Test Volvo V70 2,5 D: krásné kombi nestárne

Kapitoly článku:

• Úvod, V70 a jeho předchůdci, Motorizace, přednosti a nedostatky, Stručná hitorie V70 první generace
• Specifikace testovaného vozu, Nadčasové hrany, Stěhovák nadevše
• Nejlepší z německých klasiků, Podvozek nesportuje, Brzy a ovladatelnost
• Naměřená dynamika, Závěr, Technické parametry
• Kompletní fotogalerie

---

Klasické kombíky švédské automobilky Volvo patří k nejtradičnějším automobilům na trhu. Předposlední generaci modelu V70 důvěrně známe, teď jsme měli možnost seznámit se i s jejím předchůdcem, generací první. Jak se vede skoro deset let starému kombi od Volva?

Testované Volvo V70 nám zapůjčil Autobazar Prachárna z Hradce Králové.

V70 jako odkaz budoucnosti

Automobilka Volvo byla založena 14. dubna 1927. Krátce na to opustil brány automobilky první model ÖV4, který ve své době nijak technicky nevynikal. Předválečné a válečné modely Volva byly spíše průměrné, automobilka se spíše proslavila masovým použitím automobilů přestavěných továrně na dřevoplyn v časech válečného nedostatku.

Éra švédského marketingu začala až o pár desítek let později. V srpnu 1966 se představilo Volvo 145 s důrazem na bezpečnost. Marketingová revoluce u Volva začala a globální tažení s celosvětovým kombíkem rovněž. Volvo v té době již nabízelo tři kombi: P210 Duett, Amazon/221 Estate a Volvo 145. Od roku 1971 k nim můžeme počítat i sportovně pojatý fastback P1800 ES.

V roce 1975 se představily dvě nové modelové řady 240 a 260 včetně slušivého kombi. Byl to mimochodem počátek hranatých tvarů klasického Volva a vycházel ze studie VESC. Od roku 1980 se vyráběla faceliftovaná kombi 245 a 265, větší z modelů mimochodem vzhledem trochu připomínal Rolls-Royce. V roce 1982 se představila faceliftovaná verze 240 Estate uvedená také se vznětovým šestiválcem bez přeplňování a výkonem dnes směšných 60 kW a spotřebou kolem 8 l/100 km. Další generace následovala v roce 1985.

V témže roce se ještě objevill přímý předchůdce vé-sedmdesátky, velké kombi 740 Estate, rovněž se vznětovým šestiválcem kromě tichých benzinových verzí. Vlajkové kombi mělo označení 760 Estate a pod jeho kapotou bil zážehový šestiválec o výkonu 115 kW. V roce 1989 se objevil faceliftovaný nástupce 740 Estate a pod jeho kapotou se mimojiné usídlil předkomůrkový šestiválcový turbodiesel vlastní konstrukce o výkonu 90 kW. V roce 1990 jej následovalo mastodontí Volvo 940 Estate a vrcholná verze 960 Estate.

V roce 1992 se představil zbrusu nový sedan 850 následovaný o rok později kombíkem 850 Estate. Ten stál u zrodu námi testovaného Volva V70. Nový zakulacený design dále rozvíjel hrany konce osmdesátých let. Zajímavé je, že Volvo zcela stáhlo z výroby zastaralý vznětový šestiválec a nabízely se tak jen benzinové motory.

V roce 1994 Volvo mohutně faceliftovalo a tak jsme se dočkali další generace modelu 850 Estate a 960 Estate s nabídkou pouze benzinových motorů. V roce 1997 pak došlo k rebrandu zastaralých modelů na V70 a V90. Pod kapotou faceliftovaného kombíku se ocitl i tehdy špičkový pětiválcový turbodiesel 2,5 TDi od Volkswagenu.

Větší kombi V90 se vyrábělo až do roku 1999 se silnými benzinovými motory a starou vésedmdesátku nahradila v roce 2000 zbrusu nová generace, ale to už je zcela jiný příběh pod taktovkou nového vlastníka, koncernu Ford.

Motorizace pod kapotou V70 (1997 – 2000)

Základem nabídky byl čtyřválec o objemu 1 984 ccm, ze kterého poskytoval výkon 93 kW (126 k) při 6 250 ot./min. Největší točivý moment činil 170  Nm při 4 800 ot./min. Volvo se s ním sice rozjelo až na 195 km/h, ale celkově byl dvoulitr na vůz slabý a spotřeba také neklesla pod deset litrů na sto kilometrů.

