Ve čtvrtek zahájily Spojené státy útok na Irák. Vypukl konflikt, jehož průběh a délka se bezpodmínečně promítne na cenách ropy, potažmo pohonných hmot. Čekají nás jejich extrémně vysoké ceny, či naopak cenový ráj? Nebo přijdou na řadu alternativní paliva? Více v netradičním článku.
Dávno před tím, než padlo definitivní slovo o útoku na Irák, se v médiích objevily nejrůznější teorie, které se snažily poskytnout co nejlepší odhad toho, jak bude konflikt probíhat. Většina těchto teorií zmiňovala především ropu, neboť ta bude mít zásadní vliv na další vývoj světového hospodářství.
USA: Bráníme demokracii, nechceme ropu
Před vypuknutím války zaznívaly z mnoha stran hlasy podezírající USA z čistého kalkulu, který nesměřoval své zbraně ani tak proti Saddámu Husajnovi ani proti teroristům ze síte Al-Kajda, jako spíše proti lidem kontrolujícím významná ložiska ropy. Tyto hlasy se již na konci prosince loňského roku snažil umlčet Colin Powell (ministr zahraničí USA), když prohlásil: „Pokud koaliční síly vstoupí na ropná pole, chceme je ochránit a zajistit, aby byly použity ve prospěch iráckého lidu. A ne zničeny ustupujícími jednotkami hroutícího se iráckého režimu.“
Bude to „něco“ stát
Ať už bude válka krátká, či dlouhá, svět na ni v žádném případě nevydělá. Na tom se dávno před vypuknutím konfliktu shodli mnozí odborníci. V nejlepší případě Spojeným státům a jejich spojencům přinese konflikt to, co do něj vložili. Nejkatastrofičtější scénář počítá s hlubokou hospodářskou recesí, podobnou té z třicátých let minulého století (pokles průmyslové výroby v průměru o 43 % v USA zvýšení nezaměstnanosti ze 3 na 25%, u nás 920 000 nezaměstnaných.)
Rychlé vítězství - levný benzín
Pokud by se Spojeným státům povedlo v Iráku rychle a přesvědčivě vyhrát, vyhnat Saddáma Husajna bez větších ztrát na životech ve vlastních řadách, válečná kořist by se vyrovnala jejich nákladům.
"Nejrůžovější" prognóza opírající se o řadu evropských i amerických studií uvádí, že ceny ropy by po krátkodobém růstu na 35 dolarů za barel rychle klesly k dvacítce dolarů. Tento růžový scénář však zase nahání největší hrůzu zemím sdruženým v organizaci OPEC (země vyvážející ropu). Především Saudská Arábie otevřeně přiznává své obavy z toho, že se USA pokusí zneužít své kontroly nad zemí a nakáží těžit více ropy.
V takovém případě by pak mohla cena ropy klesnout hluboko pod dvacet dolarů za barel, což by ale mohlo rozložit celý ropný kartel. Pro české řidiče by však taková situace znamenala návrat k cenám pohybujícím se okolo 22 - 24 korun za litr benzínu. Nepředpokládá se, že by i v případě velkých propadů cen ropy po úspěšném a rychlém konci války došlo v České republice k dramatickému zlevňování benzínu. Zkušenosti z minulých let dávají tušit, že úpravy cen směrem dolů by byly velmi pozvolné.
Může být ale hůř
Blesková válka v podání USA a jejich spojenců se však nemusí nutně povést. Pokud by se tak stalo, válka by se přesunula na zem a trvala několik týdnů. Výčet rizik spojených s touto variantou je již daleko větší. Iráčané mohou sabotovat ropná zařízení, čímž se zvýší náklady na poválečnou obnovu země. Cena ropy přesáhne hranici 40 dolarů za barel a světovému hospodářství se pořádně přitíží. Poklesne spotřeba domácností a s ní i ekonomický výkon, stoupne nezaměstnanost, sníží se úroky. V tomto případě by se cena za litr benzínu mohla v ČR pohybovat okolo 35 Kč. Zde samozřejmě platí, že na jakékoliv zdražení by čerpací stanice reagovaly daleko flexibilněji než v případě trendu opačného.
Světová hospodářská krize podruhé
Nejkatastrofičtější scénář předpovídá vleklý válečný konflikt. Iráčané útočí na americká plavidla a základny, svůj hněv obrací také proti Izraeli. Ropné vrty jsou v plamenech, Američané shazují stovky bomb na irácká města, okolní země se vypořádávají ze statisíci prchajícími Iráčany. Radikalizuje se arabské veřejné mínění, davy mužů se hlásí do Al Kajdy, která podniká atentáty v USA i v Evropě. Svět upadá do marasmu. Barel ropy stojí téměř 60 dolarů. Pokud by se alespoň částečně naplnil tento děsivý scénář, bojovala by Česká republika jako i zbytek světa s extrémně vysokými cenami benzínu, které by u nás mohly dosáhnou až neuvěřitelných 45 Kč za litr benzínu.
Zdraží-li se ropa, dojde postupně ke zdražování většiny produktů i služeb. Jízda automobilem se může v případě vleklé krize stát dle některých studií nesmírně nákladnou záležitostí. Snad si toho byl vědom také George Bush, když při sestavování každoroční zprávy o stavu unie vyhlásil rozsáhlý program s dotací 1,2 miliardy dolarů na podporu vývoje vodíkového motoru. Třeba se právě válka s Irákem stane tím rozhodujícím impulsem pro zavedení alternativních pohonů do běžné řidičské praxe.
Diskuse: Jak se díváte na konflikt v Iráku? Jste ochotni zaplatit (v nejhorším případě) za litr benzínu přes 40 korun? Jaký máte názor na alternativní pohony automobilů (hybridní pohony, elektromobily, palivové články, resp. vodík atd.)?