Tohle auto se stalo téměř legendou ještě před tím, než jej vůbec Toyota představila. Moc dobře si vzpomínám na ten „humbuk“ a neustálé spekulace o tom, jak bude nové kupé vypadat a jak výkonný vlastně bude jeho motor. Aktuálně nám konečně parkuje v redakci, takže se můžeme podrobně podívat na to, jak moc povedený tento vůz je.
Předně musím podotknout, že testovací exemplář zatím více stál v redakci, než jezdil. To hlavní jej čeká dnes a o víkendu, kdy bude na okreskách volněji a kdy jej budeme moci s klidnějším svědomím důkladněji vyzkoušet. Doufám jen, že nebude pršet. První kilometry proběhly téměř výhradně na mokré vozovce, kdy jen trochu necitlivé zacházení s pedálem plynu znamená neustále blikající kontrolku trakce. Určitě není potřeba zdůrazňovat, že na mokrých kostkách končí veškerá legrace.
První dojmy z Toyoty GT86? Malý, nízký a docela pohledný sporťák, i když třeba mně osobně zadní partie příliš neoslovují. Jak se tak na auto dívám, nemohu se ubránit myšlenkám, jaké by to asi bylo, kdyby se z původního opravdu extrémně povedeného konceptu do sériové výroby dostalo více. Interiér je ale bez výhrad. Někomu vadí jeho „laciný“ nebo přesněji řečeno trochu „americký“ design, kritika zde ale není na místě. Důležitý je volant, pozice za ním, sedačky, řadicí páka. No a tohle všechno je naprosto perfektní.
O tom, k čemu hlavně je Toyota GT86 určená, svědčí například páka ruční brzdy, která je přímo ideálně po ruce, hned vedle malinkaté řadicí páky. A jen tak mimochodem, i když se rozjedete se zataženou ruční brzdou, žádné hlasité pípání a upozorňování se nekoná. Tady se zkrátka počítá s tím, že i při jízdě občas přijde ruční brzda do akce.
Forester kupé
O Toyotě GT86 toho bylo napsáno více než dost. Každý už určitě ví, že jako základ posloužil nejnovější čtyřválcový boxer o objemu dvou litrů, na který přišla hlava, ventily, systém vstřikování atd. z dílny Toyoty. Maximální výkon by měl mít hodnotu 200 koní při 7000 ot. /min. Při startování se motor projevuje naprosto stejně jako třeba benzinový boxer v Subaru Forester. Kdo někdy zkoušel benzinové Subaru z poslední doby, tomu bude Toyota jen hodně těžko namlouvat, že jde o Toyotu a ne o Subaru. Je to takový trochu zvláštní pocit, ale určitě si zvyknete.
Malé a stylové kupé budí na silnicích velkou pozornost. Aby ne, moc jich zatím u nás nejezdí.
První dojmy z motoru byly trochu smíšené. Napíšu to rovnou a zcela upřímně. V nízkých a středních otáčkách GT86 nepředvádí zas tak dechberoucí představení, jak byste asi očekávali. Prostě a jednoduše nejede, postupně se sbírá… Jakmile ovšem překročíte hranici pěti tisíc, rázem boxer ožije a začne vás velice příjemně tlačit do sedačky. Kolem hranice sedmi tisíc začíná blikat kontrolka přeřazení, otáčky opět spadnou k pěti tisícům a takto to jde pořád dokola.
Závěr je celkem zřejmý, kdo chce jezdit rychle a chce se za volantem bavit, musí motor udržovat nad pěti tisíci, což se nakonec potvrdilo při měření na brzdě. Průběhy točivého momentu a výkonu jsou různé, nad pěti tisíci se srovnají do učebnicové linky. Naopak v nízkých otáčkách můžete bez problémů jezdit v každodenním provozu s velmi příznivou spotřebou. Dokud jsem GT86 nezačal točit k maximu, ukazoval palubní počítač velmi přijatelných 7,7 l/100 km.
Podvozek
Samostatnou kapitolou je podvozek. Nízké těžiště, parádní řízení, lehká váha. Auto reaguje okamžitě a trefování do zatáček je radost. Osobně se opět ale nemohu ubránit dojmu, že by to u Toyoty zvládli udělat lépe. Jenže oni to zřejmě lépe udělat nechtěli. K čemu vlastně je v běžném provozu auto s extrémním jízdními vlastnostmi, které dostanete na limit až v rychlostech ne zrovna dvakrát bezpečných?
Zadní části jednoznačně dominují dva obrovské kanóny a decentní spoiler.
GT86 na mě po prvních kilometrech působí jako úmyslně nedokonalé auto. Nechci zde teď rozebírat, zda za to mohou pneumatiky nebo něco jiného. Berme to jako fakt. Jenže tahle nedokonalost dělá novinku z dílny Toyoty tak žádanou. Považuji se za spíše průměrného řidiče, takže jsem se chvíli odhodlával k tomu, abych v běžném provozu úplně vypnul stabilizaci. Zkusil jsem to jednou, podruhé, po páté… Malý drift je u GT86 tak přirozenou, samozřejmou a čitelnou záležitostí, že tomu nebudete chtít ani uvěřit. U tohoto auta opravdu nemusíte být Michael Schummacher, abyste se pořádně za volantem pobavili.
Toyota GT86 je sportovní auto dostupné nejen svou pořizovací cenou, ale také svým naladěním. Podle mých prvních dojmů jsou zde ještě poměrně velké rezervy, což byl velmi pravděpodobně záměr. Třeba se ještě dočkáme verze s výkonnějším motorem a také se podle všeho počítá s tím, že komu bude základní sériové nastavení málo, ten podrobí auto tuningu a dodělá si jej podle svých představ. Prostě zábavné auto pro všechny a nutno dodat, že takových aut na trhu opravdu mnoho nenajdete.
Stejně jako vždycky, pokud vás něco speciálního u GT86 zajímá, diskuze je plně k dispozici.
