V celém tom honu za prodejními čísly se nám úplně vytratila auta postavená na klasickém rámu. SsangYong Rexton je jednou z mála výjimek. Bude to ale stačit k tomu, aby zaujal?
Kapitoly článku:
Korejská automobilka SsangYong to neměla úplně jednoduché. Různé problémy zapříčinily, že se několikrát vyměnil majitel a že se jeden čas musela dokonce úplně stáhnout z Evropy. Jenže nakonec tato nepříliš známá značka skončila pod křídly indické Mahindry, následovalo zbrusu nové Korando a velký come back na starý kontinent, kam dorazil také modernizovaný Rexton W.
Tento model je v nabídce dnes už těžko uvěřitelných dvanáct let, během kterých prodělal dva facelifty, a to včetně toho posledního představeného minulý rok na autosalonu v Paříži. Ačkoliv to třeba podle fotek nevypadá, především tento fakt je na něm hodně znát, i když se jej SsangYong snaží zamaskovat různými fintami.
Rexton W nevypadá díky poslednímu faceliftu vůbec špatně. Nové tvary se vrací tam, kde tento model začínal.
Facelift přinesl nový design, více výbavy do interiéru a především nový naftový motor pod kapotu. Důvody poslední zmíněné novinky nemusíte dlouho hledat. Původní pětiválcový agregát z dílny automobilky Mercedes-Benz by už nesplnil aktuální emisní normy, takže na jeho místo zamířil menší dvoulitr převzatý z Koranda. I tento čtyřválec ale vychází z motoru Mercedes-Benz, byť u SsangYongu rádi zdůrazňují, že je to jejich dítě.
Ošklivý?
Rexton W mě na první pohled překvapil. Když se řekne SsangYong, asi se většině vybaví Rodius, který opravdu moc krásy nepobral. Slušně řečeno vzhledově ne příliš povedených modelů v nabídce měla tato automobilka více, ale to nechme stranou. Omlazený Rexton W nevypadá vůbec špatně. Designově odkazuje na první provedení, což mu jednoznačně sluší.
Testujeme vrcholnou výbavu, která nabídne i takové speciality, jako například zadní spoiler nebo osmnáctipalcová kola.
Jenže stačí bližší prohlídka a začnete tušit, že tahle značka má dost blízko k Číně. Testovaná vrcholná výbava Executive nabízí kromě jiného také prahové nášlapy nebo zadní křídlo. No nedivte se, standardně je hnaná přece zadní náprava, takže potřebujeme mít vzadu řádný přítlak. Speciálně tyto dva detaily vypadají dost čínsky. Navíc když si na prahové nášlapy stoupnete, povážlivě se ohnou a vypadají, že vzdají svou příslušnost k Rextonu ještě dříve, než se vůbec rozjedete.
Luxusní výbava
Nový Rexton určitě není ošklivý, ale kdyby vás náhodou jeho vzhled nepřesvědčil, možná pomůže, když se podíváte do ceníku na seznam výbavy. Téměř určitě budete valit oči, co všechno v něm najdete. Kromě litých osmnáctipalcových kol to je třeba kožené čalounění, kůží potažený volant s imitací kovu (zatraceně, já jsem si celých sedm dní myslel, že to je obyčejný plastový dekor…), imitaci kovu pak najdete také na dalších místech palubní desky, nechybí elektricky ovládané sedadlo řidiče, tempomat, automatická klimatizace nebo třeba dřevo, které jeden můj známý ohodnotil tak, že vypadá spíše jako lino.
Na první pohled není interiér špatný, v praxi ale působí přeci jen dost čínsky. Dojem nezachrání ani "dřevo" nebo "kožené" čalounění.
Výbava je každopádně bohatá a interiér na první pohled opět nepůsobí vůbec špatně. Jenže zádní tak trochu klame. Začít můžeme třeba od poněkud asijské „vůně“ uvnitř. Zaručeně bych tuto věc neřešil, kdyby mě na ni neupozornilo nezávisle na sobě hned několik lidí. Zpracování při bližším zkoumání má také nemalé rezervy, ale co byste u takto velkého auta s cenovkou 800 000 Kč chtěli.
Moc důvěry ale tyto všechny luxusní prvky nepřidají, pokud se zaměříme na jejich funkci. Kůže je taková spíše čínská, dřevo má ke dřevu daleko jako Řecko k vyrovnanému státnímu rozpočtu, na zadních dveřích se už stačilo rozbít tlačítko na stahování oken a klimatizace sice dostala pěkný displej, jenže jí je úplně jedno, co na něm nastavíte. Buď nechladí vůbec, nebo máte pocit, že jste si sedli do mrazáku. Možná by postačila mechanická klasika.
Co tím vším chci říci. Někdy není nejlepší nechat se zlákat prvním dojmem a seznamem výbavy, kterou najdete v ceníku. Čím déle jsem s Rextonem jezdil, tím více jsem si myslel, že tyto všechny věci jsou spíše na škodu než k užitku. Ne nadarmo se říká, že někdy méně znamená více.
