Alfa Romeo Caimano 1971. Tento koncept by postaven na základech dobového Alfasudu se zkráceným rozchodem. Caimano představuje svobodu v navrhování vozů, protože Alfasud byl jeden velký kompromis, který Giugiaro nebyl schopen jakkoliv řešit. Dveře vozu tvoří se střechou jeden celek, který se otevírá směrem vzhůru. Poprvé se tento nádherný koncept představil na turínském autosalonu a poháněl ho maloobjemový boxer 1,3 litru a výkonu 86 koní.

Lamborghini Marco Polo 1982V roce 1982 se na výstavě v italské Boloňi představil koncept Lamborghini, který byl ztvárněním vozu Espada pro 80. léta. Automobilka na vozu nespolupracovala a dokonce se od něj i distancovala, šlo pouze o Giugiarovu vizi modelu slavné italské značky. Italdesign viděl budoucnost v zakulacených křivkách, které byly v přímém rozporu s hranami, které byly pro vozy Lamborghini 80. let tak typické. Kulatější křivky totiž zaručovaly lepší aerodynamický odpor. Tento koncept nikdy nebyl pojízdný.

Fiat Firepoint 1994Na turínském autosalonu v roce 1994 zástupci FIATu požádali Italdesign, aby navrhl vlastní pojetí modelu Punto, které bylo v té době uváděno na trh. Malý hatchback, který se stal Evropským autem roku 1995, se v podání Italdesignu proměnil v aeronautickou kreaci, která bylo vše, jen ne obyčejné auto, jako Punto. Kupé 2+2 bylo zamýšleno jako sportovní automobil s odnímatelnými střešními panely a zadním sklem, což z vozu dokázalo během chvilky učinit kvazi roadster.

Lexus Landau 1994Lexus Landau je v podstatě zkrácený sedan Lexus LS300 z roku 1991, pouze o 60 centimetrů kratší. Jméno Landau pochází z 19. století a šlo o čtyřkolý luxusní kočár. Pod kapotou konceptu byl třílitrový V8 roztáčející všechna kola.

Toyota Alessandro Volta 2004Tento ekologický supersport je snahou Toyoty svět přesvědčit o tom, že budoucnost se skutečně nachází v hybridních vozech. Giugiaro u něj použil poznatky z konstrukce takových skvostů, jako byly BMW Nazca, Alfa Romeo Schighera, nebo Volkswagen W12, a osadil jej unikátní pohonným systémem. Ten tvořil vidlicový šestiválec o objemu 3,3 litru ze zcela nového Lexusu RX400 a elektromotory vpředu i vzadu. Čtyřkolka s čtyřlitrovým generátorem elektrické energie dokázala zahýbat s vozem, jehož karoserii tvořily plasty zesílené uhlíkovými, do té doby nevídaným způsobem, kdy z 0-100 km/h zrychlila za 4,03 sekundy. Maximálka 250 km/h a dojezd 700 km jsou rovněž dosti vypovídající. Je velmi pravděpodobné, že kdyby Toyota netratila tak velké peníze snahou o úspěch v F1, Volta by určitě vznikla.

Ferrari GG50 2005Tohle jedinečné Ferrari je Giugiarův vlastní dárek k 50. výročí své tvorby. Autor jej postavil na základech GT modelu 612 Scaglietti a podle jeho vlastních slov vzniklo na počest velkého dobrodružství na poli automobilového designu. Je celé vyrobené z hliníku, jen nárazníky jsou karbonové a na délku má o 9 cm méně než dárcovské Scaglietti. Giugiaro se realizoval také v interiéru, kde změnil ergonomii a dřevem vyložil výplně dveří.

Frazer-Nash Namir 2009Hybridní koncept Namir je spolupráce mezi studem Italdesign a Frazer-Nash. Koncept má podvozek z uhlíkových vláken, která jsou velmi pevná a lehká. Ostře řezaný hybridní supersport pohání 0,8litrový rotační motor a dva elektromotory. Kombinovaný výkon dosahuje úctyhodných 370 koní a Giugiaro tvrdil, že z 0 na 100 km/h zrychlí za 3,7 sekundy a maximální rychlost činí 300 km/h.

Bizzarrini Manta 1968Bizzarrini Mantra je jedním z úplně prvních projektů mladého Giugiara (v roce 1968 mu bylo pouhých 28 let). Vize supersportovního vozu se zrodila z dílů prototypu Bizzarrini P538 a tento designový mistrovský kousek mu umožnil prorazit se značkou Italdesign v Turíně. Bývalý monopost z Le Mans monopostu, který vydržel pouze několik málo kol, ale patřil mezi úplně nejrychlejší vozy ročníku 1966, se pod rukama Giugiara proměnil na jeden z prvních automobilů na světe s třísedadlovým uspořádáním. Tuto koncepci si Bizzarrini vypůjčil z Ferrari 365. O pohon se staral small block Chevrolet o objemu 4,7 litru.

Aston Martin Twenty Twenty 2001Aston Martin jen zřídkakdy prezentuje nějaké koncepty, ovšem když v roce 2001 na ženevském autosalonu sňali zástupci AM z této studie plachtu, většina přítomných ztichla – alespoň tak hovoří dobové zdroje o uvedení Astonu Martin Twenty Twenty. na tomto autě se podílel také syn Fabrizio, který s otcem přepracoval 12fálcový Aston Martin DB7. Studie byly vizí otevřeného Astonu Martin v roce 2020.

Maserati Buran 2000Maserati Buran byl jakýsi crossover MPV a luxusní limuzíny. S délkou téměř 5 metrů a šířkou 1950 mm představoval skutečně velký automobil, který byl zaměřen na luxus. Zadní dveře byly posuvné, jako například u Mazdy 5. Interiér vozu byl inspirován dalšími Giugiarovými koncepty Alfa Romeo New York Taxi a Lancia Megagamma. Buran byl vybaven vidlicovým osmiválcem o objemu 3,2 litru a výkonem 370 koní a pohonem všech kol.

Isuzu Asso di Fiori 1979Tohle auto představovalo v očích Giugiara ideálního nástupce pro Isuzu 117 Coupé z roku 1966, které navrhl ještě pod hlavičkou studia Ghia. Isuzu oslovilo Giugiara s požadavkem navrhnout jeho nástupce. Isuzu dalo Giugiarovi zcela volné ruce, tedy až na jedinou podmínku, a to že automobil musel být postaven na základech Isuzu Gemini 1800, což byl v očích japonského výrobce konkurent Chevroletu Chevette. Giugiaro byl natolik úspěšný, že už za dva roky vyjelo sériové Isuzu Piazza.

Bugatti ID90 1990Giugiaro velmi stál o to, aby mohl navrhnout model značky Bugatti. Koncept ID90 je jeho představa o tom, jak mělo vypadat Bugatti EB100, se kterým sdílel několik podobností, včetně celkového tvaru a mnoha designových prvků. Italdesign nakonec musel práci přenechat Marcellu Gandinimu, jehož modrý prototyp s poměrně ostrými liniemi do finální podoby přetavil Giampaolo Benedini.

Volkswagen-Porsche Tapiro, Itálie 1970Na začátku dlouhodobé spolupráce automobilek Porsche a Volkswagen vznikl tento experimentální prototyp se čtyřmi křídlovými dveřmi. Jako základ posloužila mechanika VW−Porsche 914, karoserie byla zčásti De Tomaso Mangusta. Dvoulitrový šestiválec převrtala italská firma Bonomelli na 2,4 litr. Výkon 220 koní byl o 120 vyšší, než v případě dvoulitru, díky čemuž Tapiro umělo 246 km/h. V roce 1972 ho koupil do soukromého vlastnictví španělský podnikatel, který s ním jezdil každý den. Auto bylo zničeno při nepokojích nastraženou výbušninou. Dnes je znovu postavené v muzeu Giugiaro.

Daewoo Bucrane 1995Kdyby korejské Daewoo rozvinulo koncept Buracane v širším měřítku, možná by se dneska Hyundai a Kia dívaly tomuto výrobci na záda. Stylový a prestižní koncept čtyřmístného hatchbacku svými designovými prvky odkazoval na sportovní vozy 60. let, kterým vládla dlouhá přední kapota, výrazné blatníky a prudce se svažující zadní část. Prosklená střešní část tvořila s bočními skly jeden celek a otevírala se jako křídla vzhůru. Přední kola poháněl vidlicový šestiválec 3,2 se 240 koni.

BMW Nazca C2 1993Pokud jste vyrůstali na prvním vydání Need for Speed, tohle auto si dobře pamatujete. BMW Nazca C2 je jedním z vrcholných supersportovních vozů 90. let 20. století. Giugiaro tento automobil postavil na základech dřívějšího konceptu Italdesign M12 s vidlicovým 12válcem od BMW. Giugiaro ale chtěl ještě agresivnější a sportovnější design, a především vyšší výkon. Po designové stránce se toho příliš nezměnilo, ovšem 12Válcová pohonná jednotka tentokrát pocházela z Alpiny B12 a nabídla 350 koní. Existují tři pojízdné a na silnici homologované prototypy.

Renault Gabbiano 1983V roce 1983 odstartovala na ženevském autosalonu spolupráce s Renaultem, která v roce 1986 vyústila v model 21. Gabbiano byla studie sportovního kupé s plnohodnotným sezením pro čtyři pasažéry, jejíž jméno je inspirováno nahoru se otevírajícími se dveřmi. Giugiarovi vadily dlouhé dveře kupé vozů, kdy jste nastoupili napřed dozadu a pak za volant. Dveře Renaultu Gabbiano se otevírají nahoru a dovolují nastoupit všem najednou. Koncepce prosklení vozu našla své uplatnění u sériového Subaru SVX.

Corvette Moray 2003Tak vidí americký sen italští snílci. Moray byl dalším dílem syna a otce, kteří tak vzdali hold ikoně amerického automobilového průmyslu v době oslavy 50. narozenin. Tento koncept pohání 6litrový V8 s výkonem vyšším než 400 koní.

Jaguar Kensington 1990Na konci 80. let 20. století se automobilka Jaguar připravovala na obměnu letitého modelu XJ40, který tak nějak zamrzl na konci 60. let s uvedením první generace tohoto ladného, avšak poněkud usedlého sedanu. S příchodem 90. let se k zavedeným německým výrobcům přidal Lexus s modelem LS400, na nějž stávající XJ40 ztrácel ve všech ohledech. Kensington se poprvé objevil v Ženevě 1990 jako nepojízdný model, ovšem již týž rok na výstavě v Birminghamu ho poháněl V12 5,3. Jaguar Kensington nebyl klasickým sedanem, na to měl příliš splývavou zadní část. Tento prvek lze dnes vystopovat u stávajícího XJ.

Lancia Medusa 1980Giugiaro je autorem jednoho z nejznámějších aut na světě, legendárního VW Golf. Tímto vozem Italdesgin stanovil měřítka, která dodnes všichni kopírují. Obrovský úspěch Golfu se promítnul v Giugiarových choutkách definovat další kategorii vozů. Jeho koncept Lancia Medusa z roku 1980 byla vize velkého rodinného vozu s minimálním součinitelem odporu vzduchu. Aby dosáhl co nejmenšího odporu, je pření část prostá pohonné jednotky, která se nachází uprostřed vzadu. Jako základ posloužila Lancia Montecarlo. Jako mimořádně futuristický se jeví interiér čalouněný semišem, kde prominentní místo zaujímal volant s 22 tlačítky, kterými řidič ovládal nejrůznější funkce vozu, jako třeba směrové ukazatele, nebo stěrače.

Mitsubishi Nessie 2005Třídveřové terénní vozidlo Nessie mělo potenciální zájemce oslovit především sportovním vzhledem, pohonem všech kol, ale také osmiválcovým motorem. Pohonná jednotka byla modifikována na vodíkový pohon.

Lotus Etna 1984Lotus vždy byl pokrokovým výrobcem, a kdyby se neustále netopil ve finančních problémech, byl by automobilový svět bohatší o několik skutečně mimořádných automobilů. Jedním takovým mohl být Lotus Etna, koncept z roku 1984. Lotus Etna měl předpoklady k tomu, aby se stal ještě ostřejším vozem než Esprit, který málokdo považoval za vyloženě supersportovní auto. Model Etna byl vybaven prvky z monopostů formule 1, kontrolou trakce (!), ABS, aktivním tlumením hluku a čtyřlitrovým V8 „Type 909“, který byl odvozen opět z monopostu formule 1. Výkon tohoto motoru dosahoval 335 koní a 400 Nm.

Oldsmobile Incas 1986Oldsmobile Incas je v podstatě prvním čtyřdveřovým kupé na světě. Giugiaro se nechal inspirovat Fordem Maya z roku 1974, ovšem architektura vozu je velmi podobná konceptu Lancia Medusa z roku 1980. Přední dveře se otevíraly s celým předním sklem a zadní naopak vzhůru a la Gullwing. Zajímavostí jsou sedadla, která nejenže připomínají, ona skutečně jsou bohatě čalouněnými křesly. Volant byl zcela netradiční a připomínal kormidlo vesmírné lodi. Giugiaro si nechal udělat průzkum mezi tehdejšími mladými lidmi, kteří ovlivněni boomem počítačových let preferovali tento tvar před klasickým volantem.

BMW-Karmann Asso di Quadri 1976V této době už Giugiaro sklízel vavříny svým VW Golf a dostávalo se mu zasloužené pozornosti. Po úspěšných spolupracích na konceptech Audi-Karmann Asso di Piche a Volkswagen Karmann Cheetah se na Italdesign obrátil znovu Karmann, tentokrát s úkolem navrhnout nové třídveřové kupé pro značku BMW, ovšem tentokrát s reálnějšími tvary. Giugiaro navrhl BMW-Karmann Asso di Quadri, v jehož podobě lze vystopovat prvky BMW M1 a také VW Scirocco Mk.II. Koncept byl postaven na BMW 320i E21.

Volkswagen Karmann Cheetah 1971Věhlas studia Italdesign na počátku 70. let minulého století sahal opravdu daleko. Giugiaro úzce spolupracoval s firmou Karmann, která měla zase velmi úzké vazby na Volkswagen. V roce 1971 společně představili vizi levného roadsteru, který byl založen na VW Brouk 1600. Tvary tohoto konceptu jsou až příliš podobné s Fiatem X1/9, který ovšem vznikl o rok později pod vedením konkurenčního studia Bertone.

Bugatti 18/3 Chiron 1999Takhle měl původně vypadat Veyron. Alespoň tak ho viděl Fabrizio Giugiaro, kterému našeptával jeho otec a společně se snažili „obelstít“ Hartmuta Warkusse, který v projektu Bugatti Chiron 18/3 reprezentoval koncern VW. Mnoho detailů tohoto vozu nese odkaz na Bugatti Type 35B, se kterým Chiron vyhrál Velkou cenu Francie v roce 1927 – například 8paprsková kola z lehkých slitin. Italdesign, až na vyjímku Lamborghini Marco Polo, vždy sestavoval pojízdné koncepty, a také tento jezdí. Podvozek je Lamborghini Diablo VT a 18válcový motor o objemu 6250 cm3 generoval 550 koní a 650 Nm. Ve srovnání s tímto vozem je Veyron pouze nafouknutý a buclatý valoun.