za dvacet tisíc kilometrů bude zadní náprava zralá na rekonstrukci,“ uzavírá.
Povrchová koroze zadních ramen svědčí o delší odstávce vozu; sama o sobě problém nepředstavuje – na rozdíl od zpuchřelých silentbloků. Kdyby chtěl potenciální nový majitel mít auto v pořádku, čekala by ho rekonstrukce zadní nápravy
Vpředu vidíme poloosy, které vypadají jako vyměněné v nedávné době, nové však nejsou. Pomocí montážní páky zjišťujeme, že silentbloky motoru jsou už vymačkané, ten spodní je měkký a dokonce i natržený. Tlumiče pérování zatím netečou, ale jak již bylo řečeno po jízdní zkoušce, svou funkci již plní na hranici přijatelnosti. Protože se jedná o součástku, která zásadně přispívá k jízdní stabilitě vozu a jeho správnému chování v mezních situacích a při brzdění, bylo by žádoucí z hlediska bezpečnosti vozu je pro další provoz vyměnit za nové.
A ještě jedna věc. Ten, kdo čistil motor, nezapomněl ani na vnitřní stranu spodního krytu. „Tak čistý jsem snad nikdy neviděl, kdybych to samé viděl na ojetině před koupí v bazaru, výrazně zpozorním a velmi pečlivě prozkoumám případné úniky oleje a dalších provozních kapalin“ poznamenává Zich s úsměvem.
Auto mělo kompletní – a kompletně vyplněnou – dokumentaci
Zpátky na zemi a na světle přichází čas na měření tloušťky laku. Na levém předním blatníku je sice standardní, ale Zich má pocit, že blatník mohl být měněný. Vpravo vzadu pak není pochyb: „Přibližně tady, pod víčkem nádrže, je blatník hodně kitovaný,“ říká Zich. „Nejspíš se jedná o opravu po nějakém odření nebo lehkém nárazu.“ Později nalézá stopy po opravách také na pravých zadních dveří a nosníku střechy na pravé straně. Vážnější havárií, která by snižovala další bezpečnost vozu však tohle auto podle Zicha zcela jistě neprošlo.
Investice vyžaduje, ale do šrotu ještě nemusí
Kdybychom si ho pozvali jako zákazníci s tím, že chceme auto koupit, doporučil by nám ho? „Samozřejmě by záleželo na ceně,“ říká, „ale vzhledem k nájezdu je to vlastně ještě docela hezké auto. Zájemce by musel v dohledné době počítat s výdajem na rekonstrukci zadní nápravy, výměnou silentbloku motoru, výměnou všech tlumičů a turbo také může odejít každou chvíli – ale nemusí. Jinak ale tohle auto může ještě dobře posloužit, rozhodně není zralé na vrakoviště.“
Odborník na prověřování ojetin Aleš Zich tedy vystavil Octavii 500 poměrně příznivé hodnocení, vlastně příznivější, než jsme na začátku sami čekali. Příště se podíváme na to, co o stavu hnacího agregátu prozradí válcová zkušebna a diagnostika.
