„Zipují” jen piráti aneb Jak být hrdý na svou blbost

Náhodou jsem včera narazil na zajímavý zářijový článek Lidových novin, nazvaný příznačně „Kretén za volantem”. Jistý pan doktor Hnízdil v něm popisuje typickou sociálně líbivou situaci - v pátek odpoledne vyráží se svou rodinou na výlet do přírody, když na dálnici narazí na místo, kde se dva pruhy zužují v jeden. Přesvědčen o správnosti svého jednání se daleko před samotným zúžením „disciplinovaně řadí do pravého pruhu”. V tu chvíli je ovšem rozezlen tím jak „desítky řidičů v silných vozech neberou na vědomí a bezohledně pokračují v levém pruhu a na poslední chvíli se před ty slušné drze nacpou.” Takovou situaci je samozřejmě třeba neprodleně řešit, a tak pan doktor bere zákon do svých rukou.

Celá situace je jak vystřižená z deníčku mladého Fidela Castra. Já, s bohulibým cílem dostat se s rodinou do přírody svým sociálně únosným vozem se po svém správném stádním jednání setkávám s individualistickými zamindrákovanými piráty ve zbytečně silných vozech, kteří si svůj nedostatek sebevědomí, daný zřejmé konflikty s matkou v ranném mládí, kompenzují nehorázným pokračováním v končícím pruhu až do místa samotného zúžení. Co s takovými udělá Fidel? Potrestá je! Není tedy divu, že pan doktor tyto zmetky (zejména ty v černých Audi, ti jsou nejhorší) zablokoval v levém pruhu. Vyřešeno, konečně jsme si všichni rovni. Pan doktor si sice nepomohl, ale koza plynulé jízdy už chcípla i řidičům černých Audi.

Pan doktor Hnízdil se tak stal dalším exemplárním případem někoho, kdo sám nectí pravidla psaná ani logická a ty, kteří je ctí, pomlouvá a „trestá”. A co více, ještě se svým hloupým chováním chlubí. V situacích popsaných autorem platí již dávno tzv. pravidlo zipu, které bylo v médiích, včetně toho našeho (doporučuji článek kolegy Šikla), probíráno nesčetněkrát. Zákon o provozu na pozemních komunikacích, § 12, odst. 5 říká: „Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu.” Nejde však jen o zákon, jde o pravidlo zcela logické, kterým by se i průměrně inteligentní řidiči měli přirozeně řídit bez ohledu na to, co jim je či není nařizováno.

Bohužel neřídí. Z reality na našich silnicích i odkazovaného článku je zjevné, že se pořád najde dostatek těch, kteří svou absencí citu pro řešení nastalé situace nejen že dělají zbytečné problémy sami sobě, ale svou neakceptovatelnou agresí vůči ostatním řidčům, kterým blokují cestu, způsobují nebezpečné situace, zpomalují provoz a vyprovokovávají zcela zbytečné střety s ostatními řidiči.

Takových lidí jsem za svůj život potkal na silnicích desítky a stovky. Dosud jsem si ovšem myslel, že se jedná výlučně o velmi specifickou skupinu řidičů ze spodního okraje společnosti, u kterých ani nemá smysl snažit se je jejich chování korigovat. Pan doktor Hnízdil popisuje ve svém velkolepém článku i situaci, která nastala po jeho zablokování druhého pruhu: „Ve chvíli, kdy oba pruhy stojí, vyskakuje z vozu a řítí se ke mně. (...) Ve spršce nadávek zaslechnu slovo kretén. Dostávám spásný nápad. Na palubovce leží kartička pro invalidy. (...) Jako štít ji strkám před sebe a nasazuji výraz kreténa. Poulím oči, z pootevřených úst spouštím slinu. Zabírá to. Kreténa útočník čekal. To, že bude opravdový a dokonce s papíry, jej zaskočilo.” Musím říci, že tak daleko jsem se v podobné situaci nikdy ani nedostal. Že je řidič blokující jeden z pruhů o pár míst přede mnou „kretén”, přidržím-li se rétoriky autora, mi bylo jasné hned už podle jeho chování. Tedy bez toho, že bych si jej musel jít prohlédnout.

