Subaru letos rozšířilo svou nabídku o jakýsi crossover. Jde o Imprezu XV, která má zdůraznit potenciál pohonu všech kol. Daří se jí to?
Kapitoly článku:
V posledních letech se setkáváme se stále větším množstvím nových modelů aut, které se svým pojetím snaží zařadit mimo obvyklé třídy. Těžko říci, co je hlavním důvodem současného úspěchu takových kreací, patrně ale nebudeme daleko od pravdy, když velkou váhu dáme faktu, že běžný spotřebitel vidí mezi vozy obvyklých tříd stále méně rozdílů (my jich samozřejmě vnímáme stále dost...) a při snaze najít si „to své“ sahá po vozech lišících se více svým vnějším pojetím.
Takto vznikly různé nadtřídy, podtřídy a mezitřídy, zkrátka všemožné crossovery, jež představují donedávna nemyslitelné spojení konvenčních automobilových tříd. Jejich další rozmach podpořily úspěchy těch, kteří s nimi přišli jako první, však kolik „slepenců“ při své pouti trhem skutečně narazilo? Nepochybuji o tom, že se i něčeho podobného dočkáme, neboť některé automobilky si už zjevně začaly myslet, že ať slepí cokoli s čímkoli, bude to úspěšné (ano, mluvím nyní o Nissanu Murano CrossCabrio...), dosud ale něco takového běžné není a téměř každý příchod nového vozu spojujícího více automobilových tříd předznamenal zrození řady dalších aut podobného ražení. Však vzpomeňme třeba Mercedesu CLS a jeho pozdějších následovníků od Volkswagenu Passat CC až po Aston Martin Rapide.
Dvě třídy, které již před řadou let napadly výrobce spojit, byly běžná kombi a SUV či off-roady. Vznikla tak postupně řada jakýchsi allroadů, které si svým vzhledem více či méně hrají na vozy určené pro pohyb mimo silnici, ve své podstatě jsou ale obvykle jen jinak vypadajícími silničními vozy, jenž se tu a tam zvládnout prohnat i po polní cestě. A právě do této třídy letos vtrhlo i Subaru Impreza XV.
Subaru snad ani nelze nařknout z pouhého následování svých konkurentů, i když se svým kompaktním „allroadem“ přišlo v době, kdy podobné vozy nabízel kde kdo včetně naší Škody. Japonci totiž byly do značné míry průkopníky této „mezitřídy“ s modelem Legacy Outback, později Outback, její úspěch ale samotné tvůrce zjevně zaskočil natolik, že do kompaktní třídy vstoupili s podobným vozem až o mnoho let později, než by pro úspěch na trhu bylo zdrávo. Buď jak buď, dnes tu máme model Impreza XV, který se prodává i u nás s cílem zatopit třeba i náznakem zmíněné Octavii Scout. Pojďme se mu podívat na zoubek.
Drsnější kabátek
Když se řekne Subaru, každý si představí kvalitní techniku, pohon všech kol a motor typu boxer. Na této image pracuje automobilka už od šedesátých let, kdy představila svůj první vůz. Co si s touto značkou skoro určitě nespojíte, je design. Ne, že by Legacy, Forester, Impreza nebo Justy byla vyloženě ošklivá auta, ale znám lepší. Crossover XV se z této charakteristiky trochu vymyká. Kvalitní základ je už hotový, takže zbývá přidat pouze na vzhledu karoserie.
V praxi to znamená nainstalovat doplňky sázející na „outdoorový“ vzhled. V podstatě tu píšeme o něčem podobném, jako jsou verze Scout u Škodovky nebo u Volkswagenu model Crosstouran, případně Crosspolo. Všichni mají společnou jednu charakteristiku - na jejich karoserii najdeme více černého plastu. V úvodu jsem záměrně vynechal Outback. Mohlo by se zdát, že Impreza XV je jeho zmenšená verze, ale není tomu tak. Tedy alespoň v Evropě ne. Důvodem je standardní světlá výška dosahující u naftové verze pouhých 150 mm. Sice existují trhy, kde je podvozek nastaven na 185 mm, jenže to znamená větší odpor vzduchu, respektive vyšší produkci emisí a vůz by pak nebyl schopen plnit normu Euro 5. Ale nevěste hlavu, také na starém kontinentě se dočkáme. V roce 2012 přijde zcela nový model, který nabídne rozměry Imprezy s vyšším podvozkem.
Subaru Impreza XV se liší od své „obyčejné“ sestry novou maskou chladiče a jiným předním nárazníkem. Maska chladiče je větší a svými tvary připomíná tu z Outbacku. Přední nárazník dostal nelakovaný plast táhnoucí se až pod motor. Že se jedná pouze o designovou záležitost, není třeba připomínat. I Octavia Scout se může pochlubit smysluplnější kovovou ochranou spodku. Když přijde na věc, plast mnoho nevydrží.
