Před 35 lety nabídla věhlasná automobilka z Maranella svým klientům docela zvláštní auto. Mělo motor umístěný před zadní nápravou a přesto čtveřici míst. Jmenovalo se Mondial a dnes se na něj trochu zapomíná...
Kapitoly článku:
Cestovní Ferrari Mondial 8, jak zněl celý název původní verze, bylo nástupcem série GT4, původně uvedené pod separátní značkou Dino. Správný italský oř má mít přece dvanáctiválec! Debutovalo v březnu 1980 v Ženevě a přineslo velkou spoustu novinek.
Vzpínající se koník opustil značení tradičním trojčíslím, ať už tvořeným objemem jednoho válce, nebo jejich počtem a zaokrouhlenými litry (v opačném pořadí). Tvary nedostalo na starosti studio Bertone, respektive Marcello Gandini, Ferrari zadalo zakázku konkurenční firmě Pininfarina. Kvůli delší střeše a celkovým proporcím nemohla spousta lidí přijít designu na chuť. S odstupem času se ovšem jeví jako velmi povedený.
Design čtyřmístného Ferrari dostalo na starost studio Pininfarina
Žebra za dlouhými dveřmi kvůli snadnému nastupování dozadu byla decentní, jen na parkovištích to chtělo trochu dávat pozor. Černé prvky původních modelů, zejména pak nárazníky, autům slušely. Na počátku výroby je však mnozí považovali za trapné, vynutily si je americké bezpečnostní předpisy.
Karoserie paradoxně vyráběl Scaglietti v Modeně, vozy byly 4,58 m dlouhé, 1,79 m široké a 1,25 m vysoké. Jméno Mondial už jednou v historii Ferrari použilo, u sportovního prototypu 500 (1954-1955) se čtyřválcem 2,0 l(!).
S osmičkou na konci
Osmička se ale logicky chlubila za zády napříč umístěným osmiválcem s rozvodem DOHC a zdvihovým objemem 2926 cm3. Vidlicová jednotka z Dina 308 GT4 (měly ji i novější třistaosmičky GTBi a GTSi) dostala mechanické vstřikování Bosch K-Jetronic s vysokotlakým čerpadlem a dávala pouhých 214 koní, jinak normovaných 157 kW v 6600 otáčkách. Ferrari chtělo exportovat do USA a tak se muselo přizpůsobit tamním emisním normám.
Třílitrový osmiválec byl uložen až za dvěma řadami sedadel, nikoliv vpředu jako u jiných GT 2+2; převodovka měla otevřenou kulisu s jedničkou vlevo naproti zpátečce, aby šlo z trojky na dvojku (a z pětky na čtyřku) podřadit jedním pohybem
Základem konstrukce byl prostorový trubkový rám, pohonná jednotka s pětistupňovou převodovkou a zadním odpružením spočívaly v pomocném, který se dal snadno odmontovat, což se náramně hodilo při servisu. Řazení s tradiční chromovanou pákou mělo odkrytou kulisu sice ve tvaru dvojitého H, ale s jedničkou vlevo naproti zpátečce. Změna z dvojky na trojku a ze čtyřky na pětku tak probíhala rychleji.
Dozadu se přenášelo až 243 N.m/4600 min-1. I šasi bylo převzato z předchůdce, jen rozvor se natáhl o 100 mm na 2650 mm. Zavěšení obstarávala lichoběžníková ramena, tlumiče nesly značku Koni, nechyběl samozřejmě ani vinuté pružiny, stabilizátory a čtveřice kotoučových brzd.
Základem konstrukce byl prostorový trubkový rám se zadním pomocným rámem nesoucím motor, převodovku a poháněnou nápravu
Kryt motoru a víko zadního zavazadelníku byly vyrobeny z lehké slitiny, přední světla podle tehdejší módy výklopná. Interiér čalouněný kůží Conolly pojal dva dospělé a při troše dobré vůle i dvě děti, případně osoby menšího vzrůstu. Limitem pro ně bylo spíše místo pro hlavu než pro nohy... Toto uspořádání zdědily Mondialy právě po GT4, jenomže ta nebyla úplně čistokrevným modelem této značky.
Každopádně od té doby v Maranellu nic podobného nevzniklo, všechny moderní typy s místem pro více jak dvojici pasažérů mají motory umístěné klasicky vpředu.
Vzhled dvou párů kulatých předních světlometů se odrážel i v podobě zadních svítilen
Palubní desku s tříramenným koženým volantem zdobily kruhové analogové přístroje. I tady se ctila tradice, byť pomalu nastupovala digitální doba, což bylo vidět alespoň na hodinách. Za peníze navíc si mohl koupit zájemce otevírací střechu. 1445 kg těžká kupátka sprintovala z klidu na stovku za 8,4 s a jela 225 km/h. To dnes umí kdekdo, že? Vzniklo 703 kusů.
Quattrovalvole
Kabriolet s klasickou plátěnou střechou přišel na řadu v roce 1982, aby uspokojil značnou poptávku po otevřených ferrari v USA. Tehdy se také objevil v útrobách nový třílitr se čtyřventilovou rudě lakovanou hlavou (Quattrovalvole alias QV) místo původních dvouventilových, opět společný s řadou 308 GTB/GTS.
S kabrioletem přišel do Mondialu výkonnější čtyřventilový motor z 308 GTB/GTS
Ti, kteří původním osmičkám vytýkali nedostatek výkonu, tak museli chtě nechtě změnit názor. Pravda, zejména motorističtí novináři tak činili oprávněně... Přesto, nebo právě proto si Mondial s sebou nesl původní negativní publicitu po celou kariéru, což byla na druhou stranu trochu škoda.
Spalovací komory měly svůj původ ve formuli 1 a výkon agregátu stoupl na 240 koní, správně 176 kW/6400 min-1. Přímo řazené převodovky, pořad s pěticí rychlostí, se staraly o 260 N.m v 5000 otáčkách. Zlepšila se akcelerace z klidu na stovku na 7,4 s, čtyřventily se dostaly až na 242 km/h. Bylo postaveno celkem 1145 kupé a 629 kabrioletů s hrdými nápisy Quattrovalvole na zádích, ten je ze všech verzí řady nejvzácnější.
Kabriolet zachoval čtveřici sedadel a překvapivě byl lehčí než kupé
Zadní sedačky zůstaly na svém místě, což z něj činí naprostou raritu, protože nikdo nikdy nic podobného sériově nevyráběl. Kabriolet byl o centimetr vyšší než kupé a vážil překvapivě méně, jen 1430 kg.