Dalším v nabídce byl klasický volvácký pětiválec s dvouventilovou technikou o objemu 2 435 ccm s výkonem 106 kW (144 k) při 5 400 ot./min, největší točivý moment činil 206 Nm při 3 600 ot./min. Ten patří k nesmrtelné klasice a vyráběl se desítky let. Nečekejte od něho menší než desetilitrový odběr, zato vám bez problému najede půlmilion kilometrů a ve Švédsku je oblíbeným základem pro přestavbu na pohon alternativními palivy.

Ten samý pětiválec o objemu 2 435 ccm byl dodáván také se čtyřventilovou technikou. Ta  navyšuje výkon na 125 kW (170 k) při 6 100 ot./min. Největší točivý moment činí 220 Nm při 4 700 ot./min. Maximální rychlost činí 210 km/h a spotřebu lze stlačit pod 10 l/100 km. Tento motor je v nabídce švédské automobilky dosud a pokračuje v dlouholeté tradici.

Přidá-li se k výše uvedené technice nízkotlaké turbo, vnikne motorizace 2,5 T s objekem 2 319  ccm, poskytující výkon 142 kW (193 k) při 5 100 ot./min. Největší točivý moment 270 Nm je posazen k 1 800 ot./min, což slibuje zajímavé zážitky při akceleraci. Jen spotřebu těžko stlačíte pod dvanáct. Volvisté mi budou jistě oponovat, ale hovořím z vlastních zkušeností.

Ještě větší bestii představuje motorizace T5 o objemu 2 319  ccm. Navýšený plnící tlak turba navyšuje také výkon na 177 kW (241 k) při 5 100 ot./min. Nejvyšší točivý moment činí 330 Nm při 2 700 ot./min. maximální rychloost 245 km/h přímo konkuruje německým prémiovým kombíkům.

Maximální bestii pak představuje verze V70 R s pětiválcovým turbem o objemu 2,4 litru, ze kterého poskytuje maximální výkon 195 kW (265 k) při 5 100 ot./min. a totožný točivý moment jako verze T5. Maximální rychlost je posunuta na obligátních 250 km/h a hlavním rozdílem je vyladěný podvozek erka.

Konečně naftu v nabídce zastupuje verze V70 2,5 D s osvědčeným německým pětiválcem o objemu 2 461 ccm. Ten poskytuje maximální výkon 103 kW (140 k) při 4 000 ot./min a největší točivý moment 290 Nm při 1 900 ot:/min. Takřka moderní hodnoty svědčí dynamice a nízké spotřebě, která je u tohoto nadčasového a emisemi nezkaženého motoru bravurní.

 

Přednosti a nedostatky Volva V70

Volvo V70 představuje mezi desetiletými kombíky na českém trhu ojetin elitu jak spolehlivostí, tak jízdním komfortem. Nečekjte závodně laděný podvozek, ale houpající se kanape s neobvyklou prostorností a těmi nejlepšími materiály - zvenku švédská ocel s kvalitními laky, zevnitř kůže nebo měkčené plasty.

K jednozančnému plusu patří životnost motorů, zejména základního pětiválce bez turba, případně turbodieselu od VW. Naopak turbomotory mají slabinu v omezené životnosti turbodmychadla. Zatímco osvědčené pětiválce najedou i půlmilion kilometrů, u turboverze budete po 200 000 km velmi pravděpodobně měnit dmychadlo.

K minusům patří hranatý design, který každému neříká to, co příznivcům švédské automobilky. Drahé náhradní díly a poměrně drahý servis prémiové značky je také minusem známý ještě před koupí vésedmdesátky.

Z motorizací nedoporučujeme slabé dvoulitry a stejně tak silnou verzi R případně T5, jejichž majitelé je asi moc klidnou jízdou nehýčkali. Posledním mínusem je absolutní odpor ke sportovní jízdě, který ale V70 čestně naznačuje pískáním pneumatik hned v první ostře projeté zatáčce.

K nejčastějším technickým závadám patří přetržený rozvodový řemen u naftového motoru, vadné silentbloky u silnějších benzinových motorů, závady elektrického plynového pedálu, vypadávají tlakové trubice nízkotlakých turbodmychadel, ty mimochodem připomínají záchodovou trubku. Rovněž brzdy při sportovní jízdě odcházejí dříve, než se stačí naplnit řidičova peněženka.

Stručná historie Volva V70 první generace

1997: představení V70 jako přímého nástupce modelu 850 Estate (komplexní facelit), motorizace  2.0 (93 kW) , 2.5 (106 kW), 2.5 20V (125 kW), 2.5 T (142 kW), T-5 (177 kW), R (195 kW), turbodiesel TDi 2.5 (103 kW), také verze s pohonem všech kol

1999: motorizace 2.4 140k (103 kW), 2.4 170k (125 kW), představení verze XC jako přizvednutého kombi (základ pro XC70)

2000: představení druhé generace a terénní verze Cross Country