Po Itálii se nyní vydejme do Francie, abychom si připomněli některé z významných motorů pro osobní automobily, které tam dosud vznikly.
V rámci našeho malého seriálu nyní zavzpomínejme na pohonné jednotky, jež se zrodily ve Francii a výrazným písmem se vepsaly do dějin evropského nebo alespoň lokálního vývoje automobilu. Některé posunuly vývoj kupředu, jiné překvapí dlouhou dobou své výroby nebo počtem modelů a značek, v nichž se objevily.
Zkusili jsme pro vás vybrat ty nejzajímavější francouzské automobilové motory pro běžné osobní vozy. Pokud váš favorit v našem výběru chybí, podělte se se svým názorem s ostatními v diskusi pod článkem.
Voisin (1919)
Alternativou konvenčním ventilovým rozvodům se na přelomu 19. a 20. století stal patent Charlese Knighta, který nahradil běžně otevírané ventily šoupátky. Předností této konstrukce byl oproti tehdejším zvyklostem velmi klidný a tichý chod motoru, nevýhodou pak značné výrobní náklady a vysoké nároky na přesnost výroby. Do Evropy tento patent přivedl na počátku 20. století Edward Manville, tehdejší šéf britského Daimleru.
Anabází s motory tohoto typu prošla celá řada evropských automobilek včetně německého Mercedesu a francouzských firem Mors, Peugeot, Panhard et Levassor (až do roku 1940) a Avions Voisin. Byla to ale právě pouze posledně zmíněná značka, jež do svých vozů nikdy nic jiného než agregáty s rozvody Knight nemontovala (až na konvenční motory Graham ze samotného konce výroby). Gabriel Voisin byl vizionářem a mimořádně progresivně smýšlejícím podnikatelem a konstruktérem, ale to až někdy jindy v samostatném článku.
Automobily Voisin používaly, až na výjimky z posledního období výroby, výhradně motory s šoupátkovými rozvody Knight
Při stavbě svých aut Gabriel Voisin využíval nejmodernějších materiálů a výrobních postupů z aviatiky a v otázce vzhledu se neohlížel na dobové zvyklosti. Jedním z mladých konstruktérů, které Voisin objevil, byl jistý Andre Lefebvre. Když jej Voisin na počátku třicátých let už nebyl schopen platit, odešel Lefebvre nejprve do služeb Louise Renaulta, aby nakonec zakotvil u Citroënu, kde se nakonec podepsal prakticky pod všechny významné modely Citroën Traction Avant, 2CV (kachna) a Citroën DS.
V českých zemích osobní vozy opatřené motory s šoupátkovými rozvody typu Knight vyráběla zejména liberecká automobilka RAF. Po její akvizici v roce 1912 v produkci těchto motorů ještě několik let pokračovala mladoboleslavská firma Laurin & Klement, přičemž se proslýchá, že značku RAF ovládla především právě kvůli patentu Knight, který vlastnila.
Pokračujte na další kapitolu: