V září minulého roku představila automobilky Mini nový přírůstek do rodiny John Cooper Works. Sportovní verze Countrymanu vypadá dobře a velmi dobře také jezdí. Ovšem musíte k tomu mít kvalitní silnice.
Kapitoly článku:
V září loňského roku představilo Mini novinku v podobě Countrymana upraveného podle not John Cooper Works. Představení to bylo o to zajímavější, že s ním souvisely dvě zajímavé skutečnosti. Zaprvé příchod tohoto auta znamenal absolutní premiéru pohonu všech kol v rodině JCW, zadruhé Countryman dostal také nejvýkonnější motorizaci. Nikdo jiný mezi modely John Cooper Works tehdy tak silný motor neměl.
Dnes už asi tušíte, že to tak úplně neplatí. Countryman JCW dostal v Ženevě představeného sourozence v podobě Pacemana JCW, což je něco jako Countryman s karoserií kupé a také on nabídne pohon všech kol. Navíc je již k dispozici Mini JCW GP. To, stejně jako testovaný Countryman, dostalo motor s výkonem 218 koní, stovku umí za 6,3 s, maximální rychlost činí 242 km/h a mimochodem Nürburgring zvládlo v čase 8:23. Ale to jsem trochu odbočil.
Stačilo změnit několik málo detailů a Countryman rázem vypadá přímo skvěle. Standardem jsou osmnáctipalcová kola.
Co je nového?
Jako vždy, než vyrazíme k prvním okreskovým zatáčkám, je potřeba dát si menší informační úvod, abychom přesně věděli, cože to vlastně testujeme. Countryman dostal od John Cooper Works celou řadu úprav, takže si jej s nějakou obyčejnou verzí stěží spletete. Úpravy samozřejmě začínají od vnějšího designu. Jiné jsou nárazníky, nechybí prahové nástavce, vzadu dvojice pořádných koncovek výfuku, všudypřítomná loga JCW, střešní spoiler a kontrastní červená barva. Mimochodem sportovní Countryman nabízí sedm laků karoserie. Do interiéru se nastěhovala sportovní sedadla, sportovní volant, kovové pedály a samozřejmě opět loga.
To všechno ale jsou novinky spíše podřadného významu. Podstatně důležitější je technika. Na rozdíl od obyčejného Countrymanu dostala sportovní verze jiné tlumiče, pružiny a tužší stabilizátory. Světlá výška šla o 10 mm níže a logicky s vysokým výkonem souvisí také lepší brzdy. Kotouče vpředu mají rozměr 307x24 mm, vzadu to je 296x10 mm. Standardem jsou osmnáctipalcová litá kola, která lze vyměnit na přání za devatenáctky.
Kotouče vpředu mají průměr 307 mm, ty vzadu pak 296 mm. Coučástí JCW je i pohon všech kol a červené třmeny.
Patřičné dávky emocí má na starost přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,6 litru. Jeho papírové parametry mají hodnoty 218 koní a s funkcí overboost až 300 Nm. To při hmotnosti 1480 kg stačí ke zrychlení z nuly na stovku za rovných sedm sekund, maximálně se rozjedete na 225 km/h. V základu dostanete šestistupňovou manuální převodovku, její alternativu tvoří šestistupňový automat. Našim případem byla naštěstí manuální klasika, takže je myslím v tuto chvíli více než zřejmé, že se dnes za volantem budeme hodně bavit.
Jaká je praxe?
Mini John Cooper Works Countryman je v praxi díky všem zmíněným (především designovým) úpravám velice pěkné auto. Navíc má v podstatě co se designu týká pár nových detailů, které ale dohromady fungují přímo výborně. Stačí se na auto podívat a je na první pohled všem jasné, že to nebude jen tak obyčejný crossover, se kterým bude paní slečna přítelkyně jezdit po městě na nákupy. Potenciál tohoto exempláře je mnohem vyšší a je to na něm vidět, což je samozřejmě v naprostém pořádku.
Loga John Cooper Works najdete všude možně. Kromě přední masky také u blinkrů, na pátých dveřích a samozřejmě v interiéru.
Jakkoliv sportovní Countryman vypadá zvenku zajímavě, v interiéru už to tak dramatické není. V podstatě jedinou opravdu významnou novinkou jsou sportovní sedačky a sportovní volant. Upřímně se mi tento střídmý přístup k vylepšování interiéru líbí. Nic víc přece není potřeba. Jak známo, BMW podobný přístup praktikuje u všech svých modelů, takže třeba u X5 M nenajdete ani kovové pedály, ale komu to vadí…
První věc, která u největšího z rodiny JCW asi sportovně zaměřené řidiče příliš nepotěší, to je posaz za volantem. S trochou nadsázky by se dalo říci, že se zde sedí jako v nějaké dodávce, tedy hodně vzpřímeně. A jakmile s odpuštěním vymetete první zatáčku, bude na světě ještě jedna výtka. Sedadla sice napohled vypadají parádně a dobře zapadají do celkového zakulaceného stylu auta, nicméně určitě by snesla výraznější boční vedení.
Interiér je stylový a poměrně prostorný. Sportovní sedačky vpředu by si ale zasloužily ještě výraznější boční vedení.
Jinak co se interiéru týká, jde o starý známý Countryman se všemi svými „vychytávkami“. Pokud bych měl jmenovat některé konkrétní věci, pak samozřejmě nemohu nezmínit gigantický rychloměr umístěný kolem středového displeje, který v podstatě pro řidiče nemá vůbec žádný význam, neb je dost špatně čitelný. Další takovou specialitkou jsou středové kolejnice za řadicí pákou, kam si můžete přicvaknout třeba držák na brýle nebo na telefon.
Ačkoliv se bavíme de facto o sportovním autě, nelze přeskočit prostor zadních sedaček. Ty jsou dělné v poměru 40/20/40 a z Countrymana dělají poměrně praktické auto. Navíc cestující vzadu najdou i slušný prostor, takže dlouhé trasy pro ně určitě nebudou žádným problémem. Zavazadelník zvládne v základním uspořádání 350 litrů.
Původní Mini byla britská ikona 60. let. V osmdesátých letech byla výroba originálních Mini ukončena, v roce 1994 se pak značka patřící k Rover Group dostala pod BMW.
V roce 2001 se objevila nová generace v podobě Mini One a sportovních verzí Cooper.
Mini Cooper • Mini Cabrio • Mini Clubman • Mini Countryman