Jméno úspěšného kompaktu, design žádaného mini a kvalitní diesel pod kapotou. To je Fiat Bravo JTD. Je skutečně tak mimořádný?
Kapitoly článku:
Ještě neoschly podzimní ulice plné listí s námrazou a my jsme pro vás otestovali nový Fiat Bravo v opravdu důkladném a tvrdém testu. Novinka hned po příchodu na trh zaujala designovou příbuzností s obnovitelem italské slávy, menším modelem Grande Punto, i zajímavými motory pod kapotou. Jak obstál temperamentní Ital elegantních tvarů? To se dozvíte v našem testu.
Historický exkurs
Fiat má bohaté zkušenosti s modely nižší střední třídy. Osmdesátým letům dominoval hatchback Ritmo a z něho odvozený sedan Regata. V roce 1988 se představil zbrusu nový model Tipo, který si došel pro titul celoevropského Auta roku. V roce 1993 se dočkal faceliftu, ale svěží vítr do stojatých vod nižší střední třídy u Fiatu přinesla až dvojčata Bravo / Brava. První byl hatchbackem, druhý z něho odvozeným liftbackem. Opět titul Auto roku a slušné prodejní úspěchy, i když kvalita pokulhávala.
Bravo v roce 2001 ustoupilo německy obléknutému Stilu, které mělo přivést automobilce zájemce o etalon v této třídě, Volkswagen Golf. Zázrak se nekonal a prodeje se kvůli tuctovému designu a cenové politice importéra pohybovaly v červených číslech.
Fiat vypadal na začátku tisíciletí na ekonomický kolaps a prodeje klesaly takřka ve všech segmentech. Snaha Fiatu obnovit svou slávu přes Stilo nevedla ke zdárnému konci a teprve malá Panda v roce 2004 znamenala průlom. Aby cesty Fiatu nebyly málo klikaté, později představený model střední třídy Fiat Croma se s velkým prodejním úspěchem také nesetkal. Teprve spolupráce s GM přinesla nové Grande Punto a od něho se dnes designově odvozují všechny nové modely Fiatu - terénní Sedici, ale i testovaný hatchback Bravo a sedan Linea.
Designéři Fiatu se vyřádili a Bravu dali tvář podobnou Maserati, tedy stejný motiv jako předtím Grande Punto. Činili se také konstruktéři, kteří vykřesali z nového Brava vynikající jízdní vlastnosti, prostorný interiér a bezpečnost srovnatelnou s německými rivaly. V testech čelního a bočního nárazu, převrácení přes střechu, najetí zezadu, či vzplanutí vozu si Bravo počínalo více než dobře. Celkem 60 srážek v nejrůznějších rychlostech rozhodlo o výsledku 5 hvězdiček a 33 bodů. Bravo má v základní výbavě dva čelní airbagy, dva postranní, dva boční a jeden kolenní u řidiče, tří-bodové pásy s přepínači zatížení nebo protipožární systém FPS.
Předpokladů pro úspěch je dostatek. Co realita?
Maserati versus Golf
To se vezme jeden Golf a na něj se osadí karosérie podobná Maserati. Ne, tak Bravo nevznikalo, ale cíl byl podobný - podvozkově se přiblížit etalonům v této třídě Golfu a Focusu a dodat italský šmrnc. A může začít rovnou u přídě, která se sice podobá Grande Puntu, ale nese řadu stylistických odlišení. Tak například světlomety - zatímco Punto se inspiruje u Maserati, Bravo má spíše tvar mandlových očí. Opět se opakuje motiv dvojitého grilu.
Přední maska s klasickým grilem má fiatovské zakulacení, ve středu je logo Fiatu, na pravé straně je logo rodinného zlata, turbodieselu Multijet. Kapota nenavazuje na přední masku a mezi nimi je příčka karosérie spojená s předním nárazníkem. Spodní gril je rozšířen o profil s předními mlhovkami po stranách.
Sklon čelního skla je daleko výraznější než u Stila a tvarování A sloupků je podobné s řešením u dalšího konkurenta, Seatu Leon. Při pohledu zboku si nestranný pozorovatel uvědomí italskou disproporci přední části vozu oproti zbytku vozu. Toto řešení úspěšně využívá Alfa Romeo 147, která také částečně posloužila jako technická předloha pro nové Bravo. Specialitou jsou přední blatníky, jejichž přední část je součástí předního nárazníku. To je vtipné řešení, které zlevňuje případnou opravdu při drobných šrámech.
Snaha o harmonické řešení tvarů karosérie vedla k několika ústupkům na úkor pasažérů. Velký sklon čelního skla, útlé A sloupky, šikovně klenutá a zakulacení střech se šíbrem, která se za B sloupkem opět sklání dolů na konci C sloupku přechází ve výrazný a ostrý zlom. Rovněž boční prosklení opravdu výrazně stoupá vzhůru, spodní linka jde nahoru, horní obkresluje oblouk.
Kliky dveří jsou řešeny minimalisticky, vnější dvířka tankovacího hrdla se zamykají automaticky, navrch se zamyká i samotné víčko. C sloupek je řešen přechodem ze subtilní horní části ke spodnímu masivu s výraznými koncovými světly pod čirým krytem. Ten se v extrémních klimatických podmínkách výrazně mlžil. Osmnáctipalcová litá kola s pneumatikami 225/40 R18 doplňují elegantní italský design, i když moc sportovně nevypadají.
Design zádi je nejdiskutabilnějším prvkem nogvého Brava. Záď je maximálně zakulacená, navazuje tak na řešení první generace Brava, nepůsobí nijak ošklivě, ale nevzbuzuje ani emoce, chybí ji trocha agresivity. Páté dveře mají minimalistické řešení prosklení, logo Fiatu nese důstojné umístění tam, kde bývá registrační značka, nad prosklením je umístěn střešní spoiler. Ta je pro změnu umístěna v zadním nárazníku a z obou stran obklopena mlhovkou a couvacím světlem. Marně byste ale hledali tlačítko nebo kliku na otevírání patých dveří. Fiat sází na elektrické otevírání klíčkem nebo od řidiče. To není dvakrát praktické, protože během testu jsme mnohokrát zapomněli zmáčknout tlačítko.
Jak tedy shrnout nevšední design Brava? Určitě originálnější než Volkswagen Golf nebo Ford Focus, určitě konzervativnější než Citroën C4. Bude to ode mě odvážné tvrzení, ale nejvíce mi nové Bravo připomíná Seat Leon. Připomínají mi ho především přední světlomety a podobné tvarování karosérie. Znatelná je inspirace u koncernového bratrance Alfy Romeo 147. Fiatu se po nevýrazném Stilu podařilo chytit srdce Evropana a Bravu rozhodně předpovídám masivnější prodeje než jeho předchůdcům. Třeba se Fiatu podaří prolomit prokletí v nižší střední třídě, které trvá již dlouhá léta.
