Dva bývalí zaměstnanci Ústavu pro výzkum motorových vozidel se rozhodli postavit další prototypy chystaného pro české motoristy na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.
Už zhruba pět stovek kilometrů najezdili Miloslav Kotal a Josef Stočes se zbrusu novým kupé ÚVMV 1100 GT. Postavili ho podle původní dokumentace a s využitím řady dochovaných dílů. K autu mají silný vztah. Dříve totiž působili v Ústavu pro výzkum motorových vozidel, který experimentální typ vozu vyvinul.
Unikátní typ automobilu ze začal rodit přesně před padesáti lety a po čtyřech letech vývojových prací, které stály na tehdejší dobu ohromující sumu tři miliony korun, mělo kupé s krásnými tvary premiéru v Plzni. Na jaře roku 1971 dokonce ohromovalo návštěvníky na mezinárodním autosalonu v Ženevě.
Na výrobě prototypu se podílela i letecká továrna Letov a výrobce autobusů Karosa Vysoké Mýto. Podvozková plošina byla ze Škody 100, ovšem zkrácená. Auto na délku měřilo 388 centimetrů, šířka činila 150,5 centimetru a výška pouze112,5 centimetrů. Hmotnost jen lehce přesáhla hranici 800 kilogramů.
"Oficiálně vznikl pouze jeden jediný exemplář, vzpomíná dnes Miloslav Kotal. "Komunisté rozhodli, že takový typ auta by byl příliš "kapitalistický" a připravovanou malosériovou výrobu zakázali," dodává. Prý k tomu dokonce přispěli činovníci Sovětského Svazu.
Stejný osud tehdy potkal i přímo v Mladé Boleslavi vyvinuté kupé Škoda 110 Supersport. To si pak už jen pouze zahrálo ve filmu Upír z Feratu.
Produkci ověřovací dvaceti až třicetikusové série měla zajistit svazarmovská organizace v Odrách. Byla k dispozici nová montážní hala, převezly se tam přípravky na svařování skeletu, ale nakonec ze všeho sešlo.
Oficiálně neexistují
Několik vozů si místní zaměstnanci přesto poloilegálně z předem vyrobených dílů sestavili a minimálně dva se dodnes objevují i na veřejnosti. Některých součástek (například laminátových dílů karosérie) bylo předem do zásoby vyrobeno ještě více a ještě dnes se občas někde vynoří.
Auto, které se letos už projelo také na okruhu v Sosnové v rámci setkání veteránských vozů, vznikalo dlouhých šest let ve volném času obou techniků.
Je však svým způsobem unikátní. "Pohání ho totiž motor o objemu 1300 cm3, který ÚVMV připravoval ještě před zákazem dalšího vývoje. Jeho části jsme sháněli všude možně, svého času byl totiž zabudován například v autokrosovém speciálu Jana Soldáta," vzpomíná Kotal. Ostatní zhotovená kupé ÚVMV mají slabší motory vycházející z pohonné jednotky běžné Škody 110.
Motor byla špička
Agregát byl konstruován na maximální výkon 160 koní, což je při daném objemu i na dnešní dobu velmi solidní hodnota. "Maximální otáčky mohly být až 10 000 za minutu," uvádí Miloslav Kotal." Zatím se snažíme k autu chovat ohleduplně, ale stošedesátkou už jsme se svezli," dodává.
Skelet udělali nový podle dokumentace, leccos ale museli domyslet sami. "Například v přídi nebyly v dokumentaci uvedené žádné výztuhy laminátových dílů, což by ve vyšších rychlostech přinášelo problémy. Vymysleli jsme tedy vlastní řešení," vysvětluje Kotál.
Stejně tak museli předělat systém vyklápění hlavních světlometů. Ten původní totiž byl na mechanické bázi, používala se péra a táhla. Nyní je to samozřejmě ovládané elektromotory. Na příď také přibyl další pár kruhových světlometů. Je to kvůli povinnému dennímu svícení.
"Ne všechny použité díly odpovídají době vzniku prvního prototypu, například výklopné světlomety jsou z Mazdy 323F, také palubní deska je mladší... Snažili jsme se ale co možná nejvíce držet původně navrženého designu," říká Kotal.
Hned příští rok se s kolegou Stočesem hodlají pustit do stavby ještě jedné repliky. "Chceme mít každý svůj," vysvětlují.