Vydržel v produkci celých dlouhých šestnáct let. A za tu dobu ho snad nikdo neměl rád. Teď je to ale jinak.
Tato zákoutí britského autoprůmyslu jsou pro české oko ne moc probádaným uzemím. Radosti a strasti společnosti British Leyland by vydaly na několik knih. My si dnes představíme jeden z milníků britského průmyslu a velmi zajímavý vůz, Austin Maxi.
Tomuto hatchbacku je totiž právě padesát let. Jeho strůjcem byl geniální konstruktér a závodník Alec Issigonis. To on postavil první klasické Mini. Austin Maxi se poprvé představil v roce 1969 a veřejnost trochu pobouřil rozporuplným designem.
Vůz byl tak trochu splácaný ze všeho, co se v regálech BL dalo najít. Snad nejvíc se mu ale lidé smáli za slabý motor z produkce BMC série E. K mání byl jako jednotka 1.5 litru o výkonu 74 koní a 1.7 litru o výkonu 84 koní, respektive 95 koní u silnější verze. Ta už byla prý snesitelná.
Jenže, ačkoli prý nešlo o moc dobré auto, stal se ikonou. Klasická koncepce prostorné kabiny, nízké ceny a naprosté jednoduchosti z něj udělaly jeden z prvních moderních hatchbacků a později i ikonu své doby.
Ať už se v něm vyboural John Lennon nebo se stal tváří reklamní kampaně pneumatik Dunlop, byl prostě vždy na očích. Svým způsobem dal tento vůz jeden z podnětů, které potom vyústily v moderní hatchbacky, jako jsou Ford Focus nebo Volkswagen Golf.
Díky velkorysému prostoru na palubě a plynovým vzpěrám kapoty, tenkrát žhavou novinkou, se stalo Maxi postupem času kultem. I přes rozporuplné reakce na jeho řízení a chabou dynamiku tak vstoupil do automobilové síně slávy. Tak všechno nejlepší, Austine Maxi.