Na bocích karoserie přibyly plastové lemy blatníků a oplastované jsou také prahy. Tohle oceníte i ve městě při každodenním pohybu v zácpách a vůbec ve stíněném prostoru, kdy plast na správných místech dokáže zachránit od nejednoho škrábance na karoserii. Vzadu pak najdeme ještě další designové záležitosti - difuzor a spoiler, který v podstatě obtahuje celé zadní okno. Pomyslnou třešničkou na dortu jsou střešní ližiny vyrobené z černého hliníku. Abych byl upřímný, výsledek se mi příliš nezamlouvá - například zadní spoiler bych označil za vyloženě nepovedený.
Pokud porovnáme Imprezu XV se standardním provedením, všechny podstatné rozdíly najdeme na karoserii. Interiér je mnohem decentnější a prakticky totožný. Jedinou odlišnou věcí je čalounění sedaček. To má standardně modrý nádech, v tomto případě je vyvedeno v hnědé. Také švy na sedadlech, loketních opěrkách a madlech dveří obsahuji nit hnědé barvy.
Prostá kvalita uvnitř
Jako u každé jiné Imprezy, respektive u každého jiného Subaru, se interiér tváří funkčně a bytelně. Z estetického hlediska moc lidí nenadchne, ale na to jsou zákazníci této značky připraveni. Vše je provedeno velmi jednoduše a přehledně. Když jsem se posadil za volant, opět jsem si nemohl nevšimnout přístrojového štítu. Myslím, že by neuškodilo jeho hodnotnější provedení, protože působí velmi laciným dojmem. Každopádně je ale přehledný, obsahuje dva velké kruhové ukazatele a jednoduchý displej počítadla kilometrů.
To se přepíná jako za starých časů kolíkem umístěným za volantem a trčícím z přístrojového štítu. Takové provedení mi přijde jednoduše ostudné. Kolik by asi stál ovladač umístěný na dostupnějším místě? Takhle musíte strkat ruku za volant, což není hlavně při jízdě zrovna ideální. Přepínáním ujetých kilometrů na přístrojovém štítu zároveň ovládáte také displej palubního počítače umístěný uprostřed palubní desky. Ani ten nenabídne mnoho údajů. K dispozici je pouze aktuální a průměrná spotřeba, čas nebo teplota vzduchu.
Panel autorádia působí zastarale a palubní deska obsahuje pouze tvrdé šedé plasty. Obyčejný Evropan řekne, že je interiér fádní, jednoduchý nebo dokonce že není pěkný. Na to mají u Subaru připravenu odpověď. Kladou totiž důraz především na techniku, nikoliv na krásné měkčené plasty a dechberoucí eleganci. Mně osobně se tato filozofie líbí. Jakkoliv může být výsledek konkurence emotivní a pěkný, stále se jedná o věci v podstatě zbytečné. Nakonec ani vy sami zřejmě po usednutí do auta neosaháváte palubní desku a nepochvalujete si její měkčený povrch. U Subaru vám nabídnou kůží potažený volant s příjemně tlustým věncem, koženou hlavici řadicí páky a stejným materiálem je pokryta také páka ruční brzdy. Důraz je tedy kladen na věci, se kterými řidič pracuje, vše ostatní není důležité. Kabina Imprezy XV se vyznačuje jednoduchou a přehlednou ergonomií, dobrou polohu za volantem a kvalitním zpracováním. Výsledek se nemusí líbit každému (ani já z něj nejsem na větvi), ale je maximálně funkční.
Místa na zadních sedadlech je pro dva více než dost. Pátý, prostřední cestující se bude muset sžít s přítomností rozměrného středového tunelu, což je logicky daň za stálý pohon všech kol. Za zmínku také stojí podivný držák pásu prostředního pasažéra trčící zpod opěrky hlavy. Hezky řečeno vypadá zvláštně. Do zavazadelníku uložíte v základním uspořádání bagáž o objemu maximálně 301 litrů. Pro běžné potřeby vám takovýto prostor určitě postačí, drobnou nevýhodou je vysoko umístěná nákladová hrana. Sklopením opěradel získáte až 1 216 litrů a zcela rovnou plochu.
V nižší střední třídě je plno dynamičtějších, komfortnějších, praktičtějších a rozhodně hezčích aut. Fanoušci ale na Imprezu přísahají pro její podélně uložený motor typu „boxer“, symetrický pohon všech kol a pověstnou suverenitu na českých silnicích.
Test Subaru Impreza 2.0i-S • Hybridní Subaru Impreza