Odkazovaný článek mi ovšem otevřel oči. Nesmysly páchajícím řidičem vůbec může být i člověk relativně inteligentní, který je schopen rozumně uvažovat nad jinými tématy a kterému je mnohými dokonce svěřováno právo pečovat o jejcih zdraví. Věřím, že pan doktor je po tomto vystoupení ze svého jednání dávno vyléčen, k jiným, kteří se chovají stejným způsobem, mám prosté sdělení: Pokud dorazíte na místo, kde jeden z více jízdních pruhů končí a splývá s jiným, dojeďte prosím vždy až na samotné místo splynutí a zařadťe se, či nechte jiného zařadit do pruhu, který dále pokračuje. A to bez ohledu na to, jakými značkami je příjezd k tomuto místu doprovázen - typický je u nás zákaz předjíždění (pokračování v jízdě ve svém pruhu ovšem není předjížděním) či předběžná informace o způsobu řazení do jízdních pruhů (informuje o způsobu řazení v místě zúžení, nepřikazuje zařazení do pokračujícího pruhu v místě svého umístění). Pomyslným zadrhovadlem je vždy zúžení samotné. Pokud se již nacházíte v jednom z pruhu, který nejede a kolem vás projíždějí auta v pruhu druhém, nezlobte se na ně, nedělají nic špatného. Je to jen chyba vaše a těch, kteří stojí před vámi - při správném zipování bude fronta v obou pruzích prakticky stejně dlouhá.

Pokud vám to stále nejde do hlavy, přemýšlejte nad věcí takto: Které místo je před zúžením to správné pro zařazení do pokračujícího pruhu? Je to 100 metrů, 500 metrů, nebo 2 kilometry. Nebo pojedete už od Brna výlučně v pravém, když víte, že před Humpolcem probíhají práce na silnici? Nebo raději už od Bratislavy? Kdepak, do pokračujícího pruhu je třeba se zařadit až v místě zúžení, jen tak je kapacita neuzavřené dálnice využita zcela.

Striktní dodržování tohoto jednoduchého pravidla by učinilo provoz na našich silních alespoň o trochu plynulejší a pohodovější...

Audi A6 2.995
Rok výroby: 2013
Stav: 74 258 km
Cena: 740 000 Kč
Audi A3 1.968
Rok výroby: 2003
Stav: 133 268 km
Cena: 65 000 Kč
Audi A6 2.698
Rok výroby: 2010
Stav: 182 951 km
Cena: 220 000 Kč
Mají sportovní diesely smysl? Odpověď jsme hledali s Golfem GTD

Volkswagen Golf GTD (7AT)

Může být automobil čistokrevným hot-hatchem, i když se pod jeho kapotou ukrývá vznětová pohonná jednotka? Odpověď nejen na tuto otázku jsme hledali během testovacích jízd s omlazeným Volkswagemen Golf GTD.

19.  4.  2017 | Stanislav Kolman | 88 příspěvků
Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Mercedes třídy G je posledním pravověrným offroadovým autem s uzavíratelnými diferenciály a redukcí převodovky. Snaha automobilky Mercedes udržet tento letitý model v nabídce s sebou přináší mnoho ústupků a kompromisů. Výsledek je ale pořád naprosto skvostný!

11.  4.  2017 | Jiří Švamberk | 7 příspěvků
Test ojetiny Volvo V70 III: S pětiválcem nezlobí, ale odborníky potřebujete

Test ojetiny Volvo V70 III: S pětiválcem nezlobí, ale odborníky potřebujete

Ceny nejvíce ojetých kusů Volva V70 proťaly hranici 200 tisíc korun. Jak funguje švédský vůz po letech?

8.  4.  2017 | David Rusol | 15 příspěvků