(první test) V rakouských Alpách jsme poprvé vyzkoušeli VW Tiguan. Po několika stech kilometrech o něm víme vše podstatné.
Kapitoly článku:
Volkswagen si pro prezentaci své horké novinky nemohl vybrat lepší místo. Kompaktní SUV přímo vyzývají k použití v oblastech, kde s nimi sice většinu roku strávíte na kvalitních suchých silnicích, ale nezřídka se též dostanete na zasněžené horské silničky nebo nezpevněné lesní cesty. Přesně takový mix podmínek nám připravily první prosincové dny v okolí rakouského Zell am See - v nížinách teplo a suché či mokré silnice, výše chladněji a rozbahněné polňačky a ještě výše poctivou zimu a metry sněhu olemované horské cesty.
Německou novinku jsme tak mohli důkladně vyzkoušet ve všech myslitelných režimech a i přes relativně krátkou zkušenost vám ji můžeme celkem detailně představit. Neopomněli jsme ani řádné prověření motoru 2,0 TDI, který se v Tiguanu premiérově musí obejít bez systému Pumpe-Düse. Pojďme na to.
Patláma, patláma... A je z toho Tiguan
Nadpis úvodní kapitoly nezní pro Volkswagen zrovna pozitivně, ale je míněn v tom nejlepším smyslu použitých slov. Nový model je zkrátka mixem koncernové techniky a jestli u měkterých modelů výrobci hrdě tvrdí, že i přes podobný design vyvinuli od základu 90 procent použítých dílů, u Tiguanu by mohl Volkswagen (neméně hrdě) konstatovat, že pro úplně nový vůz nemusel vyvinout ani 10 procent nové techniky. Nadsázka, samozřejmě, ale daleko od pravdy nebude.
Již z našeho prvního představení modelu bylo zřejmé, že Tiguan nebude žádným průlomovým vozem, alespoň co se technického i designového vývoje týče. Inu, posuďte sami - podvozek pochází z Passatu šesté generace (a jeho základy lze tedy hledat i ve všech současných koncernových kompaktech), pohon všech kol je klasický Haldex, interiér jako by z oka vypadl Golfu Plus, exteriér je značně inspirován Touaregem a nebýt nového rozvodu motoru 2,0 TDI, nebylo by o čem psát ani v případě použitých agregátů. Tedy alespoň z počátku.
Komu by snad Tiguan překážel ve výhledu...
Minimálně po několik dalších měsíců bude krom základního motoru 2,0 TDI 103 kW (základního výkonem, v prodejích to bude bez pochyb vrcholná motorizace...) k dispozici pouze agregát 1,4 TSI s dvojitým přeplňováním a výkonem tentokrát naladěným na 110 kW. Oba budou zatím v prodeji jen v kombinaci s připojitelným pohonem všech kol 4motion, časem bude 1,4 TSI k dispozici i jako předokolka. Co se převodovek týče, většinu práce zastanou šestistupňové manuály. U 2,0 TDI je a bude na výběr i stejným počtem převodových stupňů vybavený tiptronic (tedy klasický automat s HDM).
Později (pravděpodobně od druhého čtvrtletí příštího roku) přibudou do nabídky i další motorizace, všechny již pouze v kombinaci s pohonem všech kol. Samozřejmě mezi nimi nebude chybět výkonnější TDI se 125 kW a dva přeplňované benzinové dvoulitry TSI se 125 a 147 kW. Ten slabší prý s dvojitým přeplňováním - ať se vám to zdá divné jak chce. Později se dočkáme i benzinového 1,8 TSI.
O nějakých terénních schopnostech nemá smysl dlouze hovořit, ve stepi Tigan doma nebude. Snad jen upozorním, že mezi třemi nabízenými výbavami je i ta nazvaná Track & Field, kde je jinou konstrukcí přední části zvýšen nájezdový úhel na 28° (místo standardních 18°, vzadu má obdobný parametr hodnotu 15°) a kovový kryt spodní části vozu. A tak se nezalekne prvního náročnějšího terénu.
Ve standardní výbavě pro ČR bude mít vůz ESP vč. tzv. Off Road režimu, který mj. bude umět pomoci při sjíždění či vyjíždění kopce. Z podstatných informací zmíním už jen ve zkratce, že interiér disponuje (stejně jako Golf Plus) posuvnými a sklopnými zadními sedadly a zavazadelníkem o objemu 470 - 1510 litrů „vyhnaným” částečně i tím, že místo rezervy dostanete jen sadu na zalepení poškozené pneu.
Tolik ve stručnosti k nejzajímavějším parametrům. Je nejvyšší čas přesunout se od teoretizování k pratickým zkušenostem.
Takový malý Touareg
Jestliže v případě funkčních vlastností lze Tiguan s Touaregem srovnávat leda v jednotlivostech, v případě designu je podobnost mnohem významnější. Označit v tomto případě vůz za malý Touareg není ránou vedle, inspirace starším sourozencem je zjevná. Ať jsem si novinku prohlížel jak chtěl, nějakou vyloženě „tiguaně-specifickou” linii jsem na něm nenašel. Velmi podobné jsou už základní tvary a ani v detailech se oba modely zásadně neliší.
Zejména záď Tiguanu jako by Touaregu z oka vypadla. Např. na dálnici již z dálky poznáte, že se blížíte německému SUV s třemi véčky ve znaku, zda je to ten mladší nebo starší z rodu ale rozeznáte až z pár set metrů. Podobné je to s bočním profilem. Zepředu je Tiguan přece jen odlišnější, ostřeji řezané, troufnu si říci modernější line světel a přední masky dávají znát pozdější datum vzniku, i když Touareg nedávno prošel faceliftem.
Největším rozdílem je tak nakonec to, že Touareg má větší světlou výšku a čelní i zadní partie uzpůsobené maximálním nájezdovym úhlům. A tak vedle Tiguanu nepůsobí ani tak mohutněji jako placatěji, novinka přece jen více sází na silnici. U zmiňované verze Track & Field ale ani tato odlišnost nebude tak markantní.
Vzhledem k mému přirozenému odporu k čemukoli, čemu se výrobce rozhodne říkat SUV, se na tomto místě určitě nebudu rozplývat nad tím, s jakým německým fešákem mi to osud zkřížil cestu. Přesto ale musím říci, že se mi vůz zdál být celkem sexy. Nenápaditý, ale sexy. V tomto ohledu si ale každý ze čtenářů z přiložených fotografií jistě udělá názor